Zelenka: Je jiná doba, něco mladým řeknete a oni se urazí

Zelenka: Je jiná doba, něco mladým řeknete a oni se urazí

Lukáš Zelenka je jeden z nejtalentovanějších hráčů, kteří se kdy zjevili v MSFL a to se ohledně toho prohlášení možná ještě držíme při zdi. S trojnásobným reprezentantem České republiky projel prosincový Hattrick jeho rozmanitou a zajímavou kariéru téměř od bodu 0 až po současnost, která patří třetiligovému Prostějovu, v jehož dresu na podzim bojoval po boku dalších známých tváří Tomáše Bureše, Michala Pospíšila, Tomáše Hunala či Petra Pavlíka. Portál eFotbal.cz nyní nabízí malou ochutnávku.

Kulič: Volnost jako Prokopec mi dávali i Tobiáš s Uhrinem

Od loňského roku barvy Prostějova. Není to šok přejít z prvoligových štací s dobrým zázemím do celku, jenž hraje o několik úrovní níže?

Po příjezdu z maďarského angažmá domů jsem přemýšlel, co dál a do toho mi zavolal Michal Pospíšil, skrz nějž jsem se pak dostal k panu Jurovi (pozn. aut.: trenér), jenž mě pozval do Prostějova. Byl jsem velmi překvapen stadionem, zázemí bylo také na velmi vysoké úrovni a stačilo promluvit deset minut s panem Černoškem a byla ruka v rukávě. To je opravdu velmi seriózní člověk a neváhal jsem už nad ničím. Samozřejmě to pro mě byl ze začátku šok a je to pro mě šok pořád, protože jsem byl celý život zvyklý hrát na té nejvyšší úrovni a tohle byl strmý pád dolů, ale zase jsem měl klid. Jsou tam opravdu skvělí a hodní lidé, líbí se mi tam.

Všiml jsem si, že z prvních osmi týmů tabulky jste inkasovali nejvíce branek. Je to vaše nynější největší slabina?

V této sezóně je naší slabinou, že nehrajeme moc krásný fotbal. Hodně se běhá a bojuje a už nemáme takovou kvalitu, jako jsme měli předtím. V klubu je spousta šikovných hráčů, ale otázkou zůstává, jestli si to v hlavě dají dohromady a budou se chtít prosadit výš, protože u spousty těch kluků to nějak není vidět. Je jiná doba, dnes něco nějakému mladému řeknete a on se urazí, myslí si, že je nejlepší, i když zatím ničeho nedosáhl. Co tak poslouchám i od jiných hráčů, to je teď problém v českém fotbale. Dříve to fungovalo jinak, ke starým jste měl respekt, úctu a snažil se je poslouchat. Jako kluk jsem sbíral hráčům na Spartě míče, být hráčem A-týmu byl můj sen a najednou jsem tam po x letech s těmi hráči byl i já. Jako pohádka.

Vaněček: Plácáním po ramenou ze mě lepší hráč nebude, kritikou ano

Váš spoluhráč Tomáš Hunal nedávno oznámil konec a hodlá spravovat tenisové kurty. Vy asi u fotbalu na rozdíl od něj zůstanete, ne? Zaslechl jsem něco o studiu trenérské licence…

Nevím, jestli pak budu mít motivaci jezdit tak daleko. Chtěl bych být nablízku svým dětem, potřebují mě. Takhle jsem neustále půl týdne pryč. Jediné, co plánuju, je to, že bych chtěl trénovat děti, chodit hrát fotbálky s kamarády, popřípadě někde hrát nižší soutěž, dokud mi to tělo dovolí. Užívat si života, rodiny a hlavně být zdráv.

S tím souvisí i blízká budoucnost. Letos jste oslavil 34 let, jak se cítíte? Neláká vás na hřišti vydržet třeba tak dlouho jako Pavel Horváth?

Jako Horvi? Myslím, že kdybych se nějakou dobu pořádně připravoval, tak bych mohl ligu pořád hrát, ale už se nikam nechci a nebudu cpát. Snažím se teď trénovat děti a předávat zkušenosti. Jezdím hrát třetí ligu, je to dálka, ale zatím mě to vyhovuje. Smlouvu mám ještě do léta a pak se uvidí.

Kompletní rozsáhlý rozhovor s Lukášem Zelenkou najdete v posledním letošním vydání tištěného Hattricku, který dorazí na pulty už ve čtvrtek 12. prosince.