Real kosí zranění a v kabině musí oddálit syndrom „ptačí chřipky“
[hot]MEZI ŠESTNÁCTKAMI JANA HRABÁLKA[/hot] Real Madrid vypadl ve čtvrtfinále Španělského poháru s Celtou Vigo, když po domácí porážce 1:2 v odvetě jen remizoval 2:2. Fanoušci Realu jsou frustrováni, někteří i spílají trenérovi Zidanemu. No a co, porážky a vyřazení přece k fotbalu patří. Jenže tento výpadek může mít pro Real neblahé účinky, protože má širší souvislosti.
Real si totiž jako fotbalový „melouch“ vysloužil prosincovou účast na světovém šampionátu klubů v Japonsku. Tam vyhrál, přidal další trofej do své velké sbírky, ale za cenu cestování přes půl světa, dvouzápasové námahy a nutnosti dohnat zmeškané duely doma. Bez adventního odpočinku a naopak, v pořádném tempu. To vše se na tělech fotbalistů sčítá a podepisuje, jejich tělesné schránky nejsou schopny vydržet tak obrovskou zátěž v dlouhodobém časovém horizontu. Zranění Modriče, či Marcela jsou jen důsledkem celého kolotoče událostí v Realu Madrid.
Trenér Zinedine Zidane se svým týmem asistentů i fyzioterapeutů může dělat maximum, ale přírodu neošálí. Podstatné pro celý tým bude, aby se syndrom svalových a dalších zranění nešířil v kabině lavinovitě a nekontrolovaně jako ptačí chřipka v Česku. Nebude to nic lehkého skloubit ligové povinnosti a blížící se osmifinále Ligy mistrů s fyzickými možnostmi unavených fotbalistů.
Všechno zlé ale může být k něčemu dobré. Herní výpadek na přelomu ledna a února může znamenat, že dotyčné opory mají dostatek prostoru a času dát se zdravotně do pořádku, aby byly k dispozici na konci dubna a v květnu, kdy se láme sezonní chleba a rozhoduje se o (ne)úspěšnosti sezony. A hlavně si při rekonvalescenci odpočinout a nabrat nové síly. To je v dnešním fotbalem přesyceném světě jedno z nejdůležitějších.
[CODE][/CODE]
Komentáře (0)
Zatím nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první :)