Fandové Slavie versus policie? Těžce nakloněná rovina!

Fandové Slavie versus policie? Těžce nakloněná rovina!

V tomto týdnu se u Městského soudu v Praze konalo druhé kolo jednání sporu „Slávstičtí fandové vers. policie“. Jak jsem psal už přede dvěma měsíci po lednovém stání: „Živé vzpomínky na brutální zákrok komunistické policie z pražské Národní třídy17. 11. 1989 a na policejní masakr z Václavského náměstí při Palachově týdnu 19. 1. 1989 se mi coby pamětníkovi a účastníkovi těchto událostí znovu vybavily v jednací síni pražského Městského soudu při sledování necenzurovaných záběrů České televize ze zásahu Policie ČR proti pokojnému pochodu slávistických fanoušků na Letnou před ligovým derby se Spartou.

Hušbauer: Nějaké reakce fanoušků Sparty na mě asi budou

To se hrálo před necelými dvěma lety v sobotu 12. dubna 2014. Slávističtí příznivci podali totiž k soudu žalobu proti tomu, že policie proti nim při jejich předloňském, oficiálně povoleném, pochodu zasáhla příliš hrubě a zbytečně a několik z nich zranila.

Zatímco „krvavé“ videozáznamy a fotografie, které doručili soudním senátu slávističtí žalobci, vypadaly vskutku drsně, samotní žalovaní policisté předložili vystříhané a zjevně upravené video, jež spíše připomínalo idylické jarní pražské odpoledne u Vltavy.“ Při druhém březnovém jednání mj. vypovídal těžce sbitý fanoušek Slavie Lukáš Slaboch a velitel zásahu. Soud byl opět odročen na neurčito, příště by měli vypovídat přímo zasahující „těžkooděnci“.

„Jsem zvědavý, jak nám vysvětlí, jestli je přiměřené a účelné, že někoho srazím, trochu ho kopnu a pak ho ťuknu do hlavy, když pustí světlici,“ řekl po druhém, březnovém jednání soudu právní zástupce fanoušků Stanislav Servus. „Pořád jsou velké nesrovnalosti v tom, co nám předkládá policie. Jak vidíte, soud nám není nakloněn a policie tvrdí, že je všechno v pořádku,“ prohlásil v tomto týdnu po jednání Servus. 

Už v lednu jsem psal i o tom, že předlistopadový duch z časů bývalého režimu byl cítit i v budově Městského soudu. Do maličké jednací síně se opět i nyní kvůli velkému zájmu nedostali někteří zástupci veřejnosti ani redaktoři některých médií. Když jsem v lednu viděl v akci předsedkyni soudního senátu, složeného ze tří soudkyň, Karlu Cháberovou, vytanul mi na mysli úryvek z trezorového Menzelova filmu „Skřivánci na niti,“ kde se mj. říká, že „pan advokát byl po únoru 1948 vyhozen z práce, protože nepochopil, že v nové době je obhajoba součástí obžaloby.“

V budově Městského soudu si mi zprvu zdálo, že paní soudkyně zase nepochopila, že soudce vskutku není součástí obhajoby. Jinými slovy, zatímco ve vztahu k zástupcům policie a státu byla nadmíru vstřícná a milá, k žalobcům z řad fotbalových fanoušků se chovala velmi přísně a vícekrát je napomínala nebo jim rovnou odebírala slovo.

Neaplikovatelný právní předpis?


Soudkyně, stejně jako žalovaní policisté, odkazovala na vyhlášku, která upravuje používání pyrotechniky a kterou měli fanoušci porušit.

„Nejvyšší správní soud už v roce 2010 konstatoval, že tato vyhláška, na jejímž základě policisté na Čechově mostě zasahovali, je neaplikovatelným právním předpisem,“ tvrdí ovšem předseda Odboru přátel Slavie Martin Krob a právní zástupce žalobců Stanislav Servus to s odkazem na předchozí případy potvrdil.

Jak známo, Odbor přátel Slavie na základě zákona o svobodném přístupu k informacím požádal policii o to, aby vyčíslila, kolik zásah stál. Policie odpověděla: Zákroku se účastnilo 592 policistů a stál 1,55 milionu korun. Fanoušky způsobená škoda na majetku pak podle policie nebyla žádná. Policie sice oznámila, že zadržela 86 fanoušků, ale žádného z nich neobvinila. Většinu z nich jen po několik hodin zadržovala.

„Bylo tam přitom vidět, jak fanoušci jen stojí. Nebyli vůbec agresivní. Za vypuštění světlic vám přece policie nemůže rozbíjet hlavy,“ říká v této souvislosti sekretář Odboru přátel Petr Vršecký.

Jak už jsem uvedl v polovině ledna, ten zásah byl neadekvátní. To musí zjistit každý soudný člověk, když se podívá na záběry České televize či na fotografie fanoušků se zkrvavenými obličeji. Policejní zásah na pražském Čechově mostě ze 12. dubna 2014 byl podobně neadekvátní jako ten ze 17. listopadu 1989 na Národní třídě či ten z Palachova týdne ze dne 19. ledna 1989. Jako aktivní účastník všech těchto událostí z roku 1989 si to mohu dovolit tvrdit. Šlo stejně jako před čtvrtstoletím o velmi nevhodně zvolenou demonstraci síly.

Jak si kapři nechtěli vypustit rybník


V této souvislosti je zajímavé jedno soudní jednání z března 2009. Městský soud tehdy zamítl žalobu občanského aktivisty Tomáše Peciny proti ministerstvu spravedlnosti. Pecina se s odvoláním na zákon 106/1999, o svobodném přístupu k informacím, domáhal seznamu soudců Vrchního soudu v Olomouci, kteří byli ke dni 17. listopadu 1989 členy KSČ.

Podle Peciny nelze na exkomunisty z řad soudců vztahovat ochranu soukromí a politických postojů, protože členství v KSČ nebylo vyjádřením politického postoje. „Šlo o jednoznačný a pro soudce, kteří tak učinili, osobně velmi výhodný postoj vyjadřující loajalitu zločinnému a zavrženíhodnému komunistickému režimu a ztotožnění se s jeho hodnotovými východisky, která současná společnost odmítla a odmítá,“ uvedl tehdy Pecina s odvoláním na platný zákon o protiprávnosti komunistického režimu.

Předsedkyně senátu městského soudu Karla Cháberová (tedy stejná soudkyně, která soudí případ slávistických fanoušků) se s jeho názorem neztotožnila. „Právo na informace není bezbřehé. Každý se ho může dovolávat, ale při respektování práv, která jsou chráněna Listinou základních práv a svobod,“ zdůvodnila zamítavé rozhodnutí soudkyně.

„Ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů se jedná o citlivé údaje. Tyto údaje nelze dále šířit a nelze je sdělovat,“ dodala Cháberová.

Pecina podle svých slov takové rozhodnutí očekával. „Nejsem překvapen ani v nejmenším. Jde o kapry, kteří by si museli vypustit vlastní rybník,“ prohlásil na adresu soudců v březnu 2009 Tomáš Pecina.

K tomu lze jen dodat, že soudkyně Karla Cháberová se na seznamech soudců/bývalých členů KSČ, které začátkem ledna 2011 přece jen zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti, objevuje.

Fanoušci nejsou problémem fotbalu


Zástupce šéfredaktora deníku Sport Adam Nenadál ve své glose z poloviny ledna 2016 ke kauze slávistických fanoušků napsal velice trefnou glosu. Píše v ní:

„I kdyby žaloba slávistických fanoušků, kteří se takto ohradili proti policejnímu zásahu před derby z roku 2014, nepřinesla vítězství u soudu, jde o důležitou kauzu. Fotbaloví příznivci v ní totiž mají konkrétní jména, tváře, příběhy, jasné argumenty. Narušují stereotypy o „zvěři“ z ochozů. A pokud člověk není vyloženě příznivcem policejního státu a organizované buzerace, musí uznat, že zbytečné násilí za užití pyrotechniky – navíc předem domluvené – je v jasném ofsajdu.

Podle zpráv přímo ze soudní síně to zatím spíše vypadá na to, že předsedkyně senátu Karla Cháberová fauly policie „pustí“. Nemělo by nás to překvapit. Fotbalový fanoušek je v očích veřejnosti stále v podstatě kriminálník, který by měl být v ideálním případě zbaven všech práv – a bit jak žito. Každý zásah proti nim (i tak křiklavě přehnaný jako ten, který se právě řeší) přináší policii kladné body. Hleďte občané, pomáháme a chráníme vás před těmi gaunery!

Rozhodnutí soudu dost možná dodrží tuhle linii. Ale i kdyby se tak stalo, je dobře, že se fanoušci ozvali. Třeba to znamená byť nepatrnou, ale přece jen naději, že si těžkoodění strážci zákona své manévry příště raději dvakrát rozmyslí.

‚Kvůli téhle zvěři nechodí lidé na fotbal,‘ zní často v různých variacích na adresu ultras. Nabízím jiný pohled – právě kvůli atmosféře na stadionech, o kterou se starají ultras, někdy lidé na fotbal chodí. I přesto, že hra někdy stojí za starou belu. I přesto, že člověk se musí před každou návštěvou ligového zápasu podívat do zrcadla a vážně se zeptat sám sebe, jestli mu to vzhledem ke všem Berbrům a dalším vykukům stojí za to. Fanoušci nejsou problémem fotbalu. Třeba to pochopí i soud.“


Jak to tak vypadá, tenhle (městský) soud to asi nepochopí. Ale vyšší instance třeba ano.

Mimochodem, v neděli 20. března se hraje na Letné zase derby Sparta – Slavia a fanoušci červenobílých opět chystají svůj tradiční pochod. Snad se to letos obejde v klidu a bez krvavých střetů s policií.

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK

[img id="48607"]