Černí koně ve Spartě. Prvním byl Mwitwa. Před 20 lety tragicky zemřel…

Každý chce najít nového Drogbu, Eto´a či Essiena. Ve sparťanské sestavě byste je dřív hledali marně. Přijížděli jen jako soupeři v evropských pohárech a tupí rasisté na ně v ochozech bučeli. Dnes už jsou afričtí hráči neodmyslitelnou součástí letenského týmu. Exotické posily z černého kontinentu si prošly dvacetiletým vývojem od prvních nahodilých krůčků až po zavedenou a prospěšnou spolupráci. Už bychom z nich poskládali téměř celou jedenáctku.

První vlaštovkou, která na Letnou přiletěla z Afriky, byl v létě 1990 tehdy dvaadvacetiletý ofenzivní záložník Timothy Mwitwa ze zambijského klubu Kabwe Warriors. Kádr mistrů Československa se po úspěšném mistrovství světa v Itálii pořádně provětral. Staronový kouč Václav Ježek už nemohl počítat s Tomášem Skuhravým, Ivanem Haškem a dalšími dlouholetými oporami. Sparta začala lovit v zahraničí a přivedla třeba účastníka světového šampionátu, Američana Steva Trittschuha. S ním si mohl v rodné angličtině popovídat hubený reprezentant, jemuž doma přezdívali Timmy Tiger.

„Doktor Šimáně, který zastupuje jednu pražskou firmu v Zambii, mě viděl a přišel s touto zajímavou nabídkou,“ zářil Mwitwa po absolvování úspěšného desetidenního soustředění a podpisu smlouvy, která zněla na 6000 korun měsíčně (průměrná mzda v Československu tehdy byla zhruba 3300 korun).

Mwitwa byl neobyčejně rychlý a létal na pravém křídle, kde motal obráncům hlavy nevyzpytatelnými kličkami. Jeho průniky a centry vyvolávaly v ochozech jásot, vysloužil si místo v sestavě i v tehdejším Poháru mistrů evropských zemí. Nakonec ale doplatil na rozpačitou formu celého mužstva, stesk po domově a nedostatečnou aklimatizaci. Týmový lékař Alois Ullmann ho vzal na hokej, ale ani ten mladíka z rovníkové Afriky moc nezahřál. „Pořád mu byla zima. Jakmile měl volnou chvíli, seděl na sluníčku a opaloval se,“ zavzpomínal sparťanský archivář Václav Boreček, chodící klubová kronika.

Mwitwa nakonec odehrál jen sedm ligových zápasů. V jarní části, kdy mužstvo převzal Dušan Uhrin a obhájil s ním mistrovský titul, už se neobjevoval. Zkoušel to v Benešově a posléze se vrátil domů. Jeho osud byl tragický. Dne 27. dubna 1993 cestoval se spoluhráči z národního týmu na kvalifikaci mistrovství světa do Senegalu, ale tam už nedorazil. Letadlo po tragické chybě pilota spadlo do moře 500 metrů od gabunského hlavního města Libreville. Zahynulo všech 25 hráčů, realizační tým i doprovod a pět členů posádky. Mwitwovi ještě nebylo ani 25 let…

CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTETE V NOVÉM ČÍSLE HATTRICKU, KTERÉ JE NA STÁNCÍCH OD ČTVRTKA 12. ZÁŘÍ

[img id="34265"]