Index české viditelnosti roste, kluby totiž vědí, kudy běží zajíc

MEZI ŠESTNÁCTKAMI JANA HRABÁLKA

Nepřijede Balotelli? Na a co, vždyť my máme svého Dannyho! Nebo van Burena? Nebo Milana Škodu? Vyberte si. Abych to fanouškovsky vyvážil, tak ve sparťanské verzi si za jména sešívaných můžete dosadit Janka, Ben Chaima a samozřejmě Tomáše Rosického. Pražská „S“ zbrojí na sezonu jako nikdy předtím. Zvedají tím adrenalin nejen v řadách svých fanoušků, ale i těch ostatních, jejichž srdce patří jiným klubům, nebo prostě jen dobrému fotbalu.

Index české viditelnosti roste, kluby totiž vědí, kudy běží zajíc

Blíží se start ligy, která tu ještě nikdy nebyla. Za 25 let samostatnosti nejvyšší české soutěže neinvestovaly české kluby tolik peněz a úsilí do vybudování nových kádrů, nikdy předtím nepřišlo do českých klubů více cizinců se zvučným CV z předchozích adres. Česká liga přidává plyn, chce se odtrhnout z pozice nejzápadnější ligy východní Evropy k místu nejvýchodnější soutěže západní Evropy. Nicméně euforii je třeba brzdit, Česko je teprve na začátku přibližování se západu (v tom ligově fotbalovém slova smyslu).

Jistě, základem jsou peníze, poseta je jimi především čínská stezka, končící v Edenu. Nicméně samotný balík peněz vám úspěch nezaručí. Kluby procházejí vnitřní restrukturalizací, učí se, jak marketinkově prodat sama sebe co nejlíp, jak se zviditelnit. Nehrají už přípravy s „Horní Dolní“, ale zvou si na své stadiony špičkové týmy předních evropských lig. Index jejich viditelnosti na starém kontinentu prudce roste.

O Slavii, která vypráskala Nice, ví od neděle celá Francie. Její předchozí zápas s Celticem vysílala mj. i řecká televize, návrat Rosického do sestavy Sparty zaznamenala britská média, švýcarská si všímají letenského osudu Janka, Turecko registruje přestup Kayi na předních místech sportovních rubrik, Itálie sleduje počínání kouče Stramaccioniho, v Portugalsku zase vnímají, že z hlavního města světového piva přišel do slavné Benficy Lisabon „nějaký“ Chrien. To všechno jsou podvědomé bonusy českého fotbalu, které v mezinárodním měřítku nesrazí ani „dušínovské“ odposlechy dua Pelta – Kratochvílová. On totiž „zajíc běží úplně jinde, než si oba myslí“. Tohle naštěstí přední české kluby vnímají.

V Německu už je fotbalový byznys, zaměstnávající desetitisíce lidí, významnou složkou hospodářství, na což si budeme muset v Česku ještě počkat. Ale Slavia se Spartou určují cestu, která je nevyhnutelná k tomu, aby český klubový fotbal aspoň nakročil do společnosti vyvolených, ať už jsou z Dortmundu, Nice, Malagy, Glasgowa, neřku-li z Mnichova, Londýna, Paříže či Madridu.

První test připravenosti přijde příští týden, kdy jsou na programu třetí předkola evropských pohárů. Slavia svými výsledky nahání Evropě strach, přidat se může i napumpovaná Sparta, stejně jako třetí vzadu Plzeň, vzhledem k dění v pražských „S“ působící zatím dojmem tichošlápka.

První velký test hektického léta klepe na dveře.