Jakým právem hráči Sparty rozhodují o tom, zda se Konaté může vrátit?

Jakým právem hráči Sparty rozhodují o tom, zda se Konaté může vrátit?

[hot]STŘEDEČNÍ TRESTŇÁK ZDEŇKA KUDELY[/hot] V českém fotbale jen tak nenastane čas pro anglický model. Myslím tím takový, kdy Alex Ferguson zastával v Manchesteru United současně trenérský i manažerský post. Ale abychom si obecně rozuměli, dobrý trenér musí být ve své práci také dobrým manažerem. Protože, z angličtiny převzato, manažerem je ten, kdo řídí, kontroluje, organizuje, komunikuje. A to vše trenérská práce zahrnuje. Ale sportovní manažer je nejenom v našem pojetí ten, kdo je v klubu obecně zodpovědný za sportovní chod.

Trenéři by o tuto dvojjedinost u nás opravdu stáli, řadě z nich by se moc líbilo dojednávat se zprostředkovateli hráčů přestupy a pak hráče trénovat. Ale podle mých zkušeností toto u nás zatím není možné. A tam, kde toto řešení zvolili, se opět velice rychle vrátili k zažitému způsobu klubového fungování. Namátkou si vzpomínám na Slavii, která tento model chvíli praktikovala v éře trenéra Josefa Csaplára. Nebo v Brně bratři Prosové na čas pověřili tímto spojením funkcí trenéra Karla Večeřu. Teď podobné rozhodnutí zvažují na Slovácku v souvislosti s trenérem Stanislavem Levým.Znovu zopakuji svůj názor, že doba k tomu u nás ani zdaleka nedozrála.

Ale pozice trenéra je v klubové hierarchii hodně vysoko.Trenér je součástí top managementu aje také dle toho patřičně ohodnocen. A nejenom výší měsíční odměny, ale i dalšími výhodami, kterým se říká nepeněžní plnění. No, ale dost už teorie a vysvětlování.

České trapnosti o chemii v kabině


Nedávno se bývalý sparťan, dnes útočník Sampdorie Janov, Patrik Schick rozpovídal o tom, jaký vztah má k hráčům jejich trenér Marco Giampaolo. Že se s nikým nebaví, nikdo ze spoluhráčů si za ním nedovolí dojít zeptat se, jak si u něj stojí. Patrik prý vůbec dlouho nevěděl, co si má myslet, nevěděl vůbec, co se děje. Protože u nás byl zvyklý na jiný přístup. Na takový, jaký je u nás trenéry praktikován. Ale jenom u nás.

Protože když potom slyšíte Pavla Kadeřábka, Vladimíra Daridu, Karla Poborského nebo Petra Čecha, je vám hned jasné, jaký profesionalismus vládne v mužstvech na západ od českých hranic. Pouze v Česku (a ještě na Slovensku) slyšíte od trenérů ty do trapnosti opakované věty o chemii v kabině, o tom, aby si hlavně kabina sedla. Nebo že zařazení hráče zpět nesmí narušit vztahy v kabině.

Kdo z českých koučů obdobné nesmysly vypouští, je slabým trenérem a zakrývá to. Jako v Itálii, Německu, Anglii nebo ve Španělsku, tak i v Česku jsou hráči placeni za svoji profesi. Za to, že hrají fotbal. A nejenom všechnapráva, ale i povinnosti, mají zaneseny do svých smluv. Samozřejmě i výše odměn.

Co když se Požár s Holoubkem neshodne?


Takže jakým právem by měli například ve Spartě hráči rozhodovat o tom, jestli se Konaté může vrátit zpět do mužstva, nebo ne. A jestliže nový sportovní ředitel Sparty Tomáš Požár do novin řekne, že se právě kabiny ptali na názor, je to celé úplně špatně.

Ale ono to všechno možná má svoji logiku. Pokusím se teď trošku fabulovat. Představte si situaci: Sparta potřebuje vstřelit gól a trenér Holoubek se rozhodne střídat útočníka útočníkem. Bude žádat o svolení oficiálního trenéra Požára (oficiálního pro FAČR), nebo ne? A co když bude mít trenér Požár jiný názor než trenér Holoubek? Svolají za účelem správného rozhodnutí o poločase na Letné sportovní komisi?

Jistě, tak dramatické to asi nebude. Ale o čem se bude sportovní ředitel a trenér Požár bavit s trenérem Holoubkem v týdnu po utkání na hodnotící poradě? Kdo bude vlastně komu oponentem? Tak si říkám, že nakonec bude možná rozhodnutí ustanovit Tomáše Požára na Spartě sportovním ředitelem asi správné. Vždyť on si to zaslouží. Na Letné chvíli hrál, potom se tam živil jako kustod u „béčka“a vloni na podzim tam pracoval také jako skaut. Takže si tu svoji současnou pozici trenéra a sportovního ředitele vlastně odpracoval.


Trenér si nesmí s hráči zadat



A ještě k tomu chování výše citovaného trenéra Sampdorie Janov. Ono to má svoji profesionální logiku. Logiku vyplývající z nadřízenosti a podřízenosti, protože trenér si nesmí s hráči zadat. On je opravdu šéfem, který nemůže někoho protěžovat nebo někomu vycházet více vstříc. Jisté uznání kvality týmové opory má v povědomí každý zkušený trenér, protože určitá symbióza mezi mužstvem a trenérem musí být. Ale u nás někteří trenéři chodí „za hranu“. Známe přece to jejich, že si to hráči musejí mezi sebou vyříkat v hospodě u piva. A nezřídka kdy, i za trenérské účasti. A zase se dostáváme k tomu, co zmiňují všichni čeští fotbalisté, kteří odejdou za lepším třeba do německé Bundesligy. Že nemají skoro na nic čas, jak se hodně trénuje. A kdo se poněkud více zajímá o český fotbal, jistě zaznamenal na podzim u dvou ligových trenérů, kteří se dokonce v tisku zmínili, že se ptali hráčů, jestli se moc netrénuje.

Těm všem koučům bych doporučil, aby se zeptali Pavla Nedvěda, jaké tréninkové dávky absolvovaly hvězdy Juventusu pod trenérem Contem. Nebo jeho současní svěřenci v Chelsea. A v rozehrané soutěži.

Petr Rada se zachoval správně


Přípravu na jarní část soutěže začal v Mladé Boleslavi nový trenér Martin Svědík. A v hned v prvním rozhovoru do novin zmínil, že stěžejními hráči Boleslavi jsou Magera s Matějovským, s nimi si hned promluvil a že oni tak budou jakýmsi můstkem mezi ním a hráči při řešení problémů. Tak co by na to takový Antonio Conte nebo Marco Giampaolo asi řekli.

Ale vždyť jsme přeci v Česku. A ještě bych snad Martinu Svědíkovi doporučil, aby se v Mladé Boleslavi poptal po „Disciplinárním řádu“.. Ten je tam zcela jistě ještě od dob, kdy jsme jej s kolegou Šeterlem dávali dohromady. A v něm je pamatováno i na to, jak s případnými problémy s hráči naložit.

Jestli mě něco v souvislosti s českými trenéry potěšilo, tak to bylo nepřistoupení trenéra Petra Rady na snížení měsíční odměny v Příbrami. Petr má něco ve fotbale za sebou a toto byla pro něho naprosto nepřípadná a nedůstojná situace. Zachoval se odpovídajícím způsobem. Snad jen v hlavě se mi honí myšlenka, zda by setak na jeho místě v české lize zachoval každý.