Vítěz jednookým králem. Marešovy vtípky o okupaci a koncentráku

Vítěz jednookým králem. Marešovy vtípky o okupaci a koncentráku
ÚTERNÍ RÁNA PAVLA PROCHÁZKY

Tohle předseda FAČR Miroslav Pelta umí. Díky svému novému přátelství s prezidentem Milošem Zemanem a českými politiky dostal pondělní slavnostní vyhlášení ankety FOTBALISTA ROKU nejen na ČT 1 (byť až od 21.35 hodin), ale i do nádherných prostor Španělského sálu pražského Hradu. Tam usedli jak premiér Bohuslav Sobotka a ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová, tak i nový šéf UEFA, Slovinec Aleksander Čeferin a slavný chorvatský internacionál Zvonimir Boban.

Zdravici ze své návštěvy Olomouce pronesl v živém vstupu také prezident Miloš Zeman. A galavečer ozdobil svou aktivní uměleckou účastí i světoznámý irský zpěvák a velký fanoušek FC Liverpool Chris de Burgh. Ve výsledkově chabém českém roku 2016 pak podle očekávání vyhrál, již podeváté, brankář Arsenalu Petr Čech. Přestože se loučil s reprezentací ne zrovna skvělými výkony na nevydařeném ME 2016 ve Francii. V tomhle roce se holt musel stát jednooký králem.

Nelehké funkce moderátora večera se místo původně navrhovaného Jakuba Prachaře, jemuž přitížila herecká účast v kultovním seriálu „Vyšehrad“, zhostil Leoš Mareš. Loni to na Marešově místě zkoušel respektovaný a uznávaný Marek Eben, ale ukázalo se, že prostředí českého fotbalu není jeho parketa.

Což o to, Mareš vyloženě nevyhořel, chvílemi to nebylo špatné, ale když se v lednu pravidelně dívám na přímý přenos z curyšského Galavečera FIFA, vždycky si vzpomenu na českého Fotbalistu roku a říkám si, jestli by se také jeho slavnostní vyhlášení nemohlo někdy uskutečnit s takovou noblesou. Prostředí Španělského sálu pražského Hradu k tomu v pondělí přímo nabádalo. Jenže zase přišlo nucené vtipkování za každou cenu ve stylu „Legrace musí být, i kdyby tátu věšeli.“

A to přesto (nebo právě proto?), že se na scénáři s Leošem Marešem podílel i osvědčený scénárista Petr Kolečko (mj. seriály Okresní přebor, Čtvrtá hvězda, Trpaslík, filmy Padesátka či Masaryk).

Oslí můstek s ruskými tanky v roce 1968 propadl

Už v úvodu mě Leoš Mareš poněkud vyděsil svým rapováním. Sice podrobil své tělo drsné sebekritice („kulturista z Mathausenu“), ale dělat si legraci z koncentračních táborů bych opravdu propříště na takové slavnostní akci nedoporučoval. Tohle není večírek časopisu Sorry. A to nejen proto, že mezi námi stále ještě žijí hrdinové, co tu válečnou hrůzu přežili. Je to nevkus – a to nejen na pražském Hradě, i když ten v poslední době slyšel leccos.

Trapně vyzněl i nepovedený Marešův oslí můstek s případným postupem českých fotbalistů na MS 2018 v Rusku: „Před padesáti lety, v roce 1968 přišli Rusové k nám, tak bychom jim to mohli po padesáti letech oplatit a přijít na oplátku k nim.“

Srovnávat sovětskou okupaci s účastí na fotbalovém šampionátu, to je totální blbost. Leoš Mareš se narodil v roce 1976, osm let po okupaci, ale na tohle vtipkování jsme zase alergičtí my, co jsme coby děti sovětské tanky v Československu zažili.

Trapnost: Němeček – Little German

A ještě jednou jsem se při sledování galavečera styděl. To, když Leoš Mareš na pódiu představoval irskému zpěvákovi Chrisu de Burghovi oceněné členy týmu vicemistrů Evropy z ME 1996 v Anglii a překládal mu jejich jména do angličtiny. Karel Rada – Advice, Václav Němeček – Little German. Tohle jsme dělali ve škole, když nám bylo deset let. Já byl rusky Progulka, německy Spazier(gang) a anglicky Walker. Ach jo. Čekal jsem jen, že trenéra Dušana Uhrina označí Mareš jako Hungariana. Naštěstí k tomu nedošlo.

Ale byly i pěkné chvíle na Hradě. Třeba, když se třetí nejlepší fotbalista roku 2016 Bořek Dočkal omluvil Pavlu Nedvědovi za to, že loni, když byl držitel Zlatého míče z roku 2003 uváděn do Síně slávy českého fotbalu, účastníci večera jaksi zapomněli na jeho počest povstat.

Kdy vejdou do Síně slávy Ježek a Plánička?

Nebo když čerstvě uvedený člen Síně slávy Dušan Uhrin starší vzpomněl na svého velkého učitele Václava Ježka. Ostatně, jak je možné, že trenér mistrů Evropy 1976 z Bělehradu ještě v této Síní slávy (jen za svou osobu) není? Zvlášť, když loni uplynulo čtyřicet let od historického úspěchu československého fotbalu? A jak to, že v ní stále chybí nejlepší předválečný brankář na světě, gólman vicemistrů světa z roku 1934, František Plánička? Zvlášť když v právě oceňovaném roce 2016 uplynulo dvacet let od jeho úmrtí.

Je to ostuda. I nás, co v Akademii v anketě Fotbalista roku hlasujeme (do Akademie patří prvoligoví trenéři, kapitáni prvoligových týmů, reprezentanti s minimálně pětadvaceti starty v národním týmu, vítězové uplynulých ročníků, zástupci médií a svazu). Ovšem hlavně to mělo napadnout příslušné lidi ve strahovském sídle FAČR, je jich tam na to dost. A s Dušanem Uhrinem starším mohli být v pondělí in memoriam oceněni i Václav Ježek s Františkem Pláničkou.

A ještě něco: v prvních výsledcích ankety se objevil na 23. místě se třemi body Srb Vukadin Vukadinovič z Fastavu Zlín a na 24. a 25. příčce se dvěma body slovenský gólman Viktorie Plzeň Matúš Kozáčik. Až pak z oficiálních výsledků vypadli. Kterýpak pomýlený akademik hlasoval v české anketě pro cizince?

Poletí Pelta se Zemanem za Trumpem!?

No nic, předseda FAČR Miroslav Pelta musel v pondělí na Hradě zářit štěstím. Podle informací serveru efotbal.cz by měl být na seznamu lidí, kteří koncem dubna poletí s prezidentem Milošem Zemanem na návštěvu USA za Donaldem Trumpem. „Tyhle věci teď Míru Peltu baví mnohem víc než jeho Jablonec,“ prozradil nám dobře informovaný zdroj. Po Číně tedy USA?

Jak ukázaly fotografie, Miroslav Pelta nechyběl v prvních řadách ani na nedávném Prezidentském plese a potom ani mezi přáteli Miloše Zemana, jimž prezident předminulý čtvrtek přednostně oznamoval svou další kandidaturu. Tady se Pelta jako dlouholetý jablonecký zastupitel za ODS a účastník kongresů této partaje ale poněkud dostává do střetu zájmů se svou vlastní stranou. „ODS je přesvědčena, že by Česko po příštích volbách mělo mít jiného prezidenta. Takového, který nerozděluje společnost, nezpochybňuje základní směřování naší zahraniční politiky a ctí ústavní tradice,“ pravil Peltův stranický šéf Petr Fiala.

Pojďme raději rychle zpět ke sportu. Třeba se Miroslav Pelta v USA inspiruje, jak správně dělat ženský fotbal, který je v Americe na špičkové světové úrovni. V Česku totiž zatím jen paběrkuje (Češky se nikdy nedostaly na ME a MS, o olympiádě ani nemluvě), a to navzdory tomu, že prezidentkou ženského fotbalu v Česku je Dagmar Damková.

Snad rozvoj dívčí kopané v Česku alespoň trošku povzbudí ME hráček do 17 let, které se v první polovině května koná v Plzni a okolních městech. Shodou okolností koučem týmu do 17 let i „dospělého“ českého národního celku žen se stal Karel Rada, čerstvě oceněný člen vicemistrů Evropy z roku 1996.