„Snižme počet klubů v Synot lize,“ volají fandové! Fraška jménem FNL

[hot]KOMENTÁŘ[/hot] Není to tak dávno, co chtělo vedení Ligové fotbalové asociace (LFA) zvýšit prestiž druhé fotbalové ligy. Dalo jí nový, honosnější, název – Fotbalová národní liga (FNL), vytvořilo jí konečně vlastní webové stránky. LFA se pochlubila, že FNL je v Česku třetí nejsledovanější soutěží v kolektivních sportech. Jenže, neuplynulo moc času a z druhé české profesionální soutěže se stává legrační „pralesní“ liga. Kromě tři čtyř klubů se z ní nedá postoupit (viz letos Varnsdorf) a téměř nikdo do ní nechce postoupit (od vítězných střížkovských Bohemians až po zachraňující se Písek), takže nový ročník FNL byl rozlosován jen s patnácti účastníky

Proč Sparta pouští Frýdky, Skaláky a spol.? Neměl by Křetínský dělat rošády spíše jinde?

A co je ještě horší, šéfovi LFA Dušanu Svobodovi to nijak nevadí, podle svých slov se na kluby vůbec nezlobí, naopak je chválí za uvážlivý a ekonomicky odpovědný přístup. „Je zapotřebí ocenit zodpovědný přístup těch klubů, které postup odmítly. Utlumily fanouškovství a daly na první místo stabilitu klubu. Vůbec se na ně nezlobím,“ prohlásil Dušan Svoboda.

Kdyby byly kluby tak odpovědné, tak si předně sníží počet prvoligových týmů, zvlášť když kvůli nevyhovujícím podmínkám jen málo celků může do Synot ligy postoupit. A adekvátně sníží počet mužstev i ve FNL.

Nebo místo z ní místo profesionální vytvoří poloprofesionální či amatérskou soutěž vylučující jakákoli licenční omezení včetně povinného počtu sedaček na stadionech a podobných „ptákovin“.

A také se upraví předpisy a normy. Třeba v tom smyslu, že když nechce do druhé ligy žádný celek z ČFL (České fotbalové ligy), dostane šanci tým z MSFL (Moravskoslezské fotbalové ligy) a naopak. Začínat soutěž s patnácti celky je mnohem ostudnější než operativně změnit normy.

Je vskutku smutné, že majitelé fotbalových klubů, třeba střížkovský Karel Kapr, utíkají od fotbalu raději ke koním. Mladoboleslavský boss Josef Dufek sice stále drží fotbalový prapor nad hlavou, ovšem v neděli ukázal kolegům cestu, když v nedělním Českém derby jeden jeho kůň (v tréninku Josefa Váni staršího) nejprestižnější tuzemský dostih vyhrál a další skončil rovněž na dotovaném, třetím místě.

Chceme méně týmů a víc zajímavých zápasů

Zatímco vedení LFA zůstává klidné, fanoušci v internetových diskusích projevují nad stavem českého klubového fotbalu značnou nevoli.

„1. Nepochopím, proč nebyl postup nabídnut týmům z MSFL? Je otázka, jestli by někdo měl zájem, ale nikde se o nabídce nepíše a myslím si, že Prostějov s Černoškem v zádech by neměl problém. 2. Jak můžou nabízet postup třináctému celku ČFL? To přece neexistuje, ten systém musí být nastaven tak, že postoupit můžou týmy, dejme tomu, po čtvrtou příčku a případně se zachrání ty, které byly na sestup. 3. Je opravdu nutné, aby byla druhá liga plně profesionální? 4. Z mého pohledu nejdůležitější bod a velké pozitivum daného problému. Mohlo by to rozvířit diskusi o zúžení počtu klubů v soutěžích. Nevím, jestli je vedení svazu již dvacet let slepé, ale liga s šestnácti týmy zcela postrádá náboj. Kdyby bylo v nejvyšší soutěži dvanáct a ve druhé lize také dvanáct celků, tak by ty ligy nabraly úplně jinou atraktivitu. Zvláště při systému 22 + 10 kol, při němž by v posledních deseti kolech hrály proti sobě týmy, které bojují o poháry a naopak o záchranu,“ říká v diskusi na idnes.cz Michal Trávníček.

„Jak můžou v nejvyšší soutěži nastupovat celky, které nějakou nešťastnou náhodou spadly z první ligy proti těm, které za současných podmínek mohou hrát sotva třetí ligu? Nebo proti těm, které si na hřišti vykopaly postup do Synot ligy, ale nemohou tam, protože nemají vyhřívaný trávník? Přiznejme si to konečně: na 32 profesionálních týmů s odpovídajícím zázemím nejsou v Česku peníze a v nejbližší době ani nebudou! V Rakousku mají jak v první, tak v druhé lize po deseti klubech,“ konstatuje fotbalový příznivec Oldřich Janeček.

„Dvanáct týmů v lize, každý s každým dvakrát, to znamená 22 zápasů, pak to rozdělit na horní polovinu a dolní polovinu a odehrát další zápasy mezi sebou. Dohromady to udělá 32 zápasů za ročník a uvidíme přitom mnohem lepší utkání,“ navrhuje v diskusi na idnes.cz Jan Skočdopole.

„Lepší důkaz o tom, že mít dvě profesionální ligy o počtu celkem 32 týmů je pro Česko až přespříliš, asi nemohl padnout. Na poslední chvíli se postup do druhé ligy rozdával jako na tržišti, po telefonu, až do ikstého místa ve třetí lize se obvolávaly týmy, jestli by teda někdo nechtěl postoupit. Jenže nikdo neměl zájem a bude se hrát v lichém počtu. Jestli toto není ostuda, tak tedy opravdu nevím,“ říká Jan Nový.

Proč nemá FNL titulárního sponzora?

Méně týmů a více atraktivních zápasů si přejí i sponzoři Synot ligy.

Je zajímavé, že to, co vidí na první pohled fotbaloví fanoušci a příznivci, zůstává zodpovědným funkcionářům „utajeno“. Žijí si ve svém ghettu svůj život, nad nímž lze jen nechápavě kroutit hlavou.

Ale při vší té bídě druhé fotbalové ligy, ano, stále je to v kolektivních sportech, jak už bylo zmíněno v úvodu, třetí divácky nejsledovanější soutěž. Jak to, že basketbalová, volejbalová, házenkářská i florbalová liga mají v názvu svého titulárního sponzora a FNL stále nic?

Co dělá marketingová firma Fotbalové asociace České republiky (FAČR) jménem STES? Nevěnují se její lidé náhodou více golfu než fotbalu?

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK