Začátky po poledni? Evropané si ušili bič sami na sebe, jde o diktát majitelů TV práv

Začátky po poledni? Evropané si ušili bič sami na sebe, jde o diktát majitelů TV práv

[hot]KOMENTÁŘ[/hot] Sláva, sláva, třikrát sláva! Končí kruté vykořisťování milionářů v kopačkách majiteli televizních práv a diváky. Už se nebude hrát ve vykáceném pralese hodinu po poledni brazilského času (18 hodin středoevropského letního času). Všechny čtyři boje o medaile mají rozumný výkop – obě semifinále a duel o třetí místo začínají v 17 hodin (22 hodin SELČ), nedělní finále pak kvůli slavnostnímu zakončení v 16 hodin (21 hodin SELČ). V průběhu MS 2014 v Brazílii si třeba nizozemský trenérský stratég Louis van Gaal stěžoval na to, že jeho tým musel hrát třikrát po sobě hodinu po poledni. Nedivím se mu, jenže to bylo pro blaho nás, zhýčkaných evropských fotbalových fanoušků. Jinak bychom se na brazilský šampionát museli dívat ve dvě či ve tři hodiny v noci jako na NHL či NBA. Ze 64 utkání mělo nakonec výkop ve 13 hodin čtyřiadvacet.

Máte rádi Fotbal? Fortuna rozdává během MS 1 000 000 Kč, pro nováčky 200 Kč na ruku.

Což o to, na jihu země, kde je chladněji, to bylo celkem v pořádku, v tropických oblastech na severu a severovýchodě Brazílie ovšem potíže nastaly. Dva zápasy od 13 hodin se hrály v horkém Natalu, stejně tak dva duely v blízkém Recife a Salvadoru.

Protesty brazilské hráčské unie byly marné


„Při stanovení časů začátků zápasů jsme brali v úvahu tato kritéria: stejné rozvržení pro všechny týmy, stejnou dobu odpočinku pro mužstva v jedné skupině, teplotu v dějišti, požadavky globálního televizního trhu, logistiku cestování fanoušků, časy odletů a ubytování,“ uvedla ještě před rozlosováním turnaje MS 2014 ve svém oficiálním prohlášení FIFA. Jasně a „na férovku“: v potaz se hlavně braly „požadavky globálního televizního trhu“.

Na polední výkopy ihned zareagovala hráčská unie v Brazílii. Začala protestovat. Kvůli vedrům varovala, že bude ohroženo zdraví fotbalistů. Stížnost zaslala do sídla FIFA, brazilskému ministrovi sportu i národnímu svazu. Aby unie dosáhla změn výkopů, byla odhodlána využít všechny možné kroky včetně právních.

„Poslali jsme zprávu i FIFA, upozornili ji na naše obavy a také na to, že budeme bránit práva hráčů. A to všemi prostředky,“ uvedla tehdy brazilská hráčská unie v čele s Rinaldem Martorellim, bývalým gólmanem.

Hezká slova, ale všechno bylo marné. Majitel televizních práv, potažmo evropský divák, je pán. Bylo rozhodnuto.

FIFA se hájila mj. tím, že program světového šampionátu v roce 2014 konzultovala se svou lékařskou komisí a připomněla příklady z minulosti. Na MS v letech 1970 a 1986 v Mexiku se utkání hrála třeba v pravé poledne, kdy byly ještě vyšší teploty, než bývají v Brazílii, a navíc ve větší nadmořské výšce. Horko panovalo i během šampionátu v roce 1994 v USA.

Osobní vzpomínka na Floridu, na MS 1994 v USA



Ano, MS 1994 v USA. Pátek 29. června 1994 si budu pamatovat do konce svého života. A to ne kvůli tomu, že jsem měl zrovna jmeniny. Na Floridě, v Orlandu na stadionu Citrus Bowl, začalo půlhodiny po poledni jedno z rozhodujících utkání o postup ze skupiny F Nizozemsko – Maroko (2:1). Teplota: padesát stupňů na rozehřátém trávníku, vlhkost v duchu šílená. Zatímco hráči obou týmů první poločas prakticky odchodili (0:0), evropský divák si seděl s pivíčkem vedle sebe ve večerním prime-time a brumlal si, že na to nedá dívat. Měnit trička v Orlandu ani nemělo smysl, po pár minutách se z toho čistého a suchého stalo špinavé a mokré. Seděl jsem na tribuně a jen jsem tupě zíral na trávník, na poznámky už jsem neměl sílu.

Po pauze se přece jen podmínkám více přivyklí Maročané zvedli a senzačně se ujali vedení. Stateční Holanďané ovšem v sobě našli poslední zbytky válečných sil, otočili výsledek na 2:1, což jim nakonec stačilo na osmifinálový postup z první příčky.

Sympatičtí nizozemští fanoušci jen těžce sbírali síly na oslavu postupové výhry. FIFA byla tenkrát před dvaceti lety za tyhle kruté začátky ze všech ostře kritizována. Bylo mi tenkrát jasné, že tohle se již nesmí opakovat.

A prásk, za dvacet let to samé ve žlutomodrém. Poněkud mě překvapilo, když jsem v televizním studiu v pátek poslouchal odborné analýzy, jak byl jihoamerický zápas Brazílie – Kolumbie (2:1) o mnoho atraktivnější a svižnější než předchozí evropský duel Francie – Německo (0:1). A že je to přístupem, taktikou, atd. Evropané byli kritizování za malou odvahu, neochotu riskovat atd.

Jasně, že utkání Brazilců s Kolumbijců bylo líbivější. Zásadní rozdíl byl ovšem v tom, že Francouzi s Němci hráli v Riu de Janeiro už krátce po poledni, zatímco Brazílie proti Kolumbii ve Fortaleze nastoupila v pět odpoledne. Kdo si to kdy zkusil, byť před dvaceti lety a pasivně, ví své.

Ve výhni po poledni nepředvedou pěkný fotbal ani největší hvězdy


Zájmy majitelů televizních práv a jejich divákům chápu. Nějaké zdraví? Vždyť jsou to výborně placení a skvěle trénovaní sportovci. Snad, až někdo na trávníku na MS umře, pak uvidíme.

Ovšem dochází nám, že na fotbal krátce po poledni v tropické výhni se nedá dívat, ani když jsou na trávníku největší fotbalové hvězdy světa? A že se to jen těžko změní.

Pozdě zástupcům FIFA došlo, že MS 2022 v Kataru byl hodně velký úlet za všechny prachy. A když se bude hrát v zimě (těžko říct, zda z roku 2021 na rok 2022, nebo z roku 2022 na rok 2023), zničí to Evropanům domácí soutěže včetně Ligy mistrů a Evropské ligy.

No, nevím. Co na to pak řekne zhýčkaný evropský divák, kvůli němuž se musely dělat během zápasů na MS 2014 občerstvovací přestávky?

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK