Jednadvacet stop Čechů v historii mistrovství světa - 1. část

Jednadvacet stop Čechů v historii mistrovství světa - 1. část

Na začátek si je třeba uvědomit, že nejsme natolik velkou zemí, která produkuje jednu hvězdu za druhou. Přestože je i u nás tato míčová hra velmi populární, nemůžeme konkurovat velmocem typu Německo, Brazílie, Argentina či Španělsku. To však ještě neznamená, že se naši hráči nezapsali do historie této hry a do historie mistrovství světa. Přibližme si jednotlivé šampionáty a stopy Čechů v nich.

Máte rádi Fotbal? Fortuna rozdává během MS 1 000 000 Kč, pro nováčky 200 Kč na ruku.

1930 – Uruguay


Premiérový šampionát v Jižní Americe byl bez účasti tehdejšího Československa. Ve všem bylo zřejmě politické dění po první světové válce. Německý fotbalový svaz, fungující od roku 1900, se oficiálně omluvil kvůli velkým nákladům na pobyt a cestu. Zřejmě ale šlo o výhrady proti bývalým válečným protivníkům. Také v Čechách šampionát bojkotovala Sparta, Slavie, Viktorie Žižkov a Bohemians, a tak nebylo možné sestavit silné reprezentační mužstvo.

[break]

Tulipány rozkvetly, Brazílii smetly 3:0


1934 – Itálie


První účast a hned považování za štiku. Čechoslováci se do finále probojovali postupně přes Rumunsko (2:1), ve čtvrtfinále zdolali Švýcarsko (3:2) a v semifinále pokořili Německo (3:1). Ve finále již tradičně využívali domácí Italové přízeň „nestranného“ švédského sudího netrestajícího tvrdé zákroky. I tak šli Čechoslováci do vedení po střele Antonína Puče. Osm minut před koncem Orsi vyrovnal a v prodloužení dal Schiavio vítězný gól. Oldřich Nejedlý se stal s pěti přesnými trefami držitelem trofeje krále střelců.

[break]

Kapitán Brazilců Silva: Tohle jsme si snad ani nezasloužili


1938 – Francie


Československá generace „italských“ třicátníků si ve Francii vylámala zuby na Brazílii. Na šampionát se kvalifikovali s Bulharskem, když v Sofii remizovali 1:1 a v Praze slavili triumf 6:0. Hrdinou čtvrtfinále ČR – Brazílie byl československý brankář František Plánička. Ten i přes zlomeninu ruky statečně udržel remízu 1:1. Ke druhému utkání však již nenastoupil a z postupu se radovala po výhře 2:1 Brazílie.

[break]

Higuaín: Německo by se nás mělo bát


1950 – Brazílie


První mistrovství po dalším světovém válečném konfliktu. Německo a Japonsko byly jako poražené válečné mocnosti z FIFA v té době ještě vyloučeny. Československo se v té době zmítalo v politických změnách, které měli neblahý vliv i na sport. Do kvalifikace MS se nepřihlásilo. U národního týmu se střídali trenéři i dobrovolní funkcionáři a mužstvo ze sedmi přátelských utkání získalo pouze 3 body.

[break]

Nová posila Barcelony: Španělsko byl můj celoživotní sen


1954 – Švýcarsko


Československý krach. Tým po jasném postupu z kvalifikace přes Rumunsko a Bulharsko zakončil skupinu C bez bodu a s ostudným skóre 0:7. Nad jejich síly byli soupeři ze skupiny, kterými byli Rakušané a Uruguayci.

[break]

Souhrn nejžhavějších přestupových spekulací


1958 – Švédsko


Opět skončili ve Skandinávii již ve skupině. Na šampionát se probojovali celkem snadno přes Wales a NDR. Ve Švédsku však byla základní skupina A nad jejich síly. Útěchou jim však může být výhra nad Argentinou 6:1, která je stále nejvyšší porážkou této země na MS. S Němci remizovali 2:2, ale osudnou se jim stala porážka 0:1 se Severním Irskem.

[break]

Lukaku nechápe Özila


1962 – Chile


V dějinách naší země je toto MS dodnes zapsáno jako druhý největší československý triumf historie. Parta trenérského stratéga Rudolfa Vytlačila s osobnostmi typu Josefa Masopusta, Svatopluka Pluskala, Ladislava Nováka či Tomáše Pospíchala se probojovala až do finále. Z titulu se však radovali Brazilci i bez Pelého, který byl ze hry už v druhém zápase skupiny C. Přestože byl Brazilec Mané Garrincha v zápase s Chile vyloučen, ve finále proti Československu byl záhadně omilostněn. Brankář Viliam Scroif byl vyhlášen nejlepším brankářem šampionátu, přesto ve finále svými chybami daroval soupeři výhru. Po návratu byli v Praze přijati statisícovými davy, jako by šampionát vyhráli.

[break]

8 největších přestupových žvástů aneb největší kachny léta


1966 – Anglie


Poprvé výběr Československa uvízl v síti kvalifikace. V dobovém tisku se stal viníkem neúspěchu obránce Vladimír Weiss. V důležitém utkání s Portugalskem na hřišti v Bratislavě nejdříve nepozorností zavinil gól v domácí síti a ve 42. Minut nedal penaltu.

[break]

Nový kouč Brazílie? Mourinho nebo Guardiola?


1970 – Mexiko


Po triumfálním vítězství nad Maďary považovali skupinu s Brazilci a Angličany a Rumuny za hratelnou. Opak byl pravdou. Domů cestovali bez bodu. Střelcem branek byl Ladislav Petráš, který jako jediný snesl přísnější kritiku. Po návratu následovali tvrdé tresty se zákazem reprezentace a poroučel se i celý realizační tým v čele s trenérem Markem.

Šestice fotbalových velikánů, kteří letos ukončili kariéru