Nedvěd má blízko ke splnění snu

Po 499 dnech oblékl Pavel Nedvěd znovu reprezentační dres. V Oslu si po šestnácti měsících zase zazpíval českou hymnu a po zápase se mohl se spoluhráči radovat z vítězství. Záložník Juventusu Turín výrazně pomohl k výhře nad Norskem 1:0 v prvním dílu baráže a od postupu na mistrovství světa, kterým by si splnil další velký sen, ho dělí hodina a půl fotbalového života.

Nedvěd má blízko ke splnění snu
Po 499 dnech oblékl Pavel Nedvěd znovu reprezentační dres. V Oslu si po šestnácti měsících zase zazpíval českou hymnu a po zápase se mohl se spoluhráči radovat z vítězství. Záložník Juventusu Turín výrazně pomohl k výhře nad Norskem 1:0 v prvním dílu baráže a od postupu na mistrovství světa, kterým by si splnil další velký sen, ho dělí hodina a půl fotbalového života.

V tom Nedvědově jako by se nic nezměnilo. S číslem 11 na zádech v bílém dresu národního týmu vyběhl ke svému 84. utkání v reprezentaci. Po skoro rok a půl dlouhé pauze, kdy se rozhodl za Česko nehrát, se rychle vrátil mezi vůdčí postavy týmu. Míče se dotkl poprvé po 82 vteřinách, kdy si jej postavil k rozehrání přímého kopu. Na hřišti pokrytém pískem zpočátku působil opatrným dojmem, jako by se bál zranění, ale postupem času se projevila jeho typická zarputilost.

Nedvěd běhal z jedné strany hřiště na druhou, pomáhal v obraně a své spoluhráče zásoboval centry. Vyslal Šmicra do první šance zápasu, jeho centr jen těsně minul ve skvělé pozici Baroš. Nedvěd nepolehával, když jej dvakrát v krátkém sledu poslal soupeř tvrdě k zemi, ani neprotestoval u rozhodčího jako dříve. Sám tvrdé rány přijímal i rozdával. Svého hlídače Solliho skopl k zemi, když trefil jeho nohy. Ostrý zákrok na Hästada mu už rozhodčí neprominul a záložník dostal žlutou kartu.

Nedvěd se snažil prosadit i hlavičkou, což je u něho málo vídaný prvek

Nedvědovy nejzářivější momenty přišly po půlhodině hry. V akci posledních mohykánů stříbrné generace z mistrovství Evropy v Anglii vyslal dopředu Poborského a Šmicer jeho centr nasměroval do sítě. Ke střele hlavou se po Barošově centru dostal i sám Nedvěd, což je u něj málo vídaný prvek. Přeskočil i hlídkujícího obránce, ale mířil doprostřed branky. Fanoušci jeho pokus přesto dokázali ocenit. "Pááável Nedvěd," spustili na stadionu. Pár jich v hledišti rozvinulo hráčovu fotografii v životní velikosti.

Nedvěd pak vystřelil ještě dvakrát levačkou. Poprvé k tyči, ale slabě, po Rosického přiťuknutí pálil svou obávanou ránu, ale gólman Myhre se střelou z úhlu neměl větší problémy. Když kouč Brückner vystřídal Baroše, Šmicra i Rosického, končil plavovlasý středopolař duel prakticky v útoku.

Žlutá karta jej mrzet nemusí, protože byla jeho první v kvalifikaci. Zato kapitán Tomáš Galásek dostal druhou a v odvetě nenastoupí. Tým tak čeká hlasování o novém kapitánovi a určitě v debatě padne Nedvědovo jméno. Byl by to triumfální návrat na zápas v Čechách. Poslední soutěžní duel v tuzemsku odehrál v září 2003 proti Nizozemcům v Praze. A tým po něm slavil postup na mistrovství Evropy v Portugalsku.

[ 13.11.2005 - ČTK / eFotbal ]