Je Ščasný jedním z nejlepších trenérů? A Vrba českým Guardiolou?

Je Ščasný jedním z nejlepších trenérů? A Vrba českým Guardiolou?

[hot]POLEMIKA[/hot] Deník Sport (konkrétně kolega Jakub Konečný) přinesl před pátečním ligovým startem velké porovnání šestnácti trenérů v nejvyšší soutěži podle osmi kritérií (strategie, psychologie, koučink, renomé, koncepčnost, výběr hráčů, faktor X a komunikace). A vyšlo mu následující pořadí: 1. Trpišovský (Slovan Liberec - nejlepší v kategorii psychologie, výběr hráčů, faktor X a komunikace), 2. Luboš Kozel (Dukla Praha – koncepčnost), 3. Zdeněk Ščasný (Sparta Praha – koučink). Šéf Unie českých fotbalových trenérů Verner Lička pak v doprovodném rozhovoru k anketě tvrdí, že „tuzemským Guardiolou je jednoznačně Pavel Vrba! Protože zrušil zakořeněné věci“. Není to až moc nadnesené? Fotbalové trenérské schopnosti jsou fajn, ale nejde při takovém srovnání i o celkovou osobnost, komunikaci, znalosti, vzdělání, jazykové dovednosti, sociální inteligenci, charisma?

Porazí fandové Slavie Plzeň i Spartu? Tribuna Sever vyhlašuje mobilizaci

Mám k tomu několik otázek: Při vší úctě k trenéru Trpišovskému, který byl pro Slovan Libercc jistě vynikající letní volbou, lze už po půlce sezony tvrdit, že je tento sympatický muž nejlepší ze všech trenérů hned v polovině kritérií? Nehrají v tomto hodnocení důležitou roli autorovy sympatie k „českému Kloppovi“ už z dob Trpišovského působení ve Viktorii Žižkov, kde mu byl k ruce navíc Ivan Horník?

Trenér Sparty nejlepší v koučinku?


A třetí místo pro Zdeňka Ščasného, jenž je údajně nejlepší v koučinku? Není náhodou trenér Sparty takto vysoko, protože deník Sport vlastní majitel letenského klubu Daniel Křetínský a případné nižší Ščasného postavení by tak bylo v podstatě i jeho kritikou?

A že nejvíce body Ščasnému vynesla kategorie „koučink“? Kdyby to bylo „historické renomé“, neřeknu, ale nebyly některé neúspěšné klíčové zápasy Sparty v poslední době (CSKA Moskva, Slavia, Plzeň hned dvakrát) prokaučované? To, že někdo přehází sestavu o přestávce, je fajn, ale musí to pak vést k úspěchu.

Celkové pořadí v deníku Sport vypadá následovně: 1. Trpišovský (Liberec) 12 bodů (1. místo za psychologii, výběr hráčů, faktor X a komunikaci), 2. Kozel (Dukla) 5 bodů (1. místo za koncepčnost, 2. místo za výběr hráčů), 3. Ščasný (Sparta) 4 body (1. místo za koučink, 3. místo za renomé), 4.-8. Kotal (Z. Brno) 3 body (2. místo za strategii, 3. místo za koncepčnost)), Uhrin ml. (Slavia) 3 body (2. místo za renomé, 3. místo za koučink), Petržela (Ostrava) 3 body (2. místo za komunikaci, 3. místo za výběr hráčů), Páník (Zlín) 3 body (1. místo za strategii), Jarolím (Ml. Boleslav) 3 body (1. místo za renomé), 9. – 13. Vavruška (Teplice) 2 body (3. místo za faktor X, 3. místo za komunikaci), Krejčí (Plzeň) 2 body (2. místo za psychologii), Jílek (Olomouc) 2 body (2. místo za koučink), Habanec (Slovácko) 2 body (2. místo za koncepčnost), Tobiáš (Příbram) 2 body (2. místo za faktor X), 14.- 15. Pivarník (Bohemians 1905) 1 bod (3. místo za strategii), Frťala (Jablonec) 1 bod (3. místo za psychologii), 16. Hipp (Jihlava) 0.

Lička: Absolutní top je stále Hřebík


Jak vidno, nový slovenský trenér Vysočiny Jihlava Michal Hipp vůbec nebodoval, protože jeho trenérské schopnosti v Česku zatím nikdo nepoznal. Zato Vlastimil Petržela, který Baník Ostrava rovněž ještě nevedl v jediném utkání, trůní na čtvrtém místě, protože byly oceněny jeho schopnosti z dávné minulosti.

Polemicky se lze stavět i ke stříbrné příčce Luboše Kozla. Je to jistě talentovaný trenér, ale nestagnuje už náhodou ve své Dukle? Být koučem v závětří na liduprázdné Julisce může být docela fajn, když ale Kozla zvala do svých řad mistrovská Plzeň nebo Slavia, odmítl. Jenže až tyhle tvrdé zkoušky jej mohou vynést do takových výšin.

Berme tedy anketu jako hru, ovšem i tak mi v ní chybí zohlednění „historické síly klubu“. Je vskutku něco jiného vést Liberec či Duklu než zažívat tlaky ve Spartě, Slavii či v dnešní Plzni.

Vernera Ličku uznávám, souhlasím s jeho tvrzeními o nedoceněném Bohumilu Páníkovi (i když i tady je nutno dodat, že teprve velký klub by ho řádně prověřil) a o Jaroslavu Hřebíkovi, jehož předseda Unie českých trenérů v deníku Sport stále považuje „za absolutní top mezi českými kouči“.

Ovšem nesouhlasím s Ličkovým názorem, při vší úctě k trenérovi národního mužstva, že „českým Guardiolou je Pavel Vrba.“

„Vrba od svého nástupu do Plzně změnil český fotbal. Zrušil zakořeněné věci. Jako že pravý bek a levý bek musí být nutně pravý obránce a levý obránce. Popřel základní rigiditu organizace. Dal hráčům velký prostor, variabilnost, křídla nechal hrát ve středu, beci se vytáhli na křídla, a podobně. To je trenér, který velmi přispěl k atraktivitě naší ligy, která je dnes zábavnější a ofenzivnější,“ vysvětluje Verner Lička své tvrzení.

To je jistě všechno pravda. Také jsme si vědom skutečnosti, že každé srovnání pokulhává.

Ale Guardiola přece jen není trenér-novátor. Je to především komplexní osobnost, člověk s velikým charisma, sociální inteligencí, komunikačními schopnostmi, vysokoškolsky vzdělaný muž (studoval na prestižní Columbia University v New Yorku), který ovládá pět jazyků a před svým příchodem Bayernu Mnichov se naučil německy. Atd.

Tohle všechno dělá Guardiolu Guardiolou, nejen to, že dovede novátorsky poskládat hráče na hřišti. A takového kouče mezi těmi českými, myslím, nyní nenajdete. Možná jím byli v minulosti Václav Ježek či Jozef Vengloš.

Dnes si zatím nezbývá jen postesknout ve stylu nebožtíka Karola Poláka: „Bodaj bysme aj my mali takých…. Guardiolov.“

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK