Jak by to měl Jarolím v Edenu postavit proti Norům? Odvážně!
[hot]PÁTEČNÍ PRŮNIKOVKA ZDEŇKA KUDELY[/hot] Už jenom čtrnáct dní zbývá do zápasu „o všechno“ – do kvalifikace o ruský světový šampionát s Norskem (hraje se v pátek 11. listopadu v pražském Edenu). Po českých nevydařených vystoupeních v Německu(0:3) a doma s Ázerbájdžánem (0:0) postupně kritika utichla a pozornost všech u nás fotbalu lačných lidí se zase přepnula na domácí nejvyšší soutěž a evropské poháry. Pro oba soupeře, jak Čechy, tak Seveřany, půjde o duel doslova kvalifikačně existenční. Proto zauvažujme nad současným českým hráčským stavem a zkusme se tak trochu stylizovat do pozice reprezentačního trenéra Jarolíma.
Koho bude mít Karel Jarolím proti sobě za soupeře na trenérském postu? Bude jím zkušený šestapadesátiletý Per–Mathias Hogmo, domácí norský odborník, který vedl všechny mládežnické reprezentace, dokonce tři roky trénoval norskou reprezentaci žen. A zatímco trenér Jarolím během své zatím tříměsíční mise odkoučoval čtyři střetnutí, Hogmo je v Norsku u reprezentačního kormidla už tři roky.
V tomto týdnu vypustila Norská fotbalová asociace informaci, že Hogmo si může být jist svým postem právě do zápasu v Česku. Jejich trenér tedy má nůž na krku, a zda to je pro Karla Jarolíma výhoda, či nikoliv, to těžko posoudíme, neboť norské vlastenectví a chuť poprat se s osudem jsou daleko na vyšší úrovni, než je tomu u nás. Každopádně český trenér je určitě ve větší psychické pohodě, když šéf asociace Miroslav Pelta, mu dal jistotu až do následující evropské kvalifikace.
Po třech zatím odehraných kvalifikačních kolech mají Norové tři body a skóre 4:5, kdežto Češi zatím vydolovali body dva. Nevstřelili ani gól a tři dostali - to není vůbec pěkná bilance.
A teď k možnému obsazení jednotlivých hráčských postů a ke sportovní formě možných „abonentů“ na tyto pozice. V brance není moc co řešit. Vzhledem k tomu, že se s reprezentací rozloučil Petr Čech a ve všech čtyřech zápasech pod Jarolímem nastoupil Tomáš Vaclík, bude volba zřejmě jasná. A to i přesto, že během minulého týdne dostal dohromady v Lize mistrů a v posledním střetnutí švýcarské ligy pět gólů. U nás nemá „Váca“ zatím konkurenci.
V obraně zůstane Karel Jarolím s téměř stoprocentní pravděpodobností u čtyř typických pozičních obránců, neboť naprostá většina stávajících hráčů reprezentace má čtyřobráncový způsob hry zažitý. Pro post pravého krajního obránce jsou dlouhodobě k dispozici bundesligoví hráči Pavel Kadeřábek a Theo GebreSelassie. Vzhledem k tomu, jak hráči zvládli své úlohy proti Německu, respektive proto Ázerbájdžánu, nabízí se volba spíše pro Gebreho. Také proto, že Kadeřábek hraje v posledních zápasech v Hoffenheimu střídavě na pravé i levé straně, ale hlavně nikoliv v pozici klasického krajního obránce. Trenér Julian Nagelsmann většinově praktikuje tříobráncový systém, takže se Pavel Kadeřábek posunul do postavení halfbeka.
Vzhledem k tomu, že Češi hrají proti Norům o vše, výběr pro obsazení středních obránců není složitý. Tady bude rozhodovat zkušenost a v té je zatím bezkonkurenční Tomáš Sivok. A hlavně, v Turecku hraje pravidelně. Ponechme zde stranou jeho pohybovou vybavenost a perspektivu, Česko potřebuje vyhrát. Jasnou volbou pro pozici druhého stopera by měl být Jakub Brabec. Hraje pravidelně belgickou ligu a v Evropské lize se prosadil už i gólově. Je navíc dynamický a vhodně tak Sivoka doplňuje.
Pro toto utkání je dvojnásobná škoda, že s reprezentační kariérou skončil plzeňský stoper Hubník. Utkání s Nory by bylo pro něj jak šité na míru. Marek Suchý, spoluhráč brankáře Vaclíka, je stále další dobrou volbou a v následném přípravném utkání s Dánskem by měl znovu dostat příležitost, stejně jako zlínští Jugas s Hájkem.
Pro levý okraj obrany bych vůbec neváhal s nasazením Daniela Pudila. Je ostřílený z anglického fotbalu, v Sheffieldu hraje pravidelně, a proto je na podobné norské pojetí fotbalu velice vhodným typem. Doufám, že Karla Jarolíma po Ázerbájdžánu přešla chuť kalkulovat s libereckým Janem Sýkorou pro tuto pozici. Handicapem pro „Sýkorku“ by byla v tomto utkání jeho fyzická dispozice. Ale do středu hry, to by byla, díky jeho pohyblivosti, jiná. Jeho současná forma je však zatím rozkolísaná.
Nevím přesně, v jakém rozestavení současná norská reprezentace nastupuje, to je úkol pro pozorovatele, které Jarolím na soupeře posílá. Ale vzhledem k tomu, že s Vladimírem Daridou se nedá na podzim už počítat, bude volba středových hráčů, kteří nastoupí proti řízným seveřanům, dost obtížná. Sparťanský Frýdek bude stále pro zranění nepoužitelný, takže zbývá věřit, že Pavelkovi v Turecku pomáhá jeho větší herní vytíženost a také vstřelený gól v posledním zápase.Jeho důraz v osobních soubojích, kterým oplýval během svého působení v Liberci, by byl velice potřebný.
A když jsem výše uvedl, že bych se rozhodl zařadit na pravý okraj obrany Gebreho, tak Pavel Kadeřábek by mohl navázat na svůj původní post ve Spartě a reprezentační devatenáctce, kdy pod trenérem Hřebíkem nastupoval jako krajní pravý záložník. Vůbec bych neváhal. Láďa Krejčí opakovaně nastupuje v italské Serii A za Bolognu, také jasná volba. Jen se mu musí jasně určit, co se od něho chce a očekává.
A i když mám proti Bořku Dočkalovi, tedy k jeho pojetí hry ve Spartě, které muna Letné trpí, výhrady, nastoupit by měl ve středu pole s Pavelkou. Viděl jsem jeho výkon v Evropské lize proti Interu Milán přímo na Letné. A i když není a už nikdy nebude žádný rychlík, zápas naplno odpracoval a byl jedním z těch, kteří dovedli „rudé“ k zaslouženému vítězství. Má to tedy v sobě a trenér Jarolím to z něj, alespoň v tomto střetnutí, musí dostat.
Složení dvou útočníků, nebo jednoho s „podhrotem“, by mělo být řešeno s ohledem na typologii norských defenzivních hráčů a severský přístup a zaujetí ke hře. Asi jasnou volbou by měl být slávistický bijec Milan Škoda a osobně bych vůbec neváhal s nominací a nasazením brněnského Jakuba Řezníčka nebo mladoboleslavského Lukáše Magery. Ale zcela jistě bych, i s ohledem na následující utkání s Dánskem, do nominace vzal oba.
Další hráče, třeba Fillipa Nováka z dánského Midtjyllandu, Jiřího Skaláka či dalšího útočníka Matěje Vydru je nutné opakovaně povolávat a znovu zkoušet. No a pro další, případné hráče – reprezentanty, se otevřou možnosti, pokud Nory 11. listopadu Češi neporazí.Na to ale raději zatím nemyslet.
Norský kouč s nožem na krku
V tomto týdnu vypustila Norská fotbalová asociace informaci, že Hogmo si může být jist svým postem právě do zápasu v Česku. Jejich trenér tedy má nůž na krku, a zda to je pro Karla Jarolíma výhoda, či nikoliv, to těžko posoudíme, neboť norské vlastenectví a chuť poprat se s osudem jsou daleko na vyšší úrovni, než je tomu u nás. Každopádně český trenér je určitě ve větší psychické pohodě, když šéf asociace Miroslav Pelta, mu dal jistotu až do následující evropské kvalifikace.
Po třech zatím odehraných kvalifikačních kolech mají Norové tři body a skóre 4:5, kdežto Češi zatím vydolovali body dva. Nevstřelili ani gól a tři dostali - to není vůbec pěkná bilance.
A teď k možnému obsazení jednotlivých hráčských postů a ke sportovní formě možných „abonentů“ na tyto pozice. V brance není moc co řešit. Vzhledem k tomu, že se s reprezentací rozloučil Petr Čech a ve všech čtyřech zápasech pod Jarolímem nastoupil Tomáš Vaclík, bude volba zřejmě jasná. A to i přesto, že během minulého týdne dostal dohromady v Lize mistrů a v posledním střetnutí švýcarské ligy pět gólů. U nás nemá „Váca“ zatím konkurenci.
Gebre Selasie by měl dostat přednost
V obraně zůstane Karel Jarolím s téměř stoprocentní pravděpodobností u čtyř typických pozičních obránců, neboť naprostá většina stávajících hráčů reprezentace má čtyřobráncový způsob hry zažitý. Pro post pravého krajního obránce jsou dlouhodobě k dispozici bundesligoví hráči Pavel Kadeřábek a Theo GebreSelassie. Vzhledem k tomu, jak hráči zvládli své úlohy proti Německu, respektive proto Ázerbájdžánu, nabízí se volba spíše pro Gebreho. Také proto, že Kadeřábek hraje v posledních zápasech v Hoffenheimu střídavě na pravé i levé straně, ale hlavně nikoliv v pozici klasického krajního obránce. Trenér Julian Nagelsmann většinově praktikuje tříobráncový systém, takže se Pavel Kadeřábek posunul do postavení halfbeka.
Vzhledem k tomu, že Češi hrají proti Norům o vše, výběr pro obsazení středních obránců není složitý. Tady bude rozhodovat zkušenost a v té je zatím bezkonkurenční Tomáš Sivok. A hlavně, v Turecku hraje pravidelně. Ponechme zde stranou jeho pohybovou vybavenost a perspektivu, Česko potřebuje vyhrát. Jasnou volbou pro pozici druhého stopera by měl být Jakub Brabec. Hraje pravidelně belgickou ligu a v Evropské lize se prosadil už i gólově. Je navíc dynamický a vhodně tak Sivoka doplňuje.
Pro toto utkání je dvojnásobná škoda, že s reprezentační kariérou skončil plzeňský stoper Hubník. Utkání s Nory by bylo pro něj jak šité na míru. Marek Suchý, spoluhráč brankáře Vaclíka, je stále další dobrou volbou a v následném přípravném utkání s Dánskem by měl znovu dostat příležitost, stejně jako zlínští Jugas s Hájkem.
Pro levý okraj obrany bych vůbec neváhal s nasazením Daniela Pudila. Je ostřílený z anglického fotbalu, v Sheffieldu hraje pravidelně, a proto je na podobné norské pojetí fotbalu velice vhodným typem. Doufám, že Karla Jarolíma po Ázerbájdžánu přešla chuť kalkulovat s libereckým Janem Sýkorou pro tuto pozici. Handicapem pro „Sýkorku“ by byla v tomto utkání jeho fyzická dispozice. Ale do středu hry, to by byla, díky jeho pohyblivosti, jiná. Jeho současná forma je však zatím rozkolísaná.
Kadeřábek? Klidně na pravý okraj zálohy
Nevím přesně, v jakém rozestavení současná norská reprezentace nastupuje, to je úkol pro pozorovatele, které Jarolím na soupeře posílá. Ale vzhledem k tomu, že s Vladimírem Daridou se nedá na podzim už počítat, bude volba středových hráčů, kteří nastoupí proti řízným seveřanům, dost obtížná. Sparťanský Frýdek bude stále pro zranění nepoužitelný, takže zbývá věřit, že Pavelkovi v Turecku pomáhá jeho větší herní vytíženost a také vstřelený gól v posledním zápase.Jeho důraz v osobních soubojích, kterým oplýval během svého působení v Liberci, by byl velice potřebný.
A když jsem výše uvedl, že bych se rozhodl zařadit na pravý okraj obrany Gebreho, tak Pavel Kadeřábek by mohl navázat na svůj původní post ve Spartě a reprezentační devatenáctce, kdy pod trenérem Hřebíkem nastupoval jako krajní pravý záložník. Vůbec bych neváhal. Láďa Krejčí opakovaně nastupuje v italské Serii A za Bolognu, také jasná volba. Jen se mu musí jasně určit, co se od něho chce a očekává.
A i když mám proti Bořku Dočkalovi, tedy k jeho pojetí hry ve Spartě, které muna Letné trpí, výhrady, nastoupit by měl ve středu pole s Pavelkou. Viděl jsem jeho výkon v Evropské lize proti Interu Milán přímo na Letné. A i když není a už nikdy nebude žádný rychlík, zápas naplno odpracoval a byl jedním z těch, kteří dovedli „rudé“ k zaslouženému vítězství. Má to tedy v sobě a trenér Jarolím to z něj, alespoň v tomto střetnutí, musí dostat.
Nebál bych se Škody s Řezníčkem či Magerou
Složení dvou útočníků, nebo jednoho s „podhrotem“, by mělo být řešeno s ohledem na typologii norských defenzivních hráčů a severský přístup a zaujetí ke hře. Asi jasnou volbou by měl být slávistický bijec Milan Škoda a osobně bych vůbec neváhal s nominací a nasazením brněnského Jakuba Řezníčka nebo mladoboleslavského Lukáše Magery. Ale zcela jistě bych, i s ohledem na následující utkání s Dánskem, do nominace vzal oba.
Další hráče, třeba Fillipa Nováka z dánského Midtjyllandu, Jiřího Skaláka či dalšího útočníka Matěje Vydru je nutné opakovaně povolávat a znovu zkoušet. No a pro další, případné hráče – reprezentanty, se otevřou možnosti, pokud Nory 11. listopadu Češi neporazí.Na to ale raději zatím nemyslet.
Komentáře (0)
Zatím nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první :)