Dvě tváře Slavie: skvělý Šilhavý + kvalita a Ringovy nechutné řeči + pivem zlitý Hejda

Dvě tváře Slavie: skvělý Šilhavý + kvalita a Ringovy nechutné řeči + pivem zlitý Hejda
STŘEDEČNÍ TRESTŇÁK ZDEŇKA KUDELY

V české nejvyšší soutěži, pokud budeme hovořit o fotbalové kvalitě, hraje a vyhrává zatím jen pražská Slavia. Zbývajících patnáct mužstev, když budeme hodnotit to, co doposud předváděla v odehraných třech jarních kolech, patří do nižších výkonnostních košů. Slavia proto, a po právu, nasbírala plný počet bodů. A Viktoria Plzeň, která si, jak bylo vidno, přijela do Edenu pro bod, odcestovala zpět na západ Čech po zásluze s prázdnou.

Ovšem v neděli na utkání nebyly k vidění jen hezké fotbalové projevy hráčů v červenobílém dresu. Nad některými průvodními jevy nedělního utkání rozum zůstává stát.

Začnu tím, co jsem již zde několikrát vzpomenul. Tedy, že největší výhrou Slavie, samozřejmě kromě čínských peněz, bylo a je získání Jaroslava Šilhavého na post trenéra. Protože to, jakou vysoce kvalitní práci Šilhavý v Edenu odvádí, je až neuvěřitelné. A to ve velice složitých podmínkách, kterými myslím seskupení lidí v klubu na různých postech v managementu, obzvláště těch nejvyšších.

Jejich ctižádostivá honba za úspěchem za každou cenu, ta tady, možná s náznaky v dobách účinkování pánů Rezešů na Letné, ještě nebyla. Proto to Jarda Šilhavý nemá a nebude mít vůbec jednoduché. A dodávám, že v seskupení lidí, kteří jsou většinově ve fotbale naprostými začátečníky.

Zmrhal se Sýkorou předčili Zemana s Petrželou

Ale zpět k fotbalu. Tedy k nedělnímu utkání Slavia – Plzeň (1:0). V prvním poločase se potvrdilo, že Plzeň se na pražského soupeře daleko lépe připravila než na Příbram nebo na Zlín. Slavia byla opět velmi aktivní, ale v prvním dějství zvolila způsob hry, který na Viktorii nemohl fungovat a nefungoval. S dlouhými nakopávanými míči si Západočeši lehce poradili a David Limberský jednoznačně eliminoval sice aktivního, ale v takovýchto utkáních ještě nevyhraného, Honzu Sýkoru.

Ve druhé části prvního poločasu pak Plzeňští stále více ovládali hru ve středu hřiště. Tam hráli velmi dobře. V čem se však nezlepšili, byla finální útočná fáze. Také krajní hráči Zeman s Petrželou své útočné party vůbec nezvládli, i když se předpokládalo, že právě tam bude Plzeň nebezpečnější. Jaromír Zmrhal s Janem Sýkorou však své konkurenty v plzeňských barvách předčili.

Rozhodující gól padl po Limberského chybě

O přestávce, alespoň podle toho, co se potom dělo na hřišti, využil svých trenérských možností daleko více Jaroslav Šilhavý než Roman Pivarník. Plzeň si evidentně stanovila cíl, kterým byl bod. Ale to platilo až do Řezníkova nesmyslného vyloučení. Už před ním však trenér Šilhavý poslal do hry druhého útočníka. Stáhl vyčerpaného Zmrhala a Sýkoru převelel pryč od Limberského.

Uvedl jsem, že David Limberský Honzu Sýkoru ve hře na své pozici skoro vyřadil ze hry, ale je nutné zmínit, že při obranných rohových kopech svého celku dvakrát hrubě chyboval. Nejprve ve své pozici na zadní tyči nechal propadnout míč k osamocenému Delimu, který gól ještě nevstřelil, v závěru střetnutí ale jím opět nepokrytý Frydrych už ano.

Jistě, i Slavia měla ve hře některé nedostatky, třeba bezradnost středové řady mezi cca patnáctou až čtyřicátou minutou a také v defenzivní činnosti Nora Floa na levém kraji obrany. Ale za svůj výkon si vítězství zasloužila, protože na hřišti zatím v utkáních dominuje.

Ringo Čech: Bij Plzeňáka loktem do držky!

A nyní od fotbalu – k věcem mimo hřiště. Historicky se Slavia Praha vždycky prezentovala jako klub studentů a vůbec inteligentních lidí. Ale to, co se v některých chvílích dělo v diváckých sektorech na utkání s Viktorií Plzeň, nemá s historickým odkazem SK Slavia Praha a lidskou inteligencí vůbec nic společného.

Činovníci klubu umožní Františku Ringo Čechovi, aby před utkáním vyřvával do mikrofonu své nechutnosti typu: „Bij Plzeňáka loktem do držky!“ nebo „Smrt Spartě!“ Podotýkám, že tento pán je naštěstí už jen bývalým poslancem parlamentu za ČSSD, nicméně tu jeho nedělní předzápasovou instruktáž oceňovalo osazenstvo Tribuny Sever nadšeným potleskem. A ze stejného sektoru se po utkání ozývalo oslavné „Jááárda Tvrdík!“.

Procestoval jsem již hodně fotbalových zemí a navštívil moc fotbalových utkání. Ale nikde jsem se nesetkal s tím, že by klub umožnil na svém stadionu přístup někomu z fanoušků k ozvučovacímu zařízení a nechal ho vyřvávat před vyprodanými tribunami pokyny pro zorganizování tzv. chorea. Teď ponechme stranou samotné choreo. Ale uvědomuje si někdo z vedení klubu eventuální důsledky a dopady možného zneužití této záležitosti?

K dalším nechutnostem v hledištise už raději nebudu vyjadřovat. Ať o tom raději pohovoří na disciplinární komisi jako svědek přímý účastník, pivem politý plzeňský stoper Lukáš Hejda.

Šilhavý ví, kam patří

Připomenu ještě jeden moment kolem nedělního utkání, který mi jen potvrdil, v jak velkého trenéra Jaroslav Šilhavý dorostl. Když se hráči před Tribunou Sever radovali s diváky na své děkovačce, postával Jarda před střídačkou a s úsměvem prožíval svůj radostný pocit z vítězství. Pak fanouškové začali provolávat z plných plic na oslavu svého trenéra jeho jméno. A najednou, kde se vzali, tu se vzali, „kancelářští“ z Edenu a skoro násilím začali Jardu nutit, aby se šel, jak se přece sluší a patří, poděkovat fanouškům. A Jarda se zdráhal, protože přesně ví, kam jako trenér patří. Nakonec se, nijak nadšeně, podvolil a došel alespoň před velké vápno. Odtud vychovaně zatleskal a obratem se zase vrátil tam, kde ví, že je jeho místo.

Lidí, kteří křepčí a předvádějí se nepatřičně při první příležitosti před fanoušky svého klubu, je už v Česku dost.

 

Česká liga - STATISTIKY

Rozsáhlé klubové a hráčské statistiky spolu s podrobnými tabulkami naleznete zde.