Odvolání Uhrina se dalo čekat, důležitější je Jinochův odchod

Odvolání Uhrina se dalo čekat, důležitější je Jinochův odchod

[hot]KOMENTÁŘ[/hot] Skutečnost, že po nedělní ligové porážce 1:3 v Plzni byli slávistickým vedením odvoláni trenér Dušan Uhrin mladší a sportovní ředitele Josef Jinoch, je vzhledem k posledním výsledkům a hlavně výkonům červenobílých na místě. Za důležitější ovšem považuji Jinochův odchod. Za některými posledními přestupy (a tokem peněz během nich) totiž visí ve fotbalovém zákulisí velké otazníky. A to i v souvislosti s firmou Basic for Stars, kterou oficiálně šéfuje manželka již bývalého slávistického sportovního ředitele.

O Uhrinově „červenobílém“ osudu píše výstižně kolega Stanislav Hrabě v deníku Sport v komentáři s trefným titulkem: „Nebyl to kouč do pohody“:

„Píše se září loňského roku. Zaplněný Eden skanduje jméno Dušana Uhrina mladšího, slávističtí fanoušci se opájejí po dlouhých třech letech vítězstvím v lize nad nesmiřitelným rivalem Spartou Praha. Trenér se pro ně stává hrdinou, spasitelem, zářnou budoucností, konečně tím pravým a vyvoleným mužem, který po rocích strádání vymete z Edenu bídu a pošle červenobílé znovu do pohárové Evropy,“ začíná svůj článek Hrabě.

Nebyl to trenér do pohody


A pak v komentáři redaktora Sporta i v Uhrinově slávistickém příběhu přichází ostrý střih.

„V zimě nastává první přestupová smršť, noví majitelé s čínským kapitálem v zádech vyhazují za posily desítky milionů korun. Avšak ouha, herně se Slavia nezvedá, drhne to, až nastávají pochybnosti, zda je Dušan Uhrin skutečně tím pravým. Pozici ovšem ustojí. Letní přestupová vichřice, nabudí fanoušky až na téměř bezbřehý optimismus, zvláště když shodou okolností Slavia se skutečně na evropskou scénu vrací. Mužstvo se však nejen výkonnostně neposouvá, naopak stagnuje, spíše dokonce padá. Přitom trenér Uhrin má výběr veliký, na každý post dva rovnocenné hráče.

Přichází navíc nejdražší akvizice, nizozemský útočník Gino van Kessel, vymodlený kultovní hráč Dušan Švento, opory Simon Deli a Milan Škoda jsou za tučné náhrady udrženy. S nabitým kádrem si však trenér Uhrin neví rady. Může bez přemýšlení, koho za ně postaví, vymést lemply, kteří neodevzdávají pro mužstvo maximum. Náhrada je hned po ruce. Nedokáže to ovšem. Stejně jako vtisknout hře atraktivní styl. Stěžuje si, že jeho svěřenci neudrží koncentraci po celý zápas, nemají kondici. Čí je to vina?

Díky, trenére, za všechno. Slávistické vedení se Uhrinem rozloučilo smířlivě s vědomím, že v dobách ne už kritických, ale pořád ještě složitých, skutečně odevzdal kus práce. Z průměrného mužstva vykřesal maximum, už nikdo se neodvážil Slavii podcenit. Období blahobytu však už zužitkovat nedokázal,“
lidsky a s pochopením popsal Uhrinův rok ve Slavii Stanislav Hrabě.

Já mohu jen zopakovat svůj názor ze včerejšího komentáře pro fotbal.hattrick.cz: „Při vší úctě k Dušanu Uhrinovi staršímu, jehož si velice vážím, tento trenérský doyen by mohl dělat poradce kterémukoli koučovi v lize a bylo by to jistě přínosem. Ovšem v jediném případě mi to nepřišlo vhodné. Ve Slavii, protože tam trénoval jeho syn.“

A teď k Josefu Jinochovi. Toho (stejně jako Uhrina) chtěl bývalý slávistický šéf Jiří Šimáně odvolat již během jara. Tehdy ještě se svým názorem neuspěl a pak se stáhl do pozadí.

Ať už to s provizemi za některé přestupy (hovořilo se o Mešanovičovi, Van Kesselovi, ale opačnou cestou i o zlínském, dříve slávistickém, Diopovi, resp,. Železníkovi) bylo jakkoliv, není dobré (a podle nových předpisů možná ani povolené), aby se ředitel jedné firmy staral ještě o obchody a zájmy firmy jiné, rodinné. To platí obecně.

Navíc Slavia by měla mít své nejvyšší funkcionáře a ředitele na úrovni. A pokud se takový manažer objevuje v bulvárním tisku v ne úplně komfortním stavu s kontroverzní fotbalovou postavičkou, které se říká Chřestýš, není to pro pražský velkoklub zrovna nejlepší reklama. Stejně jako, když se dozvíte, že na rozhodcovské opilecké party před výkopem květnového duelu Příbram – Slavia údajně nebyli páni sudí tak úplně sami. Atd.

Kozel s Kudelou by byli nejlepší volbou


Luboš Kozel jako nový trenér a Zdeněk Kudela coby nový sportovní ředitel. Taková jména se objevila v prvních žurnalistických spekulacích ohledně Slavie nejčastěji. Možná vedení Slavie mělo nejdříve jmenovat sportovního ředitele a až pak, už ve spolupráci s ním, řešit nového hlavního kouče, ale budiž.

Když píšu tyto řádky, není dosud jasno. Až je budete číst, možná už bude. Myslím, že dva jmenovaní mužové jsou pro slávisty nejlepší volbou. Oba za sebou mají vynikající slávistickou minulost, oba jsou pracovití a jde jim především o čest a slávu své firmy, tedy svého klubu.

Luboš Kozel v minulosti odmítl i nabídku Viktorie Plzeň, chtěl pokračovat v koncepční práci v Dukle. A udělal na Julisce z „no name“ hráčů velice slušný tým, který se dokonce přiblížil na dostřel účasti v evropských pohárech a který uměl porazit i Spartu. Teď by ho čekal v Edenu mnohem větší tlak. Ošem měl by být na něj připraven, pokud se tedy chce ve své trenérské kariéře posunout dál. Slávistická veřejnost jej v každém případě přivítá skvěle.

A Zdeněk Kudela? Ano, znám ho osobně už z doby, kdy před dvaceti lety pracoval jako sportovní redaktor v Českém rozhlase- Radiožurnálu. I z doby nynější, kdy začal spolupracovat s magazínem HATTRICK. Měl úspěchy na štacích, kde byly peníze (Slavia ve druhé polovině 90. let, Mladá Boleslav), i tam, kde peníze nebyly (Viktoria Žižkov, Zbrojovka Brno). Vzdělaný, erudovaný, zkušený, náročný, asi i tvrdohlavý a přísný ke svým podřízeným. Tedy člověk, jehož přesně v současné době Slavia potřebuje.

Jak už to ale v Edenu zvolí a vyberou, je jen na Jaroslavu Tvrdíkovi, generálním řediteli Martinu Krobovi a spol. Včera je nejspíš fanoušci červenobílých pochválili za to, že se toho nebáli říznout, teď čekají, jak budou šéfové Slavie kreativní při výběru nových (či staronových?) tváři.

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK