Real kosí zranění a v kabině musí oddálit syndrom „ptačí chřipky“

[hot]MEZI ŠESTNÁCTKAMI JANA HRABÁLKA[/hot] Real Madrid vypadl ve čtvrtfinále Španělského poháru s Celtou Vigo, když po domácí porážce 1:2 v odvetě jen remizoval 2:2. Fanoušci Realu jsou frustrováni, někteří i spílají trenérovi Zidanemu. No a co, porážky a vyřazení přece k fotbalu patří. Jenže tento výpadek může mít pro Real neblahé účinky, protože má širší souvislosti.

Real kosí zranění a v kabině musí oddálit syndrom „ptačí chřipky“
Kádr Realu totiž kosí zranění. Většinou svalové. Marcelo má stehno natržené, Modrič je měl natažené, Cristiano Ronaldo trpěl po nedělním ligovém utkání se silně naraženým nártem. Od začátku ledna nehraje James Rodriguez, hovoří se o tom, že levý natažený sval vystřídaly bolesti v pravém, či naopak. Z Madridu dále prosakují zprávy, že „z posledního melou“ Kroos, Ramos a další extrémně vytěžované hvězdy. Není se pak co divit, že Real vypadne ve čtvrtfinále domácího poháru s osmým celkem La Ligy.

Real si totiž jako fotbalový „melouch“ vysloužil prosincovou účast na světovém šampionátu klubů v Japonsku. Tam vyhrál, přidal další trofej do své velké sbírky, ale za cenu cestování přes půl světa, dvouzápasové námahy a nutnosti dohnat zmeškané duely doma. Bez adventního odpočinku a naopak, v pořádném tempu. To vše se na tělech fotbalistů sčítá a podepisuje, jejich tělesné schránky nejsou schopny vydržet tak obrovskou zátěž v dlouhodobém časovém horizontu. Zranění Modriče, či Marcela jsou jen důsledkem celého kolotoče událostí v Realu Madrid.

Trenér Zinedine Zidane se svým týmem asistentů i fyzioterapeutů může dělat maximum, ale přírodu neošálí. Podstatné pro celý tým bude, aby se syndrom svalových a dalších zranění nešířil v kabině lavinovitě a nekontrolovaně jako ptačí chřipka v Česku. Nebude to nic lehkého skloubit ligové povinnosti a blížící se osmifinále Ligy mistrů s fyzickými možnostmi unavených fotbalistů.

Všechno zlé ale může být k něčemu dobré. Herní výpadek na přelomu ledna a února může znamenat, že dotyčné opory mají dostatek prostoru a času dát se zdravotně do pořádku, aby byly k dispozici na konci dubna a v květnu, kdy se láme sezonní chleba a rozhoduje se o (ne)úspěšnosti sezony. A hlavně si při rekonvalescenci odpočinout a nabrat nové síly. To je v dnešním fotbalem přesyceném světě jedno z nejdůležitějších.

[CODE][/CODE]