Jak jsem pořídil interview s Davidem Beckhamem

[hot]RETRO PAVLA PROCHÁZKY[/hot] Kdybych si měl zvolit indiánské jméno, jmenoval bych se nejspíš „Ten, kterému Beckham nahrál gól“. Nepřeháním, skutečně se to stalo. Před více než šestnácti lety, když tehdy ani pětadvacetiletý David Beckham coby reklamní tvář firmy Adidasu představoval na hřišti ve Stockportu nedaleko Manchesteru vybraným novinářům z celého světa novou kopačku. Typický anglický den, lilo jako z konve. Součástí akce byl trénink a minizápas s tehdejší největší hvězdou Manchesteru United a národního týmu Anglie. Ve Stockportu měli hřiště podobné Slavoji Houslice, nikomu z žurnalistů se v takové slotě na plac moc nechtělo. Ale David Beckham nás na něj doslova vyhnal. A možná i zařídil, že přestalo pršet. Choval se jako dokonalý profík. Ovšem velmi sympatický, překvapilo mě tehdy třeba jak slabý, ovšem příjemný, hlas má.

Nejprve jsme v novinářském kroužku trénovali s balonem. Beckham nám přihrával a my jsme z voleje měli pálit na bránu. Ty jeho přihrávky byly milimetrové, naše rány nepřesné. Pak jsme si to otočili. David na požádání trefoval břevna či tyče.

Největší zážitek pak ale nastal při tréninkovém duelu. David hrál čtvrthodinu s jedním mužstvem, druhých patnáct minut pak s týmem novinářských soupeřů.

S naším mezinárodním žurnalistickým celkem začínal. Běžela asi 10. minuta a pravý záložník David Beckham mi poslal přes celé hřiště zprava pas. Balon letěl přesně na levou stranu, kde jsem i se svou „vanou“ vší silou dobíhal. Nezbývalo, než to zkusit zahrát levačkou, kterou mám coby pravák jen na opírání. Japonský brankář soupeř už proti mně vybíhal. Nevím, jestli to bylo to kopačkou, nebo spíš Beckhamovým přesným pasem, trefil jsem to ale báječně. Životní trefa! A gól! David mi zprava z dálky pokynul zdviženým palcem. Kdyby věděl, že jsem spíš basketbalista než fotbalista.

Jako dokonalý profík se pak choval i při rozhovorech, které se odehrávaly ve skromně vybavené šatně stadionku v Stockportu. Chodili jsme k Beckhamovi na rozhovory postupně, podle zemí. Trvalo to několik hodin, ale David byl stále klidný a vstřícný. Kolegům z Eurosportu dokonce několikrát opakoval reklamní slogan pro jejich znělku. Žádné hvězdné manýry primadony.

Milý byl i při rozhovoru se mnou, snad si při něm vzpomněl i na tu svou asistenci při mém životním gólu.

A tohle interview z toho před více než šestnácti lety vzniklo:

(Deník Sport 19. 4. 2000)

Největší současná hvězda Manchesteru United a anglického národního fotbalového týmu DAVID BECKHAM, který 2. května 2000 oslaví čtvrtstoletí svého života, se proslavil nejen fotbalovým uměním a vynikající kopací technikou, ale i vyloučením v osmifinále MS 1998 s Argentinou za faul na Simeoneho. Nebo sňatkem s upovídanou členkou populární dívčí skupiny Spice Girls Victorií Adamsovou, která prozradila, že si manžel v intimních chvílích obléká její miniaturní vykrajované kalhotky typu tango či string.

V poslední době vzrušila fotbalovou veřejnost Davidova hádka s trenérem Manchesteru United Alexem Fergusonem. Ovšem Beckham se vrátil na hřiště a znovu na něm září - dnes jej třeba čeká odvetný zápas čtvrtfinále Ligy mistrů s Realem Madrid.

Jeden z nejlepších světových fotbalistů poskytl coby smluvní hráč firmy Adidas v rámci prezentace nové kopačky této firmy - Predator Precision - ve Stockportu nedaleko Manchesteru původní rozhovor deníku Sport.

Trenér Alex Ferguson, s nímž jste měl nedávno spor, se vás ovšem při světovém šampionátu ve Francii zastal. Říkal, že jste nesmírně citlivý a že potřebujete mít svůj vlastní klid a koncentraci. Když o ni přijdete, reagujete prý neočekávaně a nepřiměřeně. Dokážete ovládat svou psychiku?

Myslím si, že ano. Nikdy jsem neměl se svou psychikou zvláštní potíže, byl jsem většinou klidný a vyrovnaný. To platilo v životě i na hřišti. Ostatně na trávníku jsem si musel zvykat na reakce publika už od svých dětských let, ještě jako člen žákovského a dorosteneckého celku Manchesteru United. Měli jsme tehdy docela dobrý tým a chodily na nás už tehdy stovky diváků. Nedomnívám se, že bych se jako dospělý nějak výrazně změnil. Ovšem když je toho někdy kolem vás příliš, pohár trpělivosti přeteče a člověk občas vypění.

Co vás nejvíc dokáže vytočit?

Přemrštěný zájem o mou osobu a především o rodinu. Všude na nás číhají neodbytná média a hlavně fotografové. Nemohu si v klidu s manželkou vyrazit na večeři nebo si jen tak na rohu ulice koupit obyčejné brambůrky. Nemám šanci před paparazzi utéci.

Co vám nejvíc schází ve srovnání s vaším minulým životem beze slávy a životy obyčejných vrstevníků?

Už jsem to v podstatě řekl. Soukromí. Přitom jde o docela obyčejné věci. Rád bych se šel v klidu projít po městě, chtěl bych si zajít na pláž... Aniž by mě někdo poznal. Jenže místo toho prožíváme s manželkou Victorií a malým synkem Brooklynem Josephem každodenní stres. Krom toho nám nepřetržitě chodí spousty dopisů i nejrůznějších výhrůžek. Rozčilují mě i věčné nabídky reklamních agentur, kterým vzkazuji, že nejsem žádný šašek ani cvičená opička - chci se proslavit pouze svým fotbalovým uměním.

CELÝ EXLUZIVNÍ RETROROZHOVOR S DAVIDEM BECKHAMEM SI PŘEČTETE V NOVÉM ČÍSLE MAGAZÍNU HATTRICK, KTERÉ VYŠLO VE ČTVRTEK 6. ŘÍJNA 2016.