Proč fandové Slavie zabránili čínské hvězdě v okupaci červenobílého dresu

Proč fandové Slavie zabránili čínské hvězdě v okupaci červenobílého dresu

[hot]KOMENTÁŘ[/hot] Už jsme se nedávno zmínili o tom, že slávističtí fandové se ostře postavili proti variantě červenobílého dresu se znakem čínského majitele klubu, společnosti CEFC, tedy i s pěticípou, v podstatě komunistickou hvězdou. Nakonec tedy vyhrála druhá varianta s pouhým nápisem v čínštině. To, co se nepodařilo komunistům od roku 1948 do roku 1989, totiž otočit tradiční slávistickou hvězdu do „rudé“ podoby, bylo v minulém týdnu na spadnutí. O velkého slávistu, publicistu Jana Rejžka se musely pokoušet mdloby. Nakonec ale zástupce čínského majitele Jaroslav Tvrdík uznal, že v internetovém hlasování slávistů bylo 77 procent proti variantě s čínskou hvězdou a raději ustoupil.

Řebíčka při čachrech kolem prodeje Slavie podvedli. Obrali ho o 25 milionů!

Slávistický fanoušek Radek Kroupa mohl proto na facebook napsat: „Děkuji všem fandům, že nedopustili obrácenou čínskou hvězdu na našich dresech, pak už bych takovému týmu nefandil! Je to pro mě osobně dost zásadní věc!“

„Fotbal bez peněz dělat nejde, viz Chelsea v ruských rukou, Manchester City v rukou šejků, Real s generálním sponzorem, jímž je Národní banka z Abú Dhabí. Real navíc vypustil ze svého svatého loga křížek na korunce, také kvůli sponzorovi. Logo sponzora Arsenalu ovládla letecká společnost Emirates , napsáno arabštinou i anglicky,“ připomněl v diskusi další slávista Jiří Šimeček.

„S tímhle žít můžu, hlavně ať tam necpou tu komunistickou hvězdu,“ konstatoval uklidněný fanoušek jménem Jan Čekal.

[img id="49654"]
„Stačí se podívat do Anglie (Swansea) nebo třeba do Španělska (mj. Betis Sevilla). Čínština na dresech není nic ojedinělého,“ doplnil názory slávistických příznivců Jaroslav Roubal.

„Ale jo, myslím, že ty čínské znaky jsou tam zakomponovány vcelku vkusně,“ ulevil si Petr Braček.

Bican by se v hrobu obracel


Pohled z druhé strany ve svém komentáři dokonale vystihl šéfkomentátor serveru Aktuálně.cz Jan Lipold. „Společnost CEFC Slavii koupila právě proto, že je součástí místního kulturního dědictví. Kdyby teď Číňané tlačili na pilu, byli by sami proti sobě,“ napsal Lipold.

„Několik rozdílů v kultuře a byznysu by se však asi našlo. Stojí za to se o nich zmínit, protože nejde jen o Slavii, ale vzájemný vztah Česka a ohlášených masivních čínských investic vůbec. Při vší úctě a nesrovnatelnosti fotbalu jako fenoménu u nás a na ostrovech, Slavia byla spolutvůrcem národní totožnosti o něco víc než Crystal Palace, West Bromwich Albion nebo Bournemouth. Ale význam Slavie pro české dějiny je prostě někde jinde. Legenda daleko přesahující fotbalové hřiště. Do té legendy patří i příběh nejlepšího českého útočníka všech dob Pepiho Bicana, kterého po roce 1948 komunisté poslali k lopatě. Kdyby viděl dres s rudou čínskou hvězdičkou, musel by se v hrobě na Vyšehradě obracet. Slávistické sebevědomí si v posledních desetiletích před listopadem 89 zakládalo na tom, že přes všechny ústrky je hvězda na dresu stále obrácená cípem dolů, a tedy nezaměnitelná s komunistickým symbolem. Ne-komunistický klub, to byla (a asi často ještě je) pro příznivce součást identity. Proto na dres patří jen jedna hvězda, slávistická,“ napsal na Aktuálně,cz Jan Lipold.


Číňané nemohou tlačit na českou pilu


„Slavii a jiné české podniky si, jak to vyjádřil analytik David Marek, pořídila na ‚víkendovém nákupu‘. Ne proto, aby skrze ni vydělávala stamiliony (a i to by pro ni byly drobné), ale jako investici do vlastního dobrého jména v Česku. Záchrana a ohlášený rozvoj proslulého klubu, ke kterému má nemalá část obyvatelstva srdeční vztah nebo alespoň respekt, byly dobrým tahem.

Samozřejmě není možné, aby to CEFC jen platila a čekala, až se povědomí o tom jaksi vsákne do společnosti a prospěje jí ve větších obchodních aktivitách. Musí to být vidět i přímo, tedy na sešívaných dresech. A jsme u jádra věci: jakkoli se to vzhledem k jejich finančním možnostem nezdá, Číňané by udělali hrubou chybu, kdyby při své prezentaci tlačili na pilu. S hvězdičkou, nebo jinak.

[img id="49653"]
Protože teď se ještě nehraje o skutečné velké investice, ale o prestiž. CEFC Slavii získala kvůli tomu, že je mimo jiné součástí místního kulturního dědictví. Rodinným stříbrem. Kdyby jí teď zároveň vnutila příliš moc Číny, příliš moc sebe, úvodní víkendový nákup by sama znehodnotila. To hlavní pro ni je, aby ji veřejné mínění oceňovalo, aby ji lidé ‚měli rádi‘. Třeba skrze Slavii.

Číňané ve vlastním zájmu nemohou dávat najevo, nebo alespoň ne příliš okatě, že si Čechy koupili. Zatím. Protože tu nejde zdaleka jen o peníze, ale i o neměřitelné hodnoty, je vliv masy ‚koupených‘ větší, než se na první pohled zdá. Není radno si ji znepřátelit,“
dodává ve svém komentáři na Aktuálně.cz jeho šéfkomentátor Jan Lipold.

Ještě nám není všechno jedno


Těžko k tomu příliš mnoho dodávat, je to dokonalá analýza pohledu z čínské strany. Když se ještě v závěru vrátíme k českému, fandovsko-slávistickému pohledu, přiznejme si, že je pragmatický i trochu pokrytecký.

Zatímco čínské peníze se nám docela líbí, ostatně velké prachy potřebuje na velký profesionální fotbal každý, včetně anglických velkoklubů (to si lehce vysvětlíme a omluvíme), čínské, veřejně prezentované, symboly by nám už na dresech vadily.

Ale i to je vlastně výhra, jak zmínil na facebookové diskusi jeden z fanoušků, i slavný Real Madrid, když hraje v arabském světě, sundává královský křížek ze svého znaku. A Barcelona udělala s červeným křížem Svatého Jiří už v roce 2007 to samé.

V každém případě je dobře, že nám ještě není (úplně) všechno jedno.


Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK