Tohle, že je ďábelský los? Ale jděte, pro Čechy je přijatelný

Tohle, že je ďábelský los? Ale jděte, pro Čechy je přijatelný

[hot]PSALI JINDE[/hot] „Drsný los“, „hrozně těžký los“, dokonce „ďábelský los“. Takové titulky a soudy jsme si přečetli po sobotním pařížském losu finálového turnaje ME 2016 ve Francii (10. června až 10. července 2016), který Česku přiřkl do základní skupiny Španělsko, Chorvatsko a Turecko.

Musím říci, že mě tyhle komentáře hodně překvapily. Považuji totiž sobotní los pro české barvy za přijatelný. Dokonce dosti přijatelný. Mohlo by to být mnohem horší. Ano, i lepší, ze čtvrtého koše mohli Vrba a spol. dostat třeba Albánii a z druhého například Rakousko. Ale bylo by to o tolik snadnější? Pokud budeme uvažovat realisticky a nenasadíme si růžové brýle, budeme si muset přiznat, že pro současný český výběr je v podstatě každý los těžký. Tak o co jde? A když si rozebereme jednoho soupeře po druhém, zjistíme, že to opravdu „smrdělo“ těžšími protivníky.

A navíc, kdy v minulosti byl los ME lehčí? Naopak, byl vždy těžší, protože na EURO se šestnácti účastníky šla ze skupiny dál jen polovina celků, tedy osm. Nyní z 24 mužstev pojede domů jen třetina, tedy osm. Šestnáct jich jde dál, včetně čtyř celků na třetích místech. Jen dva týmy ze třetích příček vypadnou. Takto lehce nikdy nešlo ze skupiny ME postoupit (stejné to ostatně bylo i se samotným postupem na šampionát). Už bychom si to konečně měli nahlas říci.

Nejjednodušší postupová cesta v historii ME


Vždyť se podívejme do minulosti. Jak už bylo řečeno, ze skupiny postupovaly jen dva týmy. A šlo se samozřejmě rovnou do čtvrtfinále, nikoli do osmifinále jako nyní. V roce 1996 v Anglii dostal Uhrinův výběr za soupeře Německo, Itálii a Rusko. Tomu říkám ďábelský los. V roce 2000 hráli Chovanec a spol. proti domácímu Nizozemsku a pozdějšímu vítězi Francii, v roce 2004 měli Brücknerovi hoši za soupeře zase Nizozemce a Němce, v roce 2008 kromě Turků i domácí Švýcary a hlavně Portugalce. A v roce 2012 vyfasoval Bílkův tým kromě slabších Řeků domácí Poláky a nabuzené Rusy, s nimiž na úvod vyhořel 1:4. Vždycky to bylo horší! Letos v létě ve Francii by mělo k postupu stačit porazit Turky a uklohnit plichtu s Chorvaty.

A koho by tedy Češi vlastně měli chtít, aby to nebyl „ďábelský los“, jak tvrdí někteří kolegové komentátoři?

Španělé? Tým za zenitem výkonnosti

Vezměme si nejprve první koš. Kdo by byl příjemnější soupeř než Španělsko? Domácí Francie, podporovaná publikem a nejspíš i sudími? Ne! Anglie, která v kvalifikaci neztratila ani bodík? Nikoli, navíc ostrý ostrovní fotbal Čechům nikdy moc neseděl. Mistři světa z Německa? Hrůza, stačí, že je Česko má ve skupině kvalifikace MS 2018. Nebo snad Portugalsko s Cristianem Ronaldem v útoku? Jako by nestačily portugalské lekce z ME 2012 i ME 2008. Nebo černý kůň soutěže Belgie, která zářila už na MS 2014 v Brazílii a na EURO 2016 ve Francii bude nejspíš ještě lepší?

Buďme rádi za to Španělsko. Ano, Španělé jsou mistry Evropy 2008 a 2012 a mistry světa z roku 2010. Ale na ústupu a za zenitem výkonnosti. Ostatně španělský výbuch na MS 2014 v Brazílii byl výmluvný, v kvalifikaci ME 2016 pak Španělé prohráli se Slovenskem. Dá se s nimi hrát, zvláště, když odstředivé síly barcelonských Katalánců, toužících stále více po samostatném státě, jsou čím dál tím víc patrnější. Ostatně o rozháranosti Čechů a Slováků na MS 1982 by mohl vyprávět i jeden ze sobotních losujících -Antonín Panenka.

A co další témata v Procházce reprezentačním děním? "Chorvati? Výborní, ale labilní", "Turci? Vrba a spol. je měli vyřadit" či "Češi – turnajový tým?". Více se dočtete na portálu fotbal.hattrick.cz.


[img id="47350"]