Klubům chybí možnost zakázat vstup chuligánům. Chystá se jejich databáze

Nemožnost klubů zakázat problémovým fanouškům vstup na stadion je podle bezpečnostního manažera FAČR Martina Syneckého hlavním problémem v boji s násilím na fotbale. Na rozdíl od zahraničí mají totiž v České republice tuto pravomoc pouze soudy.

Klubům chybí možnost zakázat vstup chuligánům. Chystá se jejich databáze
Uhrin: Něco takového se mi v kariéře ještě nepodařilo

"Možnosti svazu a klubů jsou velmi omezené, spíš minimální. Protože když fanoušek přijde na stadion ve spořádaném stavu, není možné ho od chuligánů nijak odlišit," řekl Synecký.

Cestu ke změně by mohla odstartovat dnešní schůzka předsedy FAČR Miroslava Pelty s ministrem školství Marcelem Chládkem kvůli násilnostem při sobotním ligovém utkání Ostrava - Sparta. A také dubnové setkání komise odborníků z tuzemska i zahraničí, která by měla řešit zavedení přísnějších opatření bez nutnosti změn v legislativě.

"Snažíme se o to už asi osm deset let a pořád nám říkají, že zákony tady jsou, jen nejsou využívané," uvedl Synecký. "Takže když nám nepomůže stát, je to na nás. Proto se chceme sejít se zástupci ministerstva vnitra nebo úřadu na ochranu osobních údajů, abychom zjistili, jak bychom to mohli zavést sami," přidal.

"V některých státech takový systém už funguje. A protože jsem zastáncem toho, že není třeba něco vymýšlet, když už to někde funguje, tak bychom rádi zavedli vlastní databázi problémových fanoušků, kterou by měly kluby k dispozici," dodal.

5 Čechů s nejvíce starty v evropských pohárech! Kdo mezi ně patří?

S nápadem na vytvoření registru chuligánů a zavedení fanouškovských karet, které by výtržníci neměli šanci dostat, pracuje FAČR už do loňského podzimu. "Už jsme to zahrnuli do rozpočtu a chtěli bychom to zavést od sezony 2015/2016," prozradil Synecký, kterého zaujal i tzv. "fotbalový zákon" ze Slovenska.

"Jasně vymezuje pravomoci pro bezpečnostní služby a také konkrétně vyjmenovává provinění proti návštěvnímu řádu stadionů," přidal funkcionář.

Seznamy chuligánů už mají například v Anglii, kde se po velkých problémech v 80. letech podařilo násilí na fotbale téměř vymýtit. Podobně je tomu i v Německu i Nizozemsku. Problémoví fanoušci se navíc často musejí v době utkání hlásit na policejních stanicích, kde také odevzdávají doklady, aby nemohli vycestovat na zápasy za hranicemi.

Ve zmiňovaných zemích navíc mají kluby možnost i bez zásahu soudů zakázat takovým fanouškům vstup na stadion. V Česku dostalo podobný trest asi 150 lidí i na ně se však vztahovala amnestie bývalého prezidenta Václava Klause.

Anglickým a nizozemským klubům pomáhá také vstřícný postoj televizních společností, které umožňují hraní rizikových zápasů v brzkých odpoledních hodinách. Ruku v ruce s fotbalovými tresty navíc jdou i přísné sankce ze strany civilních soudů.

Takže například fanoušek, kvůli němuž se v roce 2007 nedohrálo utkání kvalifikace o postup na mistrovství Evropy mezi Dánskem a Švédskem, musel dánskému svazu zaplatit odškodné 1,9 milionu dánských korun (asi 6,9 milionu korun).

I přes výtržnosti v sobotním utkání Ostravy se Spartou jsou v Česku problémy s chuligány v posledních letech ojedinělé. Možná i to je důvodem, proč stále neexistují přísnější sankce. Po konkrétních incidentech obvykle proběhne kolečko prohlášení o "posledních kapkách a přeteklých pohárech", ale jakmile utichne mediální zájem, vytratí se i snaha o změnu.

Pelta nechce čekat na smrt a chystá razantní kroky


[img id="3360"]