Čtyři čeští hráči, kteří působili dlouhou dobu ve Francii
Francie, nádherná země plná vína, je parádní destinací jak na toulky po vnitrozemí, tak i na dovolenou u vysluněného moře. Ale je i geniální volbou pro fanoušky této hry. Do fotbalové dimenze přispívá skvělými hráči a může se chlubit jednou z nejlepších lig světa s opravdu věhlasnými a předními kluby. Mnoho českých profesionálů získalo angažmá u některých z klubů, které Ligue 1 nabízí. Dlouhou dobu zde ale strávili jen čtyři hráči. O které se jedná?
Vladimír Šmicer, 1996-1999/2005-2007
Úspěšná léta v zahraničí Vláďa odstartoval a, jak se sluší a patří, i zakončil právě ve Francii. Ze Slavie se v roce 1996 stěhoval do města poblíž Paříže Lensu. Místní Racing si českého záložníka vybral díky evropskému šampionátu konaném právě ve Francii, kde Česko zanechalo stopu v podobě stříbrné medaile.
Tří léta strávená v Lensu pro Šmicera rozhodně nebyly k ničemu, angažoval se v 91 zápasech a skóroval v šestnácti případech. Ale bezpochyby největším úspěchem je mistrovský titul Lensu z roku 1998 a výhra národního poháru z tentýž roku.
Liverpool se o „Štístka“ přihlásil po sezóně, ve které Lens získal ligový pohár, tedy v roce 1999. Úspěšnou štaci v anglickém přístavním městě netřeba připomínat. Přeskočíme tedy do roku 2005, kdy se Vladimír loučí s Anfield Road a odchází do Bordeaux.
U vinařských lánů se mu první sezónu daří, odehraje 25 ligových zápasů a vstřelí dokonce i tři branky. Jenže následující sezóna pro něj nekončí dobře a po třech zápasech se rozhoduje pro odchod zpět do slávistické kabiny.
[break]
Georgés Séfelin 1931-1935/1935-1937/1938-1939
I přes zcela francouzské jméno se jedná o rodáka z Prahy a dokonce i českého reprezentanta z předválečného období. České luhy však opustil už v době první monstrózní ekonomické krize, tedy v roce 1930. To opustil Spartu a na zkušenou se vydal do Stade Rennais.
Jedině u bretaňského celku zjistíme, kolik odehrál ligových zápasů. Evidovaných je bez jednoho zápasu během první čtyřletky rovných sto. V roce 1995 klub opouští a kariéru dvě léta rozvíjí u klubu Fives. Prosazuje se i v základní sestavě Montpellieru a Sochaux, u zvučnějších celků ale setrvává jen po jedné sezóně.
Na trošku delší dobu rozbalí stan v pařížském Red Staru a to na dva roky. Jako správný patriot plánuje návrat do Renais, umí však setrvat a ještě rok hraje za Union Sportive du Mans. Po návratu do Rennais v roce 1943 ještě odehraje třináct prvoligových zápasů, ovšem jeho věk nenávratně roste a kariéru zakončí po dvou letech znovu v Mansu.
[break]
Jaroslav Plašil, 2000-2007/2009-současnost
Stát se součástí klubu s opravdu nečekanými výsledky se nepoštěstí každému, ale Jardovi Plašilovi se to povedlo. V pouhopouhých osmnácti letech opouští Hradec Králové a stěhuje se do přepychem nabitého Monaka.
Ten v roce 2000 slavil titul a pro Plašila to tak byl přestup opravdu úchvatný. V jeho druhé sezóně však málem miliardářský klub spadl do druhé ligy, stačily k tomu jen čtyři body.
Poslední nesestupové místo v tabulce ale následující rok vyměnili za druhé místo. K tomu Plašil napomohl jen částečně,protože většinu roku strávil na hostování v Créteilu. Jednoznačně největší úspěch zažívá v roce 2004. Tehdy Liga mistrů zažila pořádný otřes, když se Monako probojovalo do finále, kde padlo s Mourinhovým Portem. A právě tehdy stabilizuje své místo v sestavě a stává se oporou klubu
Plašil se z Monaka rozhodl odejít po dlouhých sedmi letech do Španělska hrát za Osasunu. Čas v teple stráví dva roky. Odehraje 66 ligových zápasů, jenže stesk po Francii jej v roce 2009 přivádí do Bordeaux, kde působí dodnes. Na kontě má 148 zápasů a jedenáct branek. Tím překonal angažmá v Monaku, kde nastoupil „jen“ ke 122 zápasům a vsítil pět branek.
[break]
Josef Humpál, 1947–51, 1953–55
Kdyby české země měly ve svých řadách takového útočníka, jako Josefa Humpála, rozhodně bychom si v cizině nedělali ostudu. Hanácký rodák válku přežil jako fotbalista Zlína a situaci k odchodu využil až po válce, kdy podepisuje smlouvu u Sochaux.
Do Francie odcházel v roce 1946 s nálepkou střelce par excellence, vždyť za Zlín nasázel 69 branek ve 140 zápasech. V Sochaux zažil větší fotbalovou vytíženost a to takovou, že odehrál o dvacet ligových zápasů více než u baťovského celku. Podstatné jsou ale branky, těch dal totiž 111, což je opravdu úctyhodné číslo.
Ze Souchaux přestupuje do Montpellieru a už se rozhodně nedá hovořit o tak slavných letech. Za čtyři roky byl na hrací plochu vyslán jen třicet třikrát a k většímu počtu zápasů mu nepomohlo ani 21 gólů.
O restart se pokouší po roce 1956 ve Strasbourgu, kde znovu okupuje základní sestavu. Za dvě sezóny nastupuje k 44 zápasům. Gólový však už tak není, síť napne sedmnáctkrát.
Komunismus v Česku způsobil, že se Humpál rozhodl ukončit kariéru ve Francii a ne doma. Kopačky na hřebík věší v Béziers v pokročilejším věku čtyřiceti let.
Komentáře (0)
Zatím nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první :)