Vítej zpátky, stará dobrá Slavie!

Srazil se tým, klopýtající od ostudy k trapasu, se souborem, nad jehož hrou se všichni rozplývali. Přesto byl podle kurzů sázkových kanceláří zdánlivě nelogicky favoritem ten první. Bookmakeři však vědí své. Už je to zkrátka přírodní zákon: Slavia tváří v tvář Spartě pokaždé selže. Zejména pokud o něco jde.

Hráči s červenou hvězdou na srdci přitom celé jaro tvrdí, že jsou favoritem na ligový primát, že se jim kolena z velké šance nerozklepou, že jim z chvály do nosu pršet nezačne. Řeči, řeči, řeči. Ironiií zlomyslného osudu je, že vedení klubu v nastalé euforii prodlouží smlouvu s trenérem Karlem Jarolímem až do léta roku 2010 – a lídr tabulky pak během týdne ztratí osm bodů z devíti možných. Remizuje na hřišti Slovácka a prohraje doma s Plzní i se Spartou v Toyota Areně.

Tentokrát se Slavia navíc ani nemůže vymlouvat na rozhodčího

Kdyby aspoň Slavia padla před svým odvěkým rivalem v nádherném zápase po kvalitním výkonu. Jenže to by nebyla Slavia. Ta musí prohrát po trapném představení, aniž by se zmohla na jedinou kloudnou střelu, o vyložené šanci nemluvě.

Její nejlepší střelec Stanislav Vlček se pořádně nepotká s míčem a je zřejmě rád, že už v 65. minutě střídá, protože v blízkosti Tomáše Řepky se zkrátka necítí dobře.

Obvyklý tahoun útočných akcí Dušan Švento zase dostane v samém závěru křeče, takže místo aby Spartě ještě naposledy zatopil, leží za pomezní čarou a Slavia dohrává posledních pět minut o deseti.
Šventův krajan Matej Krajčík (a několik dalších jeho spoluhráčů) zvolí na zápas roku špatné obutí a několikrát v nadějné situaci místo centru uklouzne. Jednou je z toho dokonce vážný problém pro vlastní bránu.

Náhradní kapitán Tomáš Hrdlička ani trochu nenahradí distancovaného Lukáše Jarolíma. Dopředu nic nevymyslí, vzadu často chybí. Jen několikrát zbytečně tvrdě fauluje, za což si vyslouží žlutou kartu.
Levý obránce Aleš Urbánek, jeden z věčných talentů českého fotbalu, nedá za celý svůj pobyt na hřišti přesnou přihrávku či centr, všechny míče zadarmo odevzdává. A ještě k tomu zmatkuje. Vzhledem k tomu, že má ve svém životopise i Spartak Moskva a pražskou Spartu, člověka napadne, že jeho hráčský agent musí být hotový kouzelník.

A nejlepší slávista v poli – benjamínek Marek Suchý – si za celý zápas vybere jedinu slabou chvíli v ten nejnevhodnější okamžik. Načež Pavel Horváth jeho nepozornost potrestá rozhodujícím gólem.

Sparta? Poctivá práce a vynikající Horváth. To stačilo

Spartě stačil v zápase, který s největší pravděpodobností rozhodl boj o titul, zodpovědný a svědomitý výkon. Jak řekl i její trenér Michal Bílek: Dobře pracovala. Fotbal hrát nemusela. Slavia o něj v pondělí na Letné také neusilovala. V den D, kdy měla potvrdit, že hraje nejlepší fotbal v lize, totálně vybouchla. Překvapilo to vůbec někoho?

[ 25.4.2007 - Jakub Konečný ]