Čech není jediný. Kdo další zde ještě chytal na ostrovech?

Česká brankářská škola vždy měla dobré renomé. Již více než deset drží náš prapor v nejsledovanější lize světa Petr Čech.

Ještě před ním ale Anglii poctili svou návštěvou tři gólmani, každý s zcela jiný příběhem. Po přestupu Čecha do Chelsea v roce 2004 si vyhlédli zástupci zdejších klubů ještě jednoho našeho brankáře. Jak se jim dařilo?

Luděk Mikloško

Prostějovský rodák byl vůbec prvním Čechem, který okusil atmosféru nejvyšší anglické soutěže. Do West Hamu zamířil již v únoru roku 1990 z Baníku Ostrava, kde se za osm úspěšných let zařadil mezi legendy klubu.

Záhy po svém příchodu zažil premiérový start, a po debaklu 6:0, jež Hammers inkasovali v ligovém poháru proti Oldhamu, se definitivně na dalších sedm sezón stal trenérovou první volbou a vyřadil tak ze hry dlouholetou oporu, leč v té době již čtyřicátníka Phila Parkse.

Dodnes na něj v Upton Parku rádi vzpomínají. Nikdy s West Hamem nevyhrál žádnou trofej, ovšem po celou dobu podával stabilně skvělé výkony a výrazně pomohl k postupu do první ligy, když z ní United spadli v roce 1992. Z chorálu: „My name is Ludo Miklosko, I come from near Moscow, I play in goal for West Ham, West Ham!” si geografové rvou vlasy, jenže kdo z Čechů se něčím takovým může pochlubit?

Po odchodu v létě 1998 posílil jiný londýnský celek, Queens Park Rangers. V závěru kariéry jej však trápila zranění, proto zde neodchytal tolik zápasů. V té době nebyl prvním vyslancem naši země, který v QPR zanechal svou stopu.

[break]
Jan Stejskal

Krátce po něm zkusil štěstí v Anglii i jeho reprezentační kolega. Stejskal nehájil barvy „The Hoops“ tak dlouho jako Mikloško ty West Hamu, přesto zapsal do statistik více než stovku utkání.

Také on nebyl sběratelem titulů, Rangers se pohybovali spíše v klidném středu tabulky. Jednu zajímavost však na svém kontě má. Premier League v podobě jakou známe dnes vznikla teprve sezónou 1992/1993 (byť ji tvořilo ještě dvaadvacet týmů).

Tehdy se účastníci První Divize rozhodli, že si soutěž chtějí řídit nezávisle na FA. Stejskal nastoupil do prvního kola této nové ligy jako jeden z mála zahraničních hráčů. Kromě něj se této pocty dostalo jen dalším dvanácti krajánkům.

[break]
Pavel Srníček

Další brankář s minulostí v Baníku Ostrava. Srníček zde nahradil právě Mikloška, ovšem pouze na jediný rok. Brzy se o něj začal zajímat Newcastle United, kam také brzy přestoupil.

United působili v druhé lize, dokonce vážně hrozil sestup ještě o úroveň níže, proto Srníček byl jedním mnoha noviců, kteří měli tým zachránit. Ani jemu se však zrovna nedařilo, a když Newcastle prohrál vysoko 6:0 s Tranmere a od posledního místa ho dělil pouhý bod, ztratil pozici jedničky.

Stejně tak po postupu do Premier League neměl lehké bytí, tamní novináři dokonce zpochybňovali jeho schopnosti. Až od roku 1995 prožíval lepší časy. Newcastle se pohyboval v popředí tabulky a dokonce účastnil evropských pohárů.

V roce 1998 na dva roky zamířil do Sheffieldu Wednesday, poté zkusil život v Itálii a Portugalsku, aby se následně na ostrovy vrátil, konkrétně do Portsmouthu, West Hamu a opět Newcastlu, ale už plnil pouze roli náhradníka.

[break]
Radek Černý
Slávistický odchovanec je, kromě Čecha, zatím posledním českým gólmanem se startem v Premier League. Už jako zkušeného si ho vyhlédl v roce 2005 Tottenham, s kterým podepsal netradiční hostování platné tři léta.

Přišel krýt záda Paulu Robinsonovi, tehdejší jedničce anglické reprezentace. Ten ovšem byl známý pro své časté kiksy, Černý tak stihl odchytat šestnáct zápasů, včetně toho proti Slavii v Poháru UEFA.

Po konci smlouvy zastával post gólmana číslo jedna v pro Čechy zaslíbeném klubu, QPR. Zde strávil dlouhých pět, v níž zažil Premier League, sestup do Championshipu a postup zpátky.