Cesta do hlubin mozkových závitů TV komentátorů

[hot]PONDĚLNÍ PROCHÁZKA V REŽII JIŘÍHO MACKŮ[/hot] Jsem rád, že nejen já či kritik Jan Rejžek, si všímáme výkonů (některých) televizních komentátorů, kteří nás pravidelně u obrazovky trápí svými originálními výroky a výkony. Zkušený publicista a spisovatel Jiří Macků na toto téma dokonce v minulých dnech vydal vtipnou publikaci s názvem „Jak po průnikovce vystřelit z jedničky“ aneb „Cesta do hlubin mozkových závitů fotbalových komentátorů“. S jeho svolením budeme v době české ligové přestávky přinášet některé zvláště trefné kapitoly této útlé, ale o to vtipnější, knížky. Kéž by si je přečetli i kolegové (nejen) na pražských Kavčích horách.

Cesta do hlubin mozkových závitů TV komentátorů
[img id="52320"]

Ukázka číslo 1:



Plná huba kvality - vizitka nekvality



Většinou lidé nejraději a nejčastěji mluví o tom, čeho se jim nedostává, hlavně tedy o sexu či penězích. To fotbaloví komentátoři především o kvalitě, jsou jí úplně posedlí. Termín běžně označující hodnotu nebo jakost zboží či uměleckého díla, stav věcí, je další z totálně provařených slov. Jako kvalitní příp. nekvalitní (aby se nemuselo v hlavě narychlo pátrat po odpovídajících odborných výrazech, jelikož tam někdy ani nejsou) bývá označeno úplně všechno počínaje přípravou přes lékařskou péči až k ubytování se stravou. Při hře samotné má potom skutečně dobrý tým ofenzívní kvalitu dopředu či defenzívní dozadu, příp. její ideální mix na obě světové strany. Originální námět na metodický list s názvem Srážka kvalit svého času nabídl svého času budoucí člen realizačního reprezentačního týmu ČR odborným postřehem, jehož už sotva kdo kdy trumfne: „Útočník kvalitně vystřelil a brankář to kvalitně chytil.“

Ovšem v chrlení kvality jsou nepřekonatelní TV komentátoři. Toto bylo třeba vyřčeno při přenosech z mistrovství Evropy: V mužstvu Francie je skrytá nesporná potenciální kvalita - Držení míče Angličany je podpořeno kvalitou – Tento hráč je v bránění kvalitní – Španělsko přineslo do kombinace kvalitu - Modrić vyřešil situaci s kvalitou, protože Chorvati tu kvalitu mají - Z Ronalda je cítit kvalita – Polákům nesedí na lavičce taková kvalita – Hamšík si je jistý kvalitou své levé nohy – Island nemá kvalitu do šířky – Přikryl má podíl na kvalitě dopředu. A na závěr jako ozdoba jedna obzvláště vymyšlená myšlenka: „Mohla to být kvalitní akce, kdyby to nebyl ofsajd.“ Věru tak, mohl to být kvalitní komentátor, kdyby to nebyl trouba… Proč už konečně někdo tu partu nekvalitních samozvaných brusičů českého jazyka nerozpráší a kvalitně nezadupe do země?

Na dlouhé hony od rodné řeči



Je to otázka přímo kardinální, kterou by už konečně měli odpovědní zodpovědně zodpovědět: proč právě v České televizi nemohou čeští redaktoři za české koruny (tedy navíc nás posluchačů!) mluvit česky? Vždyť každé cizí slovo má i několik tuzemských významů. Vytahují se snad na nás? Touží být za každou cenu zajímaví a obdivovaní? Tak proč jsou místo toho raději každou chvíli směšní? Třeba tímhle: Zkusme na úvod Španěly presovat - Naši hráči bohužel nechodí do dynamického náběhu - V dnešním zápase jsme reflektovali zlepšenou hru domácích - Chramosta se během jara v týmu stabilizoval - Hře chyběl atribut ofenzívy – Rezek ještě musí vybalancovat negativa - Baroš má stále pro soupeřovu branku punc nebezpečí – Litsingi může hrát tři–čtyři posty - Rozhodl se reprezentovat Ázerbájdžán skrz svého otce - Brankář dobře anticipoval Lafatovy úmysly – Brněnští nemají softwarovou schopnost překvapit.

Je to vzrušující a zároveň zábavné probírat se majstrštyky, které opakovaně splývají z mluvidel všech těch bakalářů, magistrů ba i doktorů filozofie (!) či diplomovaných trenérů. Nevěřícně sledovat, jak s nimi mávají nástrahy rodného jazyka stejně jako alkohol s některými sudími. Jakou zradou může být skloňování a časování, stupňování nebo přivlastňování, chápání (či spíše nechápání) rozdílu mezi částicemi ´než´ a ´jako´, užívání přechodníků, správný význam cizích slov, správné vyslovování cizích jmen atd. atp. Zde alespoň některé zvláště za uši tahající: Spolupráce dvou krajních beků patří k jedním ze základním kamenům - Prošel všemi možnými kategorii - Fotbal je čím dál tím víc kontaktnější - Doufejme, že druhý poločas bude gólovější - Mladá Boleslav chce utkání rozhodnout na svou stranu - Villareal zmáčkl Liverpool na vlastní polovině - Počínali si správně v jejich přínosu svému týmu - Hra je čím dál tím víc stereotypnější – Vaclík dostal víc jak jeden gól – Prohráli se Šachtarem Doněckem (zřejmě podle vzoru s Viktorií Plzní či Zbrojovkou Brnem) atd.

Přitom prostý posluchač by byl vděčný za každé i mírně ujeté ochucení mnohdy těžko stravitelného komentáře. Ne že by občas k nějakému nedošlo, jsou to však vzácné chuťovky většinou z nabídky jediného šéfkuchaře. Tak třeba: Jiráček rozehrál houslovou etudu (místo nesmyslného ´nasadil jesle´) - Hušbauer vyslal výživnou střelu (bezesporu pěkně peprnou) - Brankář může poděkovat štěstěně, že mu pohlídala všech deset prstů - Rukavice mu budou hořet ještě v šatně (to když gólman vyrazil pěkně ´výživnou´ petelici) - Dostal pěkně naloženo (místo ´byl tvrdě dojetý´) - Zůstal před brankou sám jako lovec v tajze – Petržela kmital jako splašená střelka kompasu v Bermudském trojúhelníku (místo ´jezdil jak motorová myš´). Ano, vzácné výjimky ztracené v záplavě blábolení a tím potvrzující pravidlo.

Místo toho však nezbývá než žasnout, jak tito mistři slova suverénně popouštějí uzdu fantazii k následujícím pitomostem: Olomouc najela na kolej remízového krále - Další zářez do své pažby si zapisuje Ďuriš - Koreš napálil míč přesně k hostující tyči - Matějů bude vhazovat autové vhazování - Hubník je silný právě v těch soubojích, ve kterých je silný - Takřka všichni soupeři se jevili hratelní - Signál domácích skončil zakončením střelbou – Hübschman se hlásí o své místo pod sluncem.

Jiří Macků (Pokračování v pondělí 26. prosince 2016)