Fanatik Horník: Umím dělat jen fotbal, nestydím se za to

Čtyřiašedesátiletý funkcionář Ivan Horník se vrátil do velkého fotbalu po jedenácti letech. V interview pro idnes.cz uvedl, že už nechce udělat chybu, v minulosti už toho zkazil dost. Nikomu nechce dát záminku, aby ho z něčeho podezíral.

Další ruská nabídka pro Vrbu? Plzeňský lékař repre mezitím obviněn z podvodu

O čem také mluvil nový sportovní ředitel severočeského Jablonce, který nedávno prošel také Chomutovem, Mostem či Viktorií Žižkov, na stránkách serveru fotbal.idnes.cz?

O posledních letech bez fotbalu...

"Nechci odkrývat svá citlivá místa, ale nebylo to jednoduché období, hlavně pro mé nejbližší. Byl jsem vystavený do negativního světla, což v tu chvíli přebilo všechno, co se mi kdy povedlo. Lidi z fotbalu to třeba ocení, ale ti mimo něj to nezajímá, kolik hráčů a trenérů jsem objevil, jaké mančafty jsem postavil, že to nemělo nic společného s rozhodčími. Zamotal jsem se do toho, fakt mě to mrzí a už bych to nikdy nechtěl zažít. Už nikdy bych takové věci nedělal. Musel jsem si to vyčítat na každém fotbale. Jsem pošuk, fanatik. Kdybych byl normální, už dávno bych nad fotbalem zlomil hůl a nikam se necpal. Je to jako v těch starých řeckých bájích: tlačil jsem kámen na horu, a když už jsem byl skoro na vrcholu, kámen mi spadl dolů. A zase znovu. Mohl jsem si pronajmout trafiku, dělat taxikáře, odmítl jsem čtyři nabídky na knížku."

O tom, proč v létě nevyšla Slavia...

"Měl jsem v poslední době blízko k angažmá v lize, ale vždycky to ztroskotalo. Ve Slavii už jsem měl v létě smlouvu, ale pak se ozvali fanoušci, že mě nechtějí. Když mi nadávají příznivci soupeře, to chápu. Ale když to přijde od těch vlastních? Do toho přece nemůžu jít. Lidé zveřejnili moje telefonní číslo na internetu a bylo to pryč. Já byl zlomenej jak puška. Řekl jsem na Slavii, že do toho nejdu, nemůžu. Musím být šťastný, můj život je o pocitech. Když jsem viděl, že začínám vadit, stáhl jsem se."

O reakcích na jeho návrat do první ligy...

"Přišlo mi asi 160 SMS zpráv, spousta lidí volala, neměl jsem jediný negativní ohlas. Je to hezké, ale nedělám z toho závěry. Nikdy jsem nechtěl sklouznout k tomu, abych se cítil ublíženě. Hodně věcí jsem si zapříčinil sám, nehledám chybu jinde, ale v sobě."

O tom, že jeho díky patří Miroslavu Peltovi...

"Teď mi dal šanci Miroslav Pelta a já se trochu stydím. Už tak do něj šijí noviny, teď vzal mě a má s tím další starosti. Mám ale hodně elánu. To, co bych dřív řešil dva dny, chci mít hned. Jsem nabitej. Snad mi to vydrží. Vždycky jsem měl ve fotbale hodně nápadů, nejsem Einstein, nemám patent na rozum, ale vždy, třeba v osmdesáti procentech, se potvrdilo, že jsem měl pravdu. A ještě nedávno jsem si to mohl vyprávět jen doma do zdi. To mě ubíjelo. Zvítězila touha zapojit se zpátky do fotbalu. Hodně mi chyběl. Umím dělat jen fotbal. Nestydím se za to."

Fotbal nemá v anketě Sportovec roku u „tělovýchovných“ redaktorů nárok