Čtyři bývalí skvělí fotbalisté, kteří jsou děsnými manažery

Čtyři bývalí skvělí fotbalisté, kteří jsou děsnými manažery

Hráči mají většinou rádi, když je z lavičky diriguje fotbalová legenda, avšak kvalitní hra na hřišti ještě není zárukou trenérské kvality. Jako v těchto čtyřech případech, kdy slavní hráči jako koučové nepochodili:

Ronaldo promluvil o všem, co chybí současnému Realu

Diego Maradona


Božská ruka, pro někoho nejlepší hráč všech dob, jeden z největších velikánů historie. Nejen to jen Diego Maradona. Svou záři působení chtěl rozšířit i jako trenér, jak klubový, tak reprezentační, ale jeho šéfování Messimu a spol. nedopadlo vůbec dobře.

V roce 1994 usedl ke kormidlu CD Textil Mandiyú a o rok později už byl v Racing Club, ale opět jen na pár měsíců. Pak si dal třináctiletou pauzu, aby se vrátil coby kouč národní reprezentace Argentiny, se kterou se sice probojoval na MS, ale skončil ve čtvrtfinále. Následně na lavici reprezentace skončil a v roce 2011 se na chvíli chopil vedení Al Waslu, opět bez úspěchu.

[break]

Tony Adams


Legenda Arsenalu, která na severu Londýna působila bezmála dvaadvacet let, v roce 2002 ukončil kariéru a o své budoucnosti měl jasno, bude trenérem.

Jako hráč odehrál 66 zápasů v národní reprezentaci, takže by se opravdu nejednalo na anglické poměry o neznámé jméno. O rok později, v roce 2003 už seděl na lavičce Wycombe, jenže vydržel ani ne půl roku a už byl bez práce.

Následně se uchýlil k vedení dorostu Feyenoordu a Utrechtu a až v roce 2008 převzal kormidlo Portsmouthu, který tehdy ještě působil v Premier League. Trenérem se stal poté, co dva roky vykonával asistenta Harry Redknappovi, který tehdy odešel do Tottenhamu.

Po šestnácti kolech ale nasbíral s klubem jen deset bodů a skončil. Štěstí ještě zkusil v Ázerbajdžanu, ale ani Gabale nepřinesl úspěchy.

[break]

Marco van Basten


Legendární útočník Ajaxu, AC Milán a nizozemské reprezentace chtěl být opravdu kvalitním koučem, ale to se vůbec nepodařilo. Zkusil do dokonce v pěti celcích, nakonec ale usoudil, že na to nemá a věnuje se pouze roli asistenta.

V roce 2003 se stal lodivodem mladíku z Jong Ajax Amsterdam, aby se za rok dostal na čtyři roky k vedení národní reprezentace, za kterou jako hráč odehrál 58 zápasů. Jeho působení ale dopadlo hrůzostrašně, Nizozemci na MS v roce 2006 sice postoupili ze skupiny, ale s tak silnou sestavou, s jako na světovém šampionátu působili, měli postoupit dál, než jen do prvního vyřazovacího boje, kde padli s Portugalskem.

Jelikož měl van Basten domluvenou práci v Ajaxu na rok 2008, bylo jasné, že Nizozemce po EURO v Rakousku a Švýcarsku opustí. A po vypadnutí ve čtvrfinále s Ruskem se tak také stalo.

Z rodného Ajaxu se pakoval do Heerenveenu, odkud po dvou letech do AZ Alkmaar, kde se nakonec stal asistentem, kterého teď vykonává zpátky v národní reprezentaci.

[break]

Gianfranco Zola


Jestli se ptáme na otázku nejlepšího hráče Chelsea před příchodem Abramoviče, máme jasno. Italský zabiják Gianfranco Zola to uměl v útoku pořádně rozparádit, ale jako kouč to na lavičce prostě neumí.

Jako jediný z této čtveřice sice stále své štěstí zkouší, vede katarský celek Al Arabi, ale že by se dařilo, to se říct nedá. Svěřenci Zoly jsou až pátí a vypadá to na stejný trenérská propadák, jako ve West Ham United, italské reprezentaci do šestnácti let, Watfordu a Cagliari, kde vydržel dokonce jen tři měsíce.