Už jsem hrál na všech postech kromě stopera, říká jihlavský univerzál Lukáš Vaculík

Už jsem hrál na všech postech kromě stopera, říká jihlavský univerzál Lukáš Vaculík

Teprve v minulém kole se Vysočina Jihlava zachránila v české nejvyšší soutěži po remíze s Příbramí. Podle nejzkušenějšího hráče a kapitána celku z Vysočiny Lukáše Vaculíka má Jihlava kádr na to, aby hrála lépe, než na chvostu tabulky. V rozhovoru pro eFotbal.cz k boji o záchranu do předposledního kola řekl: „Už bych to nechtěl zažít znovu.“

Spadl vám kámen ze srdce poté, co si Vysočina Jihlava definitivně zajistila účast v ePojisteni.cz lize i pro příští sezonu?

Nejen já, ale všichni, kdo se v klubu pohybují, jsme si hodně oddychli. Bylo to naše přání. Ač to jednu chvíli vypadalo hodně nereálně, tak se nám to podařilo a jsme za to rádi. Doufám, že se poučíme z chyb, které jsme udělali, a nebudeme chtít tyto nervy zopakovat. Za pět let, co je Jihlava v první lize, to byla nejnáročnější, nejtěžší a zároveň nejhorší sezona, co jsme odehráli. Už bych to nechtěl zažít znovu.

Jste tedy v tomto směru rád, že už se letošní ročník chýlí ke konci a budete moci začít v červenci od nuly?

Na jednu stranu jsem rád, že bude dovolená, na druhou stranu bych si zahrál klidně i více zápasů, kdy nebudeme pod tlakem sestupu a každá chyba může znamenat pád klubu do druhé ligy. Zápasy by byly uvolněnější a mohli bychom předvést lepší fotbal, než jsme hráli třeba s Příbramí. Ale jsem také rád, že už si odpočineme a budeme se připravovat na další sezonu, aby byla lepší, než ta poslední.

Je tato sezona z vašeho pohledu úspěšná nebo neúspěšná, když jste se zachránili v první lize?

Je stejně tak neúspěšná jako úspěšná. Posledních šest sedm kol od zápasu se Spartou beru jako úspěch.  Spousta lidí, veřejnosti, odborníků, možná i fanoušků si myslela, že už to fakt nezvládneme. Ale z celkového pohledu si myslím, že jsme měli na to, abychom hráli lépe, a ne takhle na chvostu tabulky.

Jak je pro vás nepříjemné, když se v klubu několikrát za sezonu vymění hlavní trenér?

Nemám to rád. Nám se stává každou sezonu, že minimálně jednoho vyměníme. Trvá vám, než si na toho člověka zvyknete. Na jeho metody, vystupování, chování. A když si zvyknete, najednou se to změní, protože se týmu nedaří. Ač považuji Michala Bílka za velmi dobrého trenéra a odborníka , nám ta změna pomohla a i díky ní se to povedlo potom obrátit.

V čem si myslíte, že byl hlavní přínos nového kouče Josefa Jinocha?

Podařil se nám hned první zápas po nástupu nového trenéra. To většinou hodně pomůže. Už změna je impuls. Ten nastal. Dokázali jsme porazit Spartu, začali jsme si věřit. Vrátili jsme se k systému 4-2-3-1 nebo 4-1-4-1, který nám svědčil.

Kde vidíte největší problém, který vás v letošní sezoně trápil?

Jeden z problémů je proměňování šancí. Hlavně ze začátku ročníku. Například v utkání v Hradci jsme měli sedm osm vyložených šancí, ale přesto jsme tam prohráli. V Brně, kde jsme hráli 1:1, jsme měli čtyři velké šance.  Ani jeden z těchto zápasů jsme však neuhráli za tři body. A pak se dostáváte do tlaku, protože v tříbodovém systému je každá remíza strašně znát. A pak si nepamatuju, že bychom hráli dva zápasy po sobě ve stejné sestavě. Měli jsme velké zdravotní problémy a vždycky z toho někdo vypadl. Kádr byl a je kvalitní, ale potřebovali bychom, aby těch sedmnáct hráčů bylo zdravých, byla konkurence a zvedalo to i výkonnost jednotlivých hráčů.

Zatím v každé sezoně po návratu Jihlavy do první ligy jste minimálně jednou skóroval, letos zatím ani jednou. Věříte, že to ještě v posledním kole zlomíte?

Já na osobní statistiky ohled neberu. Rád bych dával více gólů, ale nikdy jsem nebyl vyložený střelec., jsem spíše ten, který góly připravuje. I když ani tři asistence nejsou velké číslo. Dlouhou dobu nám chyběl střelec, u kterého bychom věděli, že když mu dáme balon, tak mu tam padne. I když Rambo (Michael Rabušic – pozn. red.) i Dvořka (Pavel Dvořák – pozn. red.) jsou výborní útočníci, góloví, tak se to svezlo s celým týmem, a i když měli vyložené šance, nepodařily se jim proměnit. Kdyby dávali alespoň padesát procent svých šancí, jsem přesvědčený, že jsme zachránění už dříve.

Jak moc si věříte na sobotní zápas s Plzní?

Těším se moc. Bude to zápas, který si můžeme užít. Ale to neznamená, že jej půjdeme jenom nějak odehrát, ale budeme dodržovat taktické pokyny a hrát hru, na kterou momentálně máme a která je nám vlastní. A doufám, že se popereme o co nejlepší výsledek, i když budeme asi bez sedmi hráčů základní sestavy.

Jaký post v sestavě vám vyhovuje nejlépe?

Teď nastupuju na pozici defenzivního záložníka. Už jsem odehrál všechny posty kromě stopera. Nejlépe jsem se asi vždycky cítil na kraji zálohy, ale můžu hrát na více postech. V této sezoně jsem nastoupil na obou krajích zálohy, středního ofenzivního záložníka, defenzivního, pravého beka.

Co tedy post stopera? Ten vás neláká na konec kariéry?

Já na to nemám předpoklady, vždycky jsem byl spíše ofenzivně zaměřený, moje hra byla založená na jiných atributech, než je dobré bránění a osobní souboje.

V Jihlavě patříte k nejdéle sloužícím hráčům. Plánujete v tomto klubu také ukončit svou kariéru?

Už když jsem do Jihlavy šel, počítal jsem s tím, že s velkou pravděpodobností ukončím kariéru ve Vysočině. Zatím to platí. Mám smlouvu ještě na rok, to mi bude pětatřicet let. Uvidíme, jak na tom budu zdravotně, jestli bude mít klub zájem kontrakt prodloužit. Ale zatím to vidím tak, že mám před sebou poslední rok.

Co plánujete po skončení kariéry?

Plánuju, že si chvilku odpočinu a potom, jestli k tomu budou možnosti a budu v tom dobrý, tak bych se chtěl pohybovat na poli sportovního managementu FC Vysočina.