Kdo neskáče, není Čapoun aneb Který komentátor fandí Spartě a který Bohemce

[hot]SILVESTR 2013[/hot] Na Silvestra se smí spousta věcí, třeba můžeme výjimečně prozradit, jakým fotbalovým klubům fandí oblíbení televizní komentátoři. Odhalil to utajovaný autor Maxim Čáp ve fotbalovém bestselleru roku 2013 s názvem „Silnější pes“. Postavy jsou maskovány pseudonymy, určitě je ale dokážete snadno rozluštit. Kdo je Čapoun, Bezbotka, Pytelmach či Moulíček, asi netřeba složitě „překládat.

TOP 5 hráčů, kteří v zimě možná zamíří do Premier League

„Spartě fandí samozřejmě i Čapoun z televize. Nezapomenu, jak po nějakým, asi stopadesátym titulu Sparty šel s mikrofonem za Pepou Schovaným, aby se s ním podělil o tu velkou mistrovskou radost, a Pepa mu do mikrofonu místo odpovědi jen neartikulovaně zařval: „Kdo neskáče, není sparťan!“ A milej Čapoun s tím svým mikrofónkem legračně poskakoval do rytmu. To byla docela prča.

Ale ještě větší sranda byla, když si Čapounův tehdejší kolega, dneska nebožtík, Miodrag Berta ozdobil televizní studio Branek, bodů, vteřin sparťanskou vlajkou a začal zpravodajství větou, že se sportovní tábory u nás vždycky dělily na sparťany a slávisty a že von má jako to štěstí, že je vodmalička fanouškem Sparty, která dneska zase získala titul. A coby dostihovej komentátor pustil svou oblíbenou sparťanskou hymnu sedmdesátejch let. „Už jdou koně, rudý koně, koně železný…“

Ale jinak je Čapoun docela hodnej a skromnej kluk z Český Líp. A že si ho bral v odposleších do huby Ivánek ze Žižkova, se ani nedivím. Čapoun byl vždycky slušnej a nikdy nikoho nedokázal poslat do háje.

Největší televizní klokan už ale nežije. Tady můžu říct jeho jméno naplno. Lukáš Přibyl, bejvalej televizní komentátor, pozdějc funkcionář Sparty, Bohemky a zase Sparty, byl zlatej člověk. Jeho tragická smrt v únoru 2012 zasáhla všechny. Tak veselýho a fajnovýho kluka mezi mediálníma mrdkama už asi nenajdete. Ale sranda musí bejt i při pohřbu. Sám to říkal. Ještě jako televizní élev dělal v prosinci roku 2001 před Vánocema reportáž do Událostí z pohřebu legendárního slávisty Pepiho Bicana. A vpašoval do ní hned na úvod dlouhej záběr na věnec se zelenobílou stuhou Bohemians...

Taky bylo hezký, když už dělal tiskovýho šéfa na Spartě, jak normálně chodil v zelenobílym dresu do vršovickýho kotle. A měl u ruďochů smůlu, protože si ho takhle vyfotili a pověsili to na web.
No a pak jsou tady páni nezávislí, který si na tom zakládaj. Já tomu moc nevěřím, stejně někomu v duchu tiše fanděj. Fandit dobrýmu fotbalu je přece neuvěřitelná blbost a klišé.

Třeba televizní hvězda Míla Golfík Bezbotka tvrdí, že nikdy nikomu nefandil. No, nakonec se aspoň jednou přiznal, že přál místní Rudý hvězdě Cheb. Takovej demokrat a fandit bolševickýmu klubu policajtů? Ale co, dyť tam hrávali i Vlasta Petržela nebo Radek Drulák, že jó?

Jó a taky Míla přeje i Sankt Pauli z Hamburku. Prej kvůli tamní atmošce, ne kvůli těm hampejzům a prostitutkám, co tam maj svůj ráj. Ostatně jako v Chebu. Stejně si ale myslím, že má Míla radši Bohemku než Spartu.

Samostatnou kapitolou jsou pak „legendy“ TV Vona – Venca Pytelmach a Petr Moulíček. První je sparťan jako noha a přezdívá se mu Termit. Ta přezdívka vznikla na rautech, protože když Pytelmach na nějakej dorazil, za chvilku tam prý nebylo co jíst… Třeba je to ale pomluva.

Komu fandil Moulíček, už ani nevim, asi taky ruďochům. Ale neznal je pořádně… Legendární byl první přímej přenos TV Vona z ligy. Hrálo se v Brně a domácí Zbrojovka nastoupila v červenejch dresech a Sparta coby host v bílejch. Z Brna vypad živej komentář Vency Svobodnýho, tak to museli v Praze ve studiu vzít Moulíček s Pytelmachem. Sparta dala gól, ale protože hrála v bílým, tak podle nich vedlo Brno. Nevšimli si toho spoustu minut. Fakt skvělá premiéra, pak už se to s fotbalem na TV Vona táhlo.

Po příchodu novejch tváří, třeba Tomáše Zbraslavskýho, se to změnilo, i když i s nima je vobčas prča. Teď třeba mladíček na novým kanálu Standa, Míša Holoubek, si o přestávce zápasu Slavia–Olomouc přizval do studia přímo na stadionu patrona duelu, starýho slávistu Františka Ringo Čecha. A to neměl dělat.

Jednak v Edenu tak strašně řvala reprodukovaná hudba, že Ringo mladíkovi s mikrofonem bez obalu sdělil: „Pane redaktore, já slyším úplný hovno!“ A když se Holoubek starýho muzikanta, spisovatele, poslance a malíře zeptal, co dělá v Edenu, odpověděl mu po pravdě: „Pane redaktore, to je tak blbá otázka, že nevim, co bych vám na to řek.“

A pak snaživého hezounka školil až do konce povedenýho rozhovoru.
No a tím, jak by řekl legendární Ivánek, bysme měli ty „televizní mediální mr.ky“ pořešený.“