Rosický řekl, že Sparta šestnáct let spala. Pomůže léčba typu „S Italem v kuchyni“?

ČTVRTEČNÍ OFSAJD PAVLA PROCHÁZKY

Z obsáhlého středečního interview deníku Sport s Tomášem Rosickým citovala snad všechna média píšící o sportu včetně efotbalu.cz. Zaujala mě však „Rosova“ otevřenost, s níž v podstatě zkritizoval způsob, jakým byla Sparta během šestnácti let, co působil v zahraničí, vedena. V lednu 2001 odešel Tomáš Rosický zhruba za půl miliardy korun do Borussie Dortmund, na Letnou se z Arsenalu vrátil v létě 2016. Od roku 2004 je sparťanský klub ve vlastnictví Daniela Křetínského a skupiny J&T. Rosický mj. konstatoval, že za tu dobu, co byl venku, se na Letné spalo, jinými slovy „vůbec nic se nezměnilo“.

Rosický řekl, že Sparta šestnáct let spala. Pomůže léčba typu „S Italem v kuchyni“?

 „Těch mnoho změn, které se během léta ve Spartě udály, je pozitivní věcí, to bez debat. Je to ovšem jiný způsob práce. Pro kluky, kteří nevědí, jak to funguje v zahraničí, je to strašně zajímavé. Vidí, jak pracuje zahraniční trenér, konkrétně Italové u nás. Dá se říct, že změny jsou okamžitě vidět. Lepší profesionalita v organizaci, komunikaci. Zázemí se mění, to Sparta strašně potřebovala. Loni jsem se vracel z top klubu do prostředí, které se během šestnácti let vůbec nezměnilo. Následně se snažíte odpovědným lidem říkat, že jsou tam věci, které by se měly změnit. Nyní je to jiné. To, co dřív nešlo, teď jde. Pro klub je to pozitivní, posune se dál. Některé problémy, které Sparta má, a že jich bylo dost, se umažou,“ řekl mj. pro deník Sport Tomáš Rosický.

Český internacionál rovněž konstatoval, že: „Některé věci nejsou těžké. Je to o nastavení, o kompetencích. O tom, kdo na sebe vezme zodpovědnost. Některé věci se dají nastavit okamžitě, což už proběhlo. Okamžitě se to zprofesionalizuje, klub se tím posouvá dál. Sparta má skvělého majitele, který do ní pumpuje peníze, ale ty změny byly na čase. Změna ve vedení týmu bude velmi pozitivní pro vývoj celého klubu. Zatímco dříve byly odpovědi ale, dnes je to okamžitě ano.“

ANO místo českého ALE?

ANO místo českého ALE? Možná i proto Sparta po zlatých devadesátých letech přestala dominovat českému fotbalu, jak to bylo koncem 20. století zvykem. Čtyři tituly jí v nové éře vyfoukla Viktoria Plzeň (2011, 2013, 2015, 2016), tři Slavia (2008, 2009, 2017), tři Slovan Liberec (2002, 2006, 2012), jeden Baník Ostrava (2004). Od roku 2002 je to celkem jedenáct titulů. Sparťané tak po Rosického odchodu slavili ligové prvenství jen pětkrát (2003, 2005, 2007, 2010 a 2014), za Křetínského pouze čtyřikrát (2005, 2007, 2010 a 2014) - stejně jako Plzeň.

Není těch zraněných zas nějak moc – i v Plzni?

Léčba typu „S Italem Stramaccionim v letenské kuchyni“ začala velmi zostra.

„Na Spartě se skutečně z gruntu mění všechno. I staré počítače a nábytek rychle zmizely v kontejnerech. Italskému koučovi se při jeho první pražské návštěvě nelíbila řada věci, třeba i ve sparťanském strahovském tréninkovém centru,“ prozradil efotbalu.cz informovaný letenský zdroj.

Teď půjde o to, zda v českých, mnohdy „švejkovských“, fotbalových podmínkách zahraniční profesionalismus skutečně rychle zvítězí.  Probuzení po šestnácti letech spánku nemusí leckdo unést a přežit.

„Bylo to náročné, připomnělo mi to, jak se trénovalo dřív, kdy byl první týden bez balonu a jen se běhalo,“ řekl třeba Michal Kadlec už při prvním soustředění ve Františkových Lázních. „Byly to kilometry a intervalové běhy, akorát jsme k tomu přidali crossfit, který jsem jednou zažil v Turecku, ale tady si nepamatuji, že bychom ho dělali. Je to změna, ještě nevíme jaká, ale vše nasvědčuje tomu, že to bude pozitivní a super. Pro mladší hráče je to navíc dobré proto, že nakouknou do toho, jak to funguje v zahraničí. Když vidíte přípravu a realizák, tak je to o level výš, než to dosud bylo v Česku,“ prohlásil zkušený Michal Kadlec s pozitivním přístupem k věci. Ostatně nic jinému ani nezbývá.

Zranění Lukáš Vácha a Néstor Albiach však museli z rakouského soustředění odjet předčasně domů, ve středeční přípravě s Ingolstadtem (2:2) se zranila i zlínský posila Vukadin Vukadinovič.

Vydrží všichni čeští ligoví hráči nasazené tempo? Ještě hůře je na tom ovšem po porážce 1:5 s Fürthem Viktoria Plzeň. Že by i staronový kouč Západočechů Pavel Vrba zjistil, že je nutné rázně dohnat manko z minulé sezony a někteří jeho svěřenci zvýšené tréninkové úsilí ne zcela zdravotně zvládli? Zranilo se totiž hned pět hráčů včetně tradičních opor Davida Limberského a Romana Hubníka. Dále pak i Radim Řezník, Jan Kovařík a Aleš Matějů.

Na druhou stranu, drahé hvězdy, které přišly do pražských „S“, měly či ještě mají úlevy, protože se do Prahy dostavili více či méně nakřápnutí nebo unavení. Ve Spartě se týkalo Rakušana Marka Janka a stále se to týká nejdražší posily, izraelského reprezentanta Tal Ben Chaima. Ve Slavii se chvíli zotavovali i exbundesligový Turek Halil Altintop a Portugalec Danny.

Zvítězí evropské metody, nebo tuzemské pohodlí?

Chtělo by se věřit, že se v průběhu podzimu většina z jmenovaných dá do pořádku a že po šestnácti letech (nejen) letenského spánku se český ligový fotbal přiblíží se vším všudy evropským standardům.

Nebo zase zvítězí známé místní moudro: „My jsme Češi, nám žádní cizáci nebudou radit, my víme nejlíp, jak to dělat. Fotbal přece není žádná věda, míč je kulatý, je potřeba se hlavně semknout, dát do toho srdíčko a jít tomu štěstíčku naproti“

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK