Potkal se s Drogbou a Tourém a teď zachraňuje svoji kariéru. Kone je v Brně

V únoru zachránil (možná) život brankáři Berkovcovi, když mu na Bohemians vytáhl zapadlý jazyk ještě před příchodem doktora na trávník. Ani tento šlechetný čin mu ale nezajistil trvalé angažmá ve Slovácku. Teď míří do Brna. Od trenéra Levého, s nímž si podle vlastních slov nesedl, k trenéru Habancovi, který je zase jeho „krevní skupina“. Teď o tom Francis Kone (27 let) z Pobřeží Slonoviny promluvil pro deník Sport.

O POZDNÍM PŘÍJEZDU NA PŔÍPRAVU:

Ztratil jsem moc blízkého přítele, fotbalistu Cheicka Tiotého. Zemřel v Číně při tréninku, hrával za Newcastle. On byl jako můj bratr, vyrůstal v mé rodině. Zavolal jsem agentovi, ať vyřídí na Slovácku, že mám tento problém. A zeptá se, že když to půjde, tak bych rád zůstal v Africe na pohřeb. Muselo se přivézt tělo z Číny do Pobřeží slonoviny. Celostátní televize dělala o něm rozhovor se mnou, s Didierem Drogbou, s Yayou Tourém, s Kolem Tourém. On byl můj bratr. Nic jiného za mým pozdním příjezdem nebylo. Na klubu mi řekli, že se můžu vrátit po pohřbu. Agent napsal Petru Pojeznému (šéf Slovácka) a on odpověděl, že je to O. K. Šlo jen o tři dny. Nevím, co se pak stalo. Byl jsem hodně překvapený, že se mnou přestalo Slovácko počítat. Poslali mě do béčka a řekli, že si mám hledat nový tým.

O VZTAHU S TRENÉREM LEVÝM:

Komunikace mezi námi byla minimální. To mi přišlo trošku zvláštní, neboť je důležité mluvit se svým hráčem. Kouč by se měl ptát, jestli jste spokojený nebo nejste, v čem je problém a tak dále. Tohle mi chybělo. Cítil jsem se odstrčený od zbytku mužstva. Stres pro mě není dobrý. Jsem útočník, potřebuju cítit důvěru a víc mluvit s trenérem. Nešlo přitom o jazykovou bariéru. Trenér mluví dobře anglicky. Pan Levý mě možná tolik nezná. Já proti němu nic špatného neřeknu. Je to velmi dobrý chlap, kvalitní trenér. Jen mi vadilo, že jsme k sobě neměli dostatečně blízko. Vím, že pouze on chtěl, abych odešel. To je zvláštní, ale kouč má při výběru hráčů poslední slovo. Je to jeho právo, s tím nic neudělám.

O ŠANCI V BRNĚ:

Brno je teď můj nový domov, nová rodina. Znám tu Libora Doška (vedoucí mužstva), který působil ve Slovácku přede mnou. To je česká legenda, od které se můžu hodně naučit. Teď musím hlavně zlepšit kondici, měsíc jsem pořádně netrénoval. Trenér Habanec mi věří. Zná mě, má se mnou dobré zkušenosti. Jinak by mi nezavolal a nevzal mě do Brna. Líbí se mi jeho styl fotbalu. Má rád hráče, kteří tvrdě pracují. Jsem šťastný, že s ním můžu opět spolupracovat.