Co se Evě Vítečkové nelíbí na fotbale? Třeba herecké etudy jako z Národního

Co se Evě Vítečkové nelíbí na fotbale? Třeba herecké etudy jako z Národního

„The Golden Touch“ se až dosud říkalo pouze Dji Wichovi. Lze tak ovšem nazvat i šikovné basketbalové křídlo s patnáctkou na zádech a úchvatnou bilancí 28 bodů z osmadvaceti trestných hodů v kapse Evu Vítečkovou z USK Praha.

Právě čerstvá vicemistryně světa, několikanásobná šampionka ligy, vítězka Euroligy i třetí nejlepší hráčka Starého kontinentu za rok 2005 otevírá novou rubriku eFotbal.cz, která se v momentálně probíhající zimní přestávce nejvyšší domácí soutěže zaměří na osobnosti, jež se věnují kapánek jinému oboru.

Globálně je basketbal populární, u nás je to ale až třetí nebo čtvrtý kolektivní sport v pořadí. To, že tak ztrácí na fotbal a hokej, který přitom ve světě běžně poráží, je jen tou "potřebnou" výškou, nebo v tom je i něco víc?

Co já vím, žádný výzkum jsem nedělala, proč se tu oproti celému světu hraje víc hokej s fotbalem. Možná i proto, že třeba v USA máš na každém rohu basketbalová hřiště, tady ne a zahrát si fotbal je asi jednodušší. Vezmeš balón, uděláš si z čehokoliv branku a hraješ. Na basket potřebuješ koš, který jen tak neuděláš a do tří metrů ho nepověsíš. Nikdy jsem o tom nepřemýšlela, ale stěžejní je samozřejmě i samotná propagace sportu.

Neztrácí basket na poli merchandisingu? Lidé ve fotbalových dresech jsou na každém rohu. Kdybych si ale chtěl vyjít ven ve žlutém dresu č. 15 a jmenovkou Vítečková, mám vůbec šanci?

Tak to si nejsem jistá, že je to možné. Maximálně že bych ten dres věnovala někomu po sezóně. Zatím jsem si všimla pouze osobních kartiček. V Brně se takové věci dělaly snad jen tehdy, když jsme hrály Final Four Evropské ligy, ale myslím, že je to spíš otázka pro management. Samozřejmě, že mě to kolikrát mrzelo, že jsme nic takového neměli, obzvláště když jsme s Brnem tu Euroligu vyhráli. Na letošním mistrovství světa dresy byly, ale beze jmen. Nemůžu mluvit za lidi, kteří se o to starají, ale asi by se to nevyplatilo.

Nejlépe vydělávající fotbalista světa je Rooney, jehož nová smlouva v United mu zaručuje příjem 6,9 milionu Kč týdně. Ve vašem odvětví a v našich podmínkách se to asi takhle veřejně neprozrazuje, ne?

Neprozrazuje, i když po MS vyšlo v Blesku, kolik jednotlivé hráčky berou. Nevím, jak na to ti lidé přišli, asi si ty částky vymysleli. Já ani nikdy nevěděla, kolik berou moje spoluhráčky, kamarádky a myslím, že to bylo jedině dobře. Nejhorší je, když se dostane ven, kolik lidé berou. Samozřejmě se ozvou závistivci, jenže neví, že ty peníze se daní, člověk platí DPH a nehorázně vysoké sociální a zdravotní a najednou z té částky vidíš půlku!

A co si o tom neustálém fotbalovém posunování finančních hranic myslíš, přijde ti to adekvátní?

No, je to opravdu moc. Vždyť oni odehrají pár sezón a jejich vnoučata a kdo ví, kolik generací po nich, jsou díky nim zajištěni. Já takové věci neřeším, je mi to jedno, kolik fotbalisté berou, ale skoro sedm milionů týdně, to je šílený, oni už nemůžou mít radost z ničeho, co si koupí. Nevím, co k tomu víc říct, pokud se kluci snaží alespoň někoho/něco charitativně podporovat, tak klobouk dolů.

Pokud jde o koukání, něžná pohlaví, které znám, z důvodu větší akce preferují před fotbalem hokej, máš to tak i ty?

Naprosto souhlasím, na fotbal se taky občas podívám, ale spíš na zápasy reprezentace. Před pár týdny jsem měla to štěstí, že jsem se mohla zúčastnit hokejového zápasu Komety Brno, to bylo něco neskutečného. Každý zápas je vyprodaný a člověk se musí hodně snažit, aby se do haly Rondo vůbec dostal. Atmosféra je neuvěřitelná. V Praze jsem se byla podívat na zápasech Slavie i Sparty a ta atmosféra se nedá srovnávat. Co se týká pohledu na samotnou hru, hokej je rychlý, plný soubojů a to se mi líbí. Na fotbale se mi nelíbí, že šancí dát gól je mnohem méně a kolikrát to hráči „završí“ kvalitním hereckým výkonem, za který by se nemuseli stydět ani herci v Národním divadle.

Takže postupně. Myslíš, že basket je - pokud jde o simulování - čistější?

Určitě je čistější. Neříkám, že úplně, mezi baskeťáky se najdou i ti, kteří rádi filmují a rozhodčí jim na to skáčou, ale není to tak časté. Navíc basket je čím dál tvrdší hra, tam na nějaké herecké role není čas.

Máš ve zmíněném národním týmu nějaké oblíbence, třeba někoho, koho znáš i osobně?

Z fotbalistů neznám osobně nikoho, ale velice dobře a inteligentně na mě působí Petr Čech. Fandím i Tomáši Rosickému.

Neláká tě kvůli nim třeba osobní návštěva Premier League?

Určitě by to byl obrovský zážitek. Když mě tam někdo vezme, tak proč ne, ale sama tam nepojedu. Hlavně to musí někdo zprostředkovat.

Dekádu jsi působila v Brně, hokej byl tehdy oproti fotbalu v ústraní. Byla ses někdy podívat i na první lize?

To je jasný. Myslím, že už před jedenácti lety, když se hrál ještě fotbal za Lužánkama. A dva roky nazpět jsem párkrát byla i na Srbské. Možná jsem se objevila na fotbale víckrát, ale to už si nepamatuji. Pamatuji si však, že jsem se v Brně byla podívat i na nějaké nižší lize – to byla asi nějaká „Šalinovka“.

A kolikrát jsi hrála za posledních dvanáct třináct let fotbal sama? Nezakazují vám ho třeba vaše kontrakty?

Párkrát určitě ano, na rozběhání před tréninkem, ale nebaví mě to. Nicméně vzpomínám si, když jsem ještě hrávala ve Ždáru, tak jsme mívali před tréninkem fotbal v hale a zároveň jsme u toho musely driblovat. Kdo ztratil míč, nesměl kopnout do kopačáku a to bylo mnohem zábavnější. Člověk při tom rozvíjel spoustu dovedností, jako třeba driblink bez dívání na míč, koordinaci atd. Ve smlouvě nemáme konkrétně napsáno, co nesmíme, ale pokud bychom se zranily mimo basket, bude z toho asi průšvih…

Jak je to se stravou, máte to podobné jako fotbalisté, kteří si pár hodin před výkopem dávají něco lehčího?

Já osobně před utkáním moc nejím, takže si dělám kuřecí se zeleninou a pečivo. Jím tak šest hodin před zápasem, ale každý to má jiné. Někdy míváme i svačinu na hotelu – podle toho, v kolik hrajeme. Jako divačka na fotbale nic, na hokeji klasika klobása a pivo, jak říkáš. Můžu srovnat sparťanskou a slávistickou klobásu: sparťanská je mnohem lepší. Po ní se mi neudělalo zle.

Je ti vlastně ve fotbale sympatičtější Sparta, nebo Slavia?

Je mi to úplně jedno. Jsem v hlavním městě dva měsíce a nerozlišuju to. Pražáci jako Pražáci.