Milovaný Vrba má do úspěchů nenáviděného Bílka hodně daleko!

[hot]POLEMIKA[/hot] Nedávno jsem zaslechl v chlapské fotbalové diskusi ojedinělý názor, že kdyby vedl český národní tým nadále Michal Bílek, měl by stejné výsledky jako Pavel Vrba. Všichni kolem něj – včetně mě – kroutili hlavou a diskutérovi se vysmáli. Jenže záhy jsem si uvědomil, že milovaný Vrba vyhrál pouhé čtyři zápasy a zatím ještě ani nikam nepostoupil. Zatímco Michal Bílek se na ME v mnohem těžší situaci, kdy evropský na šampionát nepostupovalo třiadvacet, ale jen čtrnáct týmů, dostal a skončil v něm až ve čtvrtfinále. Tohle Vrba zatím ani zdaleka nedokázal, takže jeho současné všeobecné mediální „svatořečení“ považuji za velmi předčasné. Počkejme si. Rozhodují konečně a celkové výsledky.

Uteče Messi ze španělského vězení, když neumí anglicky ani německy?

„Statistika věda je a má své přesné údaje, jak se pěje ve známé písni. Samozřejmě, že se do současného žebříčku promítlo úspěšné tažení Vrbovy party kvalifikací o EURO 2016, výhra nad Islandem (a předtím nad Nizozemskem, v Turecku a Kazachstánu). Česko se tak vyšvihlo na sedmnáctou příčku rankingu FIFA a o jednu pozici přeskočilo nejlepší africký stát – Alžírsko. Na první pohled je to téměř nicneříkající pozice, z které pochopitelně svět nepadne na zadek. Pro českého fanouška má ale svůj bytostný význam. Jde totiž o nejlepší umístění české reprezentace za posledních pět let, napsal kolega Jan Hrabálek ve svém blogu na serveru fotbal.hattrick. cz.

Jak říká klasik: Podstatný jsou body!

„Česká reprezentace na tom za posledních pět let nikdy tak dobře nebyla. A to považte, že Bílkův tým se na EURO v Polsku před dvěma lety prodral dokonce do čtvrtfinále, kde vypadl až s Portugalskem.

Jako by i ta statistika, ta povrchní dáma hrající si pouze se suchými čísly, vycítila ten rozdíl mezi trenérským pojetím Pavla Vrby a jeho předchůdce (krátce zaskakujícího Josefa Pešice nepočítám), jejich popularitu u veřejnosti, přístup, hru… prostě všechno. Co z toho vyplývá? Čistě statisticky: Bílek postoupil na EURO až finišem v závěru kvalifikačních bojů. Vrba tam má našlápnuto skvělým startem a věřme, že finiš nebude muset – čistě z hlediska bodové povinnosti – zvládat. Takže je ten Vrba s českým nároďákem už na lepším levelu než Bílek, nebo není? Čistě statisticky ještě ne, ale…,“ uzavírá svou glosu Jan Hrabálek.

Právě. Statisticky Vrba ještě není na vyšším levelu než byl Bílek. Jak praví klasik Milan Brabec v legendárním odposlechnutém rozhovoru s Ivanem Horníkem: „Podstatný jsou body – a je jedno jak. Na všechno ostatní se vy.er.“

Historie se neptá. Přesto už se po čtyřech vítězných kvalifikačních zápasech ME 2016, v němž Česku – přiznejme si to - mj. výrazně pomohlo štěstí (Nizozemsko, Island) nebo rozhodčí (Turecko) Pavlu Vrbovi staví mediální pomník.

Hráči chválí každého trenéra

„Michalu Bílkovi se tenhle komentář nebude líbit, ale musí to být. Poslední výsledky a hlavně výkony české reprezentace ho definitivně usvědčují z toho, že jeho éra byla neúspěšná a její obhajoba mylná,“ napsal v deníku Sport po utkání s Islandem Ondřej Škvor v deníku Sport.

„Závěr z dosavadního působení Pavla Vrby u prvního týmu země totiž jednoznačně zní: Jde to. Jde to navzdory tomu, že zlatá generace kolem Pavla Nedvěda skutečně chybí, že hráči nehrají ve špičkových evropských klubech a že základ týmu tvoří fotbalisté z průměrné domácí soutěže. Prostě platí, že fotbal sice hrajou na hřišti hráči, ale tím nejdůležitějším v týmu je zcela jednoznačně trenér. Vědí to i samotní reprezentanti. Ti Bílka nekritizují, protože k němu coby bývalému hvězdnému záložníkovi cítí přirozený respekt jako k úspěšnému člověku od jejich řemesla. Navíc i lidsky spolu fotbalisté a bývalý kouč vyšli. Ovšem když spustí na Vrbovu adresu, mezi řádky se dá poznat, že také oni staví Vrbu trenérsky výš,“ tvrdí Ondřej Škvor.

Možná má pravdu, jenže hráči vždycky chválí trenéra, který je zrovna vede. Tohle bych nepřeceňoval.

A hlavně opakuji: nepřeceňujme podzimní výsledky, počkejme si na závěr kvalifikace EURO 2016. A pak na samotné ME ve Francii. A také – na mnohem významnější kvalifikaci a mnohem významnější šampionát, totiž na mistrovství světa 2018 v Rusku. V Česku máme tendenci stavět tyto akce na stejnou úroveň, což je samozřejmě nesmysl, svět to vidí jinak. Kontinentální mistrovství je níže než MS. Třeba v Jižní Americe staví nad kontinentální mistrovství i olympijský fotbalový turnaj.

Opakuji, že:

1. Bílek dovedl české národní mužstvo na EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině, kam postupovalo jen 14 mužstev, ne 23 jako ve Vrbově případu. Takže to měl mnohem těžší. V novém systému by nejspíš postoupil rovněž.

2. Na samotném ME 2012 vyhrál Bílkův celek základní skupinu, postoupil až do čtvrtfinále a tam podlehl o jediný gól skvělému Portugalsku s Cristianem Ronaldem, jež málem v semifinále vyzrálo i na evropské šampiony ze Španělska. Až tohle Vrba dokáže, smekněme klobouk. Zatím bych se ale držel zpátky.

3. V kvalifikaci o MS 2014 sice Bílek neuspěl, ale to z Evropy do Brazílie nepostupovalo 23 celků jako do Francie, ale jen 13. Kdyby hrály baráž ii celky z třetích míst jako nyní, nejspíš by i tohle Michal Bílek zvládl.

Až Vrba postoupí na EURO 2016 do čtvrtfinále a dostane se na MS 2018, bude lepší než Bílek

Ano, za Vrby se nyní asi hraje lepší fotbal. I když vzpomeňme si na zářijovou přípravnou hrůzu s USA. Kdyby v září – jako dříve – začínala kvalifikace ME hned na ostro, bez příprav, Pavel Vrba by se svým Jiráčkem a spol. nejspíš vyhořel. Až po letenském krachu s béčkem USA (0:1) vyměnil plzeňskou partu v reprezentaci za sparťanskou.

Takže, až Pavel Vrba postoupí na ME 2016, tam se dostane alespoň do čtvrtfinále a pak úspěšně se svým celkem dojde na MS 2018 v Rusku, řeknu, že je na vyšším levelu než Michal Bílek. Do té doby nikoliv. Protože jak platí v kartách i v životě: „Ukázaná platí.“

A k tomu „velmi pěknému 17. místu v žebříčku FIFA“, mohu říci jediné: Tohle míchání jablek s hruškami mě nezajímá.

Nevypovídá téměř o ničem. Viz tým Jozefa Chovance začátkem 21. století. Ten trůnil v ratingu FIFA dokonce na druhém místě. A výsledek? Krach na ME 2000 v Belgii a Nizozemsku už v základní skupině a pak kardinální neúspěch v kvalifikaci MS 2002.

Takže jak říkal nedávno v Česku vyznamenaný britský premiér Winston Churchill: „Věřím pouze těm statistikám, které si sám zfalšuji.“

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK

[img id="46234"]