Čtyři čeští hráči, kteří působili dlouhou dobu ve Francii

Čtyři čeští hráči, kteří působili dlouhou dobu ve Francii

Francie, nádherná země plná vína, je parádní destinací jak na toulky po vnitrozemí, tak i na dovolenou u vysluněného moře. Ale je i geniální volbou pro fanoušky této hry. Do fotbalové dimenze přispívá skvělými hráči a může se chlubit jednou z nejlepších lig světa s opravdu věhlasnými a předními kluby. Mnoho českých profesionálů získalo angažmá u některých z klubů, které Ligue 1 nabízí. Dlouhou dobu zde ale strávili jen čtyři hráči. O které se jedná?

Vladimír Šmicer, 1996-1999/2005-2007


Úspěšná léta v zahraničí Vláďa odstartoval a, jak se sluší a patří, i zakončil právě ve Francii. Ze Slavie se v roce 1996 stěhoval do města poblíž Paříže Lensu. Místní Racing si českého záložníka vybral díky evropskému šampionátu konaném právě ve Francii, kde Česko zanechalo stopu v podobě stříbrné medaile.

Tří léta strávená v Lensu pro Šmicera rozhodně nebyly k ničemu, angažoval se v 91 zápasech a skóroval v šestnácti případech. Ale bezpochyby největším úspěchem je mistrovský titul Lensu z roku 1998 a výhra národního poháru z tentýž roku.

Liverpool se o „Štístka“ přihlásil po sezóně, ve které Lens získal ligový pohár, tedy v roce 1999. Úspěšnou štaci v anglickém přístavním městě netřeba připomínat. Přeskočíme tedy do roku 2005, kdy se Vladimír loučí s Anfield Road a odchází do Bordeaux.

U vinařských lánů se mu první sezónu daří, odehraje 25 ligových zápasů a vstřelí dokonce i tři branky. Jenže následující sezóna pro něj nekončí dobře a po třech zápasech se rozhoduje pro odchod zpět do slávistické kabiny.

[break]

Georgés Séfelin 1931-1935/1935-1937/1938-1939


I přes zcela francouzské jméno se jedná o rodáka z Prahy a dokonce i českého reprezentanta z předválečného období. České luhy však opustil už v době první monstrózní ekonomické krize, tedy v roce 1930. To opustil Spartu a na zkušenou se vydal do Stade Rennais.

Jedině u bretaňského celku zjistíme, kolik odehrál ligových zápasů. Evidovaných je bez jednoho zápasu během první čtyřletky rovných sto. V roce 1995 klub opouští a kariéru dvě léta rozvíjí u klubu Fives. Prosazuje se i v základní sestavě Montpellieru a Sochaux, u zvučnějších celků ale setrvává jen po jedné sezóně.

Na trošku delší dobu rozbalí stan v pařížském Red Staru a to na dva roky. Jako správný patriot plánuje návrat do Renais, umí však setrvat a ještě rok hraje za Union Sportive du Mans. Po návratu do Rennais v roce 1943 ještě odehraje třináct prvoligových zápasů, ovšem jeho věk nenávratně roste a kariéru zakončí po dvou letech znovu v Mansu.

[break]

Jaroslav Plašil, 2000-2007/2009-současnost


Stát se součástí klubu s opravdu nečekanými výsledky se nepoštěstí každému, ale Jardovi Plašilovi se to povedlo. V pouhopouhých osmnácti letech opouští Hradec Králové a stěhuje se do přepychem nabitého Monaka.

Ten v roce 2000 slavil titul a pro Plašila to tak byl přestup opravdu úchvatný. V jeho druhé sezóně však málem miliardářský klub spadl do druhé ligy, stačily k tomu jen čtyři body.

Poslední nesestupové místo v tabulce ale následující rok vyměnili za druhé místo. K tomu Plašil napomohl jen částečně,protože většinu roku strávil na hostování v Créteilu. Jednoznačně největší úspěch zažívá v roce 2004. Tehdy Liga mistrů zažila pořádný otřes, když se Monako probojovalo do finále, kde padlo s Mourinhovým Portem. A právě tehdy stabilizuje své místo v sestavě a stává se oporou klubu

Plašil se z Monaka rozhodl odejít po dlouhých sedmi letech do Španělska hrát za Osasunu. Čas v teple stráví dva roky. Odehraje 66 ligových zápasů, jenže stesk po Francii jej v roce 2009 přivádí do Bordeaux, kde působí dodnes. Na kontě má 148 zápasů a jedenáct branek. Tím překonal angažmá v Monaku, kde nastoupil „jen“ ke 122 zápasům a vsítil pět branek.

[break]

Josef Humpál, 1947–51, 1953–55



Kdyby české země měly ve svých řadách takového útočníka, jako Josefa Humpála, rozhodně bychom si v cizině nedělali ostudu. Hanácký rodák válku přežil jako fotbalista Zlína a situaci k odchodu využil až po válce, kdy podepisuje smlouvu u Sochaux.

Do Francie odcházel v roce 1946 s nálepkou střelce par excellence, vždyť za Zlín nasázel 69 branek ve 140 zápasech. V Sochaux zažil větší fotbalovou vytíženost a to takovou, že odehrál o dvacet ligových zápasů více než u baťovského celku. Podstatné jsou ale branky, těch dal totiž 111, což je opravdu úctyhodné číslo.

Ze Souchaux přestupuje do Montpellieru a už se rozhodně nedá hovořit o tak slavných letech. Za čtyři roky byl na hrací plochu vyslán jen třicet třikrát a k většímu počtu zápasů mu nepomohlo ani 21 gólů.

O restart se pokouší po roce 1956 ve Strasbourgu, kde znovu okupuje základní sestavu. Za dvě sezóny nastupuje k 44 zápasům. Gólový však už tak není, síť napne sedmnáctkrát.

Komunismus v Česku způsobil, že se Humpál rozhodl ukončit kariéru ve Francii a ne doma. Kopačky na hřebík věší v Béziers v pokročilejším věku čtyřiceti let.