„Ministerstvo Neymar“ je úlet. Ve Spartě se nakupuje, v novinách propouští

ÚTERNÍ RÁNA PAVLA PROCHÁZKY

Kolega Jakub Kvasnička v pondělním vydání časopisu Týden to trefil ve své glose „Ministerstvo Neymar“ přesně. Přiznám se, že ač mám stejně jako on fotbal také moc rád, tohle „ministerstvo“ bych nejraději zrušil, kdybych na to měl moc.

„Ministerstvo Neymar“ je úlet. Ve Spartě se nakupuje, v novinách propouští

Jakub Kvasnička mimo jiné napsal: „Jen sedmadvacet lidí v Česku má majetek převyšující šest miliard korun. Je to docela dost peněz, když zbytečně neutrácíte, nějak s tím vyžijete. A pak je tu ještě planeta Katar. V ní je šest miliard korun spíše legrační částka, určená právě ke zbytečnému utrácení. Minulý týden francouzský klub Paris Saint Germain, jejž vlastní právě šejkové z Kataru, dotáhl do konce největší přestup fotbalové historie. Brazilce Neymara vykoupil z Barcelony za neskutečných 222 milionů eur (téměř šest miliard korun) a udělal z něho suverénně nejdražšího hráče v dějinách. Bude brát týdenní gáži 15 milionů korun, což je poměrně uspokojivý nadprůměrný plat. Za sumu, kterou za Neymara zaplatili, by šejci například téměř naplnili roční rozpočet českého ministerstva zdravotnictví (ten je sedm miliard)...

…Ne, pardon, fotbal mám fakt rád, včetně nekompromisního byznysu, který se kolem něj točí, ale tohle je opravdu úlet.“

Tak, je to vskutku veliký úlet. Neymar, byť je nesporně výborným fotbalistou, takovou cenu nemá. Šejkové z Kataru ovšem dokázali, že ve fotbale se dá koupit všechno. Jednou mistrovství světa, podruhé „neprodejná“ brazilská hvězda z Barcelony.

Pravidla UEFA o rovnováze mezi příjmy a výdaji se šikovně obejdou. V nejhorším případě se občas na nějaký velkoklub udělá bububu, zastaví se mu na chvíli přestupy a tím to skončí. Vyhodit Real Madrid, Barcelonu nebo Paris Saimt-Germain z Ligy mistrů, to si nikdo nedovolí.

Vzory mládeže s daňovými úniky

Řada fanoušků - a mnohdy i některá sportovní média – je v tomhle zaslepená. Vidí jen balon a nic kolem toho. Není náhodou, že tři největší fotbalové hvězdy – Messi, Ronaldo i Neymar – jsou nebo byli vyšetřovaní z velkých daňových podvodů.

Lionel Messi byl dokonce ve Španělsku odsouzen, ale jen tak, aby do basy nemusel jít. Ti kluci, co to umí s balonem, svedou vše na proradné poradce, v nejhorším případě na tatínka, kteří jim špatně radili. Oni o ničem nevěděli, nic netušili.

Možná je to i pravda, o to je to smutnější, že právě oni jsou ve všem vzorem pro mladé kluky a holky.

Slýchávám často argument: „Když si megahvězdy na sebe i na klub svým fotbalovým uměním vydělají, ať takové prachy klidně berou, to je byznys.“

Právě, jenže oni si na sebe vzhledem k těmto astronomickým částkám už nevydělají. Kluby jako Real Madrid a další se navzdory svým pohádkovým příjmům i tak pravidelně zadlužují. A když se blíží průšvih, prodají třeba radnici za podivných podmínek své pozemky a jede se znovu. Fotbalové kluby se neřídí jako jiné firmy.

Tyhle částky se i vzhledem k současným problémům ve světě jeví veřejnosti jako krajně nemravné.

A nejen ve Francii a západní Evropě. Jen bych Neymarovi, Messimu či Ronaldovi nedoporučoval, aby si šli na stará kolena vydělávat do MLS, do USA. Tam se s tím nemažou, hvězda nehvězda, daňový únik je po vraždě druhý největší zločin.

Ostatně nebýt USA a FBI, pánové Blatter a spol. by si prostřednictvím FIFA a UEFA dále vesele užívali se svou „fotbalovou rodinou“. Jen díky vyšetřování FBI, která využila služeb zkorumpovaného místopředsedy FIFA, v červenci zemřelého Američana Chucka Blazera, mohlo dojít k rozsáhlému a nekompromisnímu zatýkání zkorumpovaných vládců světového fotbalu.

Nemravné hry šejků a oligarchů?

A jak je to v Česku? Jakub Kvasnička napsal, že nejdražší hráč české ligy, izraelský reprezentant Tal Ben Chaim stál sparťanského majitele Daniela Křetínského „jen“ tři miliony eur a šejkové z Paris SG by si mohli za Neymara pořídit 76 takových Talů Ben Chaimů.

To je pravda, ale na české poměry letenský boss, energetický magnát a majitel deníků Sport, Blesk, Aha! a týdeníku Reflex Křetínský rovněž vyhazuje veliké částky. Tři sta padesát milionů korun za jedenáct letních posil a košatý realizační tým včetně italského trenéra, to je vskutku hodně. I kdyby v květnu 2018 postoupila Sparta do Ligy mistrů, tak se mu tahle investice vzhledem k nemalým platům a dalším benefitům zahraničních hvězd stále ještě nevrátí.

Internacionál Ladislav Vízek minulý týden v pořádku „Devadesátka“ na ČT 24 konstatoval, že vzhledem k místním platům a realitě v Česku mu částky vydávané na sparťanské hvězdy přijdou až nemravné.

„Neřešte to, to je Křetínského byznys a hračka, může si dělat, co chce, Když se vám to nelíbí, kupte si svůj klub nebo noviny,“ slyším argumenty některých fotbalových fanoušků i expertů.

Ano, mají pravdu. Je to jeho byznys.

A pak jsou lidé, kteří dohlédnou i za fotbalové hřiště a v hlavě nemají jen balon. Ti si třeba všimnou, jakým „otrokářským“ způsobem se v Kataru budují stadiony pro MS 2022.

Nebo že v zahraničí protestují lidé proti hnědouhelným dolům a elektrárnám zamořujícím tamní životní prostředí, že Pražanům leze krkem pravidelné zdražování tepla monopolní teplárnou. A v nejmenovaném deníku se propouštějí zkušení redaktoři, aby se ušetřilo, zatímco na Letnou přicházejí milionové hvězdy, které se radují jako malé děti po výhře 1:0 v Mladé Boleslavi, kde před týdnem zvítězil i nováček z Olomouce.

Ale jak bylo řečeno, je to byznys katarských šejků, resp. českého oligarchy. Ať si kluci hrají, když na to mají a baví je to.

My si zase můžeme s Jakubem Kvasničkou říci, že nám někdy ty jejich hry připadají jako pěkný úlet.

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK