Fleišmanovi spadl po debaklu pod Ještědem kámen ze srdce: Dukle pošleme sud piva

Důležitý zápas hráli v sobotu hráči Mladé Boleslavi pod Ještědem a totálně v něm vyhořeli. Ještě štěstí, že Dukla ve stejný čas porazila Teplice, jinak se mohl sen o pohárové Evropě rozplynout. Čtyřbrankový příděl byl hořký i pro kapitána středočeského celku Jiřího Fleišmana, který po zápase mohl jen děkovat pražskému celku za vysvobození.

„Je možné, že jsme měli v hlavách důležitost zápasu. Když jsme dostali první gól, přestali jsme si trochu věřit. Nevím, jestli někteří kluci mysleli na skóre z Dukly, ale já si to prostě nedokážu vysvětlit. Sezónu jsme zakončili ostudou,“ nebral si po zápase servítky kapitán Mladé Boleslavi.

Však také po zápase mohli všichni hráči v kabině zpytovat své svědomí a na dálku děkovat Dukle, která jim kvalifikaci o Evropskou ligu zachránila. „Díky bohu za to. Chtěli jsme si to uhrát sami, zápas nám ale absolutně nevyšel. Měli jsme tam sice pasáž, kdy jsme Slovan malinko přehrávali, ale to bylo z celého zápasu tak maximálně dvacet minut. Nezasloužili jsme si vyhrát. Postoupili jsme do Evropy díky Dukle. Za celou kabinu jí děkuji,“ poslal Fleišman jasný vzkaz na Julisku.

Zápas pod Ještědem skončil dříve, proto všichni sledovali na dálku souboj Teplic s Duklou a modlili se k úspěchu pražského celku. „Nám už od šedesáté minuty nezbývalo nic jiného než čekat, jak zápas v Teplicích dopadne. Horko těžko jsme s naším utkáním mohli ještě něco udělat. V kabině jsem se při zápase soustředil jen na nás a na dálku nic nesledoval. Až když sudí pískl konec zápasu, ptal jsem se okamžitě čtvrtého rozhodčího,“ popisoval emoční minuty.

„Sice jsme v Evropě, slavit můžeme, ale musíme si uvědomit, co jsme tady předvedli. A to se slaví blbě. Bude to dneska zvláštní. Měli jsme to ve svých rukách, ale nakonec jsme si to mohli i sami podělat. Dukle asi pošleme sud piva,“ přeci jen na závěr zavtipkoval.