Švancara našel ideální sport a Uličný má nový „titul“

[hot]MEZI ŠESTNÁCTKAMI JANA HRABÁLKA[/hot] Už 22 let to je tradiční a navýsost vydařený kolorit fotbalových vánoc na Brněnsku. V Ponětovicích se na turnaji osobností a novinářů scházejí „staří známí“, aby si za zeleným stolem nejen zahráli kulečník, ale hlavně se pobavili a zavzpomínali.

Ponětovice jsou totiž kulečníkovou velmocí, obec má kolem tří set obyvatel, ale mistrovských titulů v karambolech nepočítaně. A tamní útulná herna, to je Divadlo snů, jakýsi Old Trafford pro mistry tága. „Nejet sem po svátcích, to by nebyly vánoce,“ vzpomíná legenda brněnského fotbalu Karel Jarůšek, který před 22 lety stál u zrodu dnes už proslaveného turnaje.

Vystřídala se zde řada osobností s tituly mistrů světa, s glejty olympijských vítězů a republikových šampionů nepočítaně. Ale i ti, kteří takové metály doma nemají, ale o to víc jsou „in“. Třeba jako Petr Švancara, fotbalový Mercedes. Dnes komentátor, glosátor, se slovy jiskrnými jako perla. Ve skupině hvězd v Ponětovicích si to letos rozdal nejen se svým fotbalovým tátou Jarůškem, ale i s Petrem „Johnem“ Uličným.

Koule lítaly po zeleném suknu (někdy i mimo) a padaly u toho i slovní lahůdky. Sál „visel“ na rtech obou protagonistů, jako kdysi na Vladimíru Menšíkovi při natáčení televizních Silvestrů. „Vy jste trenér s jednóchybó,“ vypustil Švancara svým brněnským dialektem na adresu hanáckého barda. „Já že mám nějakó chybu?“ durdil se naoko John. „Jo, že jste nikdy netrénoval mě,“ rozveselil Švanci přítomné přidělením nového „titulu“ Uličnému.

I když na stupně vítězů ani jeden z nich nedosáhl, loučili se nejen oni s maximální spokojeností. „Já jsem našel ideální sport. Nepotřebuju k němu váhu a není tady ofsajd,“ rozesmál Mercedes osazenstvo a přiznal, že jeho předsevzetím bude po Novém roce shodit. „Sedm kilo musí dolů,“ pouští do světa. „Ale na Silvestra si ještě užiju,“ zůstává v realitě.

Tak si poslední hodiny tohoto roku užijte taky!