TOP 5 hráčů, kteří prošli GL a nikdy nenaplnili celý potenciál

TOP 5 hráčů, kteří prošli GL a nikdy nenaplnili celý potenciál

Martin Zeman, Luboš Kalouda, Marek Střeštík, Petr Švancara, Martin Fenin, Rudolf Skácel či Daniel Pudil, to je jen výčet několika hráčů ze současnosti, kteří měli táhnout reprezentaci, ale dar, který jim byl dán do vínku, proměnit nedokázali. Pojďme se však podívat trošku více do minulosti a připomenout hráče, jejichž kariéra už skončila nebo se ke konci pomalu, ale jistě blíží, a kteří nenaplnili očekávání.

Kde najdete Tavarese, Belaida, Gyana a další bývalé exotické hvězdy ligy?

Tomáš Došek a Lukáš Došek


Bratři Doškové patřili k tomu nejtalentovanějšímu, co český fotbal v minulosti nabízel. Odchovanci plzeňské Viktorie zamířili za slušný peníz do Slavie a oba ihned zapadli to základní sestavy sešívaných. Tomáš se neohroženě byl v útoku, Lukáš neúnavně piloval lajnu jako krajní obránce.

Tomáš byl v roce 1998 dokonce vyhlášen talentem roku České republiky. Dlouho to vypadalo, jak na nich Slavie vydělá. Jenže prodej neustále oddalovala a oba bratři postupně zapadali do průměru. Nakonec se jejich cesty rozdělily, Tomáš vyrazil do Rapidu Vídeň, kde se však nijak výrazně neprosadil a posléze do Plocku. Lukáš si také ozkoušel zahraniční angažmá. Nezamířil však do Rakouska jako jeho bratr, ale do země našich západních sousedů. Působil v Siegenu, odkud putoval do švýcarského Thunu a na vrcholové úrovni to zkoušel ještě v Trnavě.

To Tomáš se vrátil zpět do Gambrinus ligy a odehrál dalších téměř pět sezón v Brně, kde se občas prosadil i gólově. Dohromady nastoupili za reprezentační áčko 7krát. V této statistice vede Lukáš nad Tomášem 4:3.

[img id="43608"][break]

Radek Slončík


Rodák ze Šumperka Radek Slončík by tím hráčem, jakých je v českém fotbale jako šafránu. Dokázal totiž tvořit hru, dát přidanou hodnotu v podobě gólového pasu a Baník v něm měl opravdový drahokam.

Avšak v přátelském utkání s Krakovem na škváře mu brankař polského celku skočil na koleno a vypadalo to pomalu na konec kariéry, ve 23 letech! Nakonec se dal dohromady, avšak koleno ho trápilo celou kariéru. Mocně po něm toužila Sparta, jednu dobu za něj dokonce nabízela téměř 30 milionů korun, neúspěšně.
Nakonec na Letnou zamířil. Sparta mu zaplatila operaci kolene u věhlasných odborníků v USA a malovala si, že Slončík pozvedne hru Letenských o nějaký ten řád výš. Jenže šikovný záložník se nehodil do koncepce trenéra Hřebíka

Z Prahy zamířil do Újpesti, aby se posléze vrátil do Baníku a vyhrál s ním ligový titul. Ten má i z působení na Letné. Po Ostravě okusil také angažmá ve Fulneku a Karviné, než definitivně ukončil kariéru a dal se na dráhu funkcionáře.

Bohužel pro český fotbal Slončíka brzdily zdravotní potíže. Kdo ví, kam by to dotáhl, kdyby nebylo nešťastného přáteláku proti Krakovu nebo kdyby ho Baník na Letnou pustil dřív.

[img id="40655"][break]

Milan Pacanda


Milan Pacanda působil na české nejvyšší scéně jako zjevení. Rychlost, technika, střelecký instinkt, tím vším pobláznil Brno. V moravské metropoli si už malovali, do které evropské elitní soutěže dlouhovlasého forwarda prodají.

Jenže přišel zápas na Žižkově, po kterém si ho plánovala odvést na Apeninský poloostrov Bologna, avšak přišel brutální faul domácího Zakopala a těžké zranění plánovaný přesun do Serie A zhatilo. Zde začal pomalý pád supertalentu českého fotbalu.

Půl druhého roku marodil, začal údajně hrát automaty a s Pacandou to nevypadalo zrovna růžově. Přesto se do ligy vrátil a během tří sezón nastřílel za Brno slušných 32 branek. Laso mu hodila Sparta a brněnský patriot nemohl nabídku odmítnout. Start měl impozantní. Sedm utkání, šest branek, góly v předkolech Ligy Mistrů, avšak pak střelecký prach zvlhl a dokonce sezóny už Pacanda neskóroval.

A tím začalo velké putování po klubech, Sparta už totiž neměla zájem. Innsbruck, Zlín, Karaganda, Znojmo, Moldava a nižší tuzemské soutěže. Problematická povahu, řízení pod vlivem alkoholu a další excesy. To vše brzdilo Pacandu v rozletu a spolu s výše zmíněným zraněním znemožnilo pořádnou kariéru, ke které měl rozhodně našlápnuto.

[img id="13039"][break]

Lukáš Zelenka


Blonďatý záložník procházel mládežnickými kategoriemi společně s Tomášem Rosickým a vrabci na Letné si štěbetali, že Zelenka pobral ještě o něco více talentu, než současný kapitán reprezentačního áčka. Jenže se rozhodl jít trochu jinou cestou než Malý Mozart. Už v 17 letech přestoupil do Anderlechtu Brusel, kde se neprosadil a putoval na hostování do menšího belgického celku KVC Westerlo.

Sparta ho nakonec za astronomických 26 milionů korun koupila zpět a malovala si, že našla toho pravého tvůrce hry. Sice s jednadvacítkou vyhrál EURO 2002, avšak do základu letenského kolosu se propracoval až po téměř dvou letech. Nakonec v rudém dresu strávil pět sezón a nejpamátnějším okamžikem jeho působení v mateřském klubu je parádní gól v Lize Mistrů do sítě Besiktase.

Do evropského velkoklubu, jako jeho velký kamarád z dětství Tomáš Rosický, to však nedotáhl. Po odchodu z Prahy zamířil do Manisasporu, prošel také Slováckem a Honvédem Budapešť. Momentálně působí v Prostějově, jenž bojuje v MSFL.

Na pohled neměl Lukáš Zelenka špatnou kariéru. V Gambrinus lize nastoupil do 130 utkání a dal 21 branek, má 29 startů v Lize Mistrů a 3 v reprezentačním áčku. Přesto, když se člověk zamyslí nad tím, že převyšoval v mládí Tomáše Rosického, lze bez okolků tvrdit, že to dotáhnout mohl a měl na lepší fotbalové adresy.

[img id="43446"][break]

Tomáš Jun


Český fotbal se nikdy nepyšnil gólovými bombarďáky světového kalibru, Sparta si libovala, že jeden takový jí roste. Tím měl být Tomáš Jun. A proč ne, když v 22 zápasech reprezentační šestnáctky skóroval hned 19krát. Letenští ho tak už v šestnácti vypustili do ligy a Jun dokazoval, že v něm potenciál rozhodně dřímá.

Nakonec se stal i nejlepším střelcem Gambrinus ligy a Sparta se ho za velmi slušný obnos rozhodla prodat do Turecka. Jenže v dresu Trabzonsporu trpěl, lepší to nebylo ani v Besiktasi, kam byl zapůjčen a postupně vypadl z reprezentace, do které se probojoval díky dobrým výkonům v rudém dresu.

Přes Teplice a menší rakouské celky se dostal až Austrie Vídeň, kde si opět užívá úspěšnější období a ve třiceti letech znovu okusil prostředí Ligy Mistrů. Přesto se od hráče, který už v 17 letech nastoupil v základní sestavě proti Arsenalu na půdě Champions League, očekávalo více.

[img id="12266"]

Co Čapoun a spol. "neustrážili" aneb Komentátorské nesmysly