Ligu mistrů mělo vyhrát Atlético, stačilo by, kdyby finále pískal Královec!

[hot]KOMENTÁŘ[/hot] „Když jsem viděl tu čtyřku, tak si říkám, jako co se do toho sere?“, ptá se v legendárních, deset let starých, odposleších bývalý místopředseda svazu a šéf komise rozhodčích Milan Brabec svého kamaráda, žižkovského bosse Ivana Horníka, když si sudí (myslím, že to byl Helebrant) dovolil za stavu 1:0 pro domácí Viktorku nastavit v Česku rekordní čtyři minuty! „No viděl jsem to a vomejvali mě,“ přiznal Horník. V Gambrinus lize se totiž běžně (pokud není třeba, aby „někdo“ nutně vyhrál či remizoval) téměř nenastavuje, když tak minutka, dvě. „Roman Berbr to nemá rád, říká, že hráči mají dost času na to, aby zápas rozhodli v 90 minutách,“ vysvětlují nezávisle na sobě čeští ligoví sudí, přestože šéfem komise rozhodčích FAČR není nový místopředseda FAČR Berbr, ale jeho partnerka Dagmar Damková.

Video: Oslavy Realu v Madridu? Jízda, zpěv i ostříhaný Luka Modrič

Nizozemský sudí Björn Kuipers v sobotu večer v Lisabonu nastavil ve finále Ligy mistrů za stavu 1:0 pro Atlético Madrid pět minut a Real v tak dlouhém nastavení nakonec přece jen vyrovnal. Ve třetí minutě. A v prodloužení díky třem gólům zvítězil 4:1. Dejme tomu, tvrdím ale, že pískat tohle finále český mezinárodní rozhodčí Pavel Královec, vyhrálo by Atlético Madrid kromě španělské logy i Ligu mistrů! Královec by se zmohl tak na dvě minutky navíc. Nebo na tři, ale to by hráči Atlétika už silou vůle ubránili. Takhle věděli, že musí vydržet ještě další dvě minuty a kdo kdy sportoval, dobře ví, že to je psychologicky úplně jiná situace. Jak pro útočící, tak pro bránící tým.

Však také trenér Atlétika Madrid Diego Simeone vběhl ještě před pětiminutovým nastavením za Kuipersem až na hrací plochu a na prstech ruky mu vysvětloval, že to je moc, že tolik času se ve druhé půli na trávníku nepromrhalo. Měl svým způsobem pravdu. Zatímco v Česku se nastavuje minutka dvě, ve Španělsku a v soutěžích UEFA zpravidla tři a v Anglii minimálně pět, i více minut.

Ať se nastavuje, ale jednotně!

Jsem pro největší nastavení, klidně desetiminutové, hráči proleží a prozdržují závěrečnými střídáními neskutečný počet minut. Hraje se tak 25 minut, ve druhé půli ještě méně čistého času…

Ovšem to nastavení musí být jednotné. Ne, jak se komu zachce, či zrovna potřebuje.

Takový Královec třeba často přerušovaný ligový zápas Teplice – Sparta (3:1) nenastavil ani o vteřinku (spíš ho ještě zkrátil), přestože se mělo hrát ještě minimálně pět minut. Takže si většina diváků i novinářů myslela, že sudí utkání kvůli výtržnostem sparťanských diváků předčasně ukončuje a že výsledek 3:1 bude kontumován na 3:0 ve prospěch Teplic. Jenže, jak se nakonec ukázalo, Královec duel (ne)regulérně ukončil.

On také Kuipers jede na MS do Brazílie, zatímco Královec byl ze širší nominace v lednu vyřazen. Ale to je jiná politika, Dagmar Damková úřaduje v evropské komisi rozhodčích UEFA, tohle rozhodla světová komise sudích FIFA.

Realu pomohl král Juan Carlos, Rusům Putin

A pak jsou tu ještě další vlivy. Třeba politické. Španělský král Juan Carlos, velký příznivec stejnojmenného královského klubu Real, v lisabonském hledišti. Však jeho radost po utkání byla nelíčená, objímal se s hráči jako se členy svého královského dvora.

Ostatně den poté jsme viděli něco podobného v Minsku při finále MS v ledním hokeji Rusko - Finsko (5:2). Jak správně řekl ve studiu ČT expert Marek Sýkora a po něm i další, když Finové vedli 2:1, uvědomili si sudí přítomnost ruského prezidenta Vladimira Putina v čestné lóži a vymýšleli si jedno finské vyloučení za druhým. Rusové samozřejmě přesilovku 5 na 3 využili a záhy zase vedli 3:2. A pak že politika do sportu nepatří.

Petr Čech navrhoval čistý čas

Ovšem pokud jde o čas, ve fotbale by vše vyřešila hra na čistý čas. „Dvakrát 35 minut čistého času a bylo by to vyřešené. Žádné zdržování, polehávání, pomalé střídání,“ navrhoval v exkluzivním interview pro magazín HATTRICK český brankář londýnské Chelsea Petr Čech už na podzim roku 2010. Jenže nikdo ho neposlouchal. Škoda, Simeone by nemusel v sobotu večer v Lisabonu zuřit a diváci by přišli v každém poločase o deset minut fotbalu navíc, protože, jak už bylo řečeno, nyní se hraje maximálně tak 25 minut.

Že se koncem 19. století hrálo na hrubý čas, tomu z technických důvodů rozumím, ale proč se v 21. století, v roce 2014, nepoužívá ve fotbale (na rozdíl od basketbalu či ledního hokeje) čas čistý, to fakt nechápu. A nikdo mi to nevysvětlí.

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK