Český klubový fotbal padl do evropského suterénu. Co dál?
[hot]PSALI JINDE[/hot] Český klubový fotbal zažil v tomto druhém srpnovém týdnu roku 2014 (je třeba si ho pamatovat) hrůzostrašný pád do suterénu evropské kvality, do jejíhož solidního středu jsme se dlouhodobě zařazovali. Spíše jsme se o tom přesvědčovali. Ve středu Sparta Praha vypadla ve 3. předkole Ligy mistrů na půdě švédského celku Malmö FF, v odvetě na Swedbank Stadionu ztratila dvougólový náskok po výhře 4:2 na Letné a podlehla 0:2. A to je vlastně ještě ta nejlepší zpráva, protože může být v pátek nalosována aspoň do 4. kola Evropské ligy UEFA.
Ostatní už je jen průšvih. V Evropské lize, rovněž v odvetách 3. předkola, „vyfičely“ Slovan Liberec (po prohře na půdě rumunského celku Astra Giurgui 0:3 prohrál i doma 2:3), Viktoria Plzeň (po remíze rovněž na rumunském hřišti Petrolulu Ploiešti 1:1 chytila doma debakl 1:4) i FK Mladá Boleslav (po porážce doma 1:4 s Olympique Lyon uhrála venku přijatelný výsledek 1:2). To máme ČTYŘI vypadnutí během týdne, no – řekněme 3,5 či 3,75, vezmeme-li v úvahu „náhradní šanci“ Sparty se ještě dostat do Evropské ligy ze 4. předkola. Z osmi zápasů jedna výhra, jedna remíza, šest porážek, skóre 10:21. Pohlédli jsme realitě do tváře.
ŠÍLENÉ SROVNÁNÍ
V éře samostatné české ligy se nikdy nic tak děsivého na evropské scéně neodehrálo. Pamatuji vypadnutí tří týmů v evropských pohárech v jednom kole „za totáče“ v době federální ligy, když se hrál Pohár mistrů evropských zemí (nyní Liga mistrů), Pohár UEFA (nyní Evropská liga UEFA) a samostatně PVP (Pohár vítězů národních pohárů). Po posledních letech, když v sezonách 2011/12 a 2013/14 Plzeň hrála základní skupinu Ligy mistrů a třikrát za sebou Evropskou ligu (vloni byla v osmifinále), v sezoně 2013/14 dokonce Liberec postoupil ze základní skupiny Evropské ligy mezi posledních 32 týmů, je to šílené srovnání.
Ve středu a ve čtvrtek se zhroutily dlouhodobé projekty Sparty i Plzně. V případě Sparty v duchu její proklamované velikosti „věřte, letos už to bude, my jsme největší“, se protáhne čekání na Ligu mistrů nejméně na 10 let (naposledy ji hrála v roce 2005). V případě Viktorie Plzeň skončila euforie dlouhodobého záměru hrát evropské poháry každý rok – po skvělém vzedmutí z regionálního klubu do špičkové úrovně pod vedením trenéra Pavla Vrby, které mělo velmi pozitivní výsledek v podobě totální rekonstrukce stadionu a absolutním navýšením přízně fanoušků – velmi nepříjemným způsobem. Debaklem doma 1:4 s Petrolul Ploiešti. Sbohem, Evropo… Do příštího podzimu nejméně.
ŠÍLENÉ SROVNÁNÍ
V éře samostatné české ligy se nikdy nic tak děsivého na evropské scéně neodehrálo. Pamatuji vypadnutí tří týmů v evropských pohárech v jednom kole „za totáče“ v době federální ligy, když se hrál Pohár mistrů evropských zemí (nyní Liga mistrů), Pohár UEFA (nyní Evropská liga UEFA) a samostatně PVP (Pohár vítězů národních pohárů). Po posledních letech, když v sezonách 2011/12 a 2013/14 Plzeň hrála základní skupinu Ligy mistrů a třikrát za sebou Evropskou ligu (vloni byla v osmifinále), v sezoně 2013/14 dokonce Liberec postoupil ze základní skupiny Evropské ligy mezi posledních 32 týmů, je to šílené srovnání.
Ve středu a ve čtvrtek se zhroutily dlouhodobé projekty Sparty i Plzně. V případě Sparty v duchu její proklamované velikosti „věřte, letos už to bude, my jsme největší“, se protáhne čekání na Ligu mistrů nejméně na 10 let (naposledy ji hrála v roce 2005). V případě Viktorie Plzeň skončila euforie dlouhodobého záměru hrát evropské poháry každý rok – po skvělém vzedmutí z regionálního klubu do špičkové úrovně pod vedením trenéra Pavla Vrby, které mělo velmi pozitivní výsledek v podobě totální rekonstrukce stadionu a absolutním navýšením přízně fanoušků – velmi nepříjemným způsobem. Debaklem doma 1:4 s Petrolul Ploiešti. Sbohem, Evropo… Do příštího podzimu nejméně.
Komentáře (0)
Zatím nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první :)