Začal soud s Horníkem, svědčit může i Mokrý

Začal soud s Horníkem, svědčit může i Mokrý

Úvodním přelíčením včera začal soud s bývalým sportovním ředitelem Viktorie Žižkov Ivanem Horníkem a jedenácti rozhodčími a delegáty, kteří s ním byli namočeni do korupční aféry. I když hlavní hrdina kauzy Žižkov, proslavený vulgárními odposlechy, využil práva nevypovídat a omluvil se ze všech čtyř naplánovaných jednání, byl i tak v jednací síni neustále přítomen. Obžalovaní totiž na něj jako jeden muž sváděli vinu. Jednání pokračuje ve středu, v roli svědka se může objevit i nynější předseda fotbalového svazu Pavel Mokrý.

Smršť kuriózních výroků, vytáček a krkolomného vysvětlování, prošpikovaná nespisovnými slůvky z policií zachycených hovorů, tak vypadal první den ostře sledovaného procesu. Když soudkyně Markéta Polanecká odcházela po čtyř a půl hodinovém maratonu pryč z místnosti ve druhém patře Obvodního soudu pro Prahu 3, jen si oddechla: „Bylo toho dost. Teď jsem trochu mimo.“

Před desátou hodinou, kdy mělo zasedání soudu začít, se na chodbě začali srocovat sudí s delegáty a jejich advokáti. Horníka zastupoval právník Tomáš Sokol, který zastupuje například Radovana Krejčíře. „Vy jste Horník, nebo Sokol?“ zeptala se ho bezelstně pracovnice soudu, která vybírala občanské průkazy. „A čí chcete? Můj, nebo Horníkův?“ žertoval Sokol, jenž dorazil s černou aktovkou naditou dokumenty.

Kromě ústředního aktéra kauzy, který byl obviněn z toho, že osmnáctkrát nabízel úplatek za ovlivnění prvoligových zápasů nebo příznivé hodnocení sudích ze strany delegátů, se omluvili rozhodčí Pavel Poledník, Marcel Hábl a Zbyněk Pustka. Do lavice v první řadě tak usedlo sedm mužů: sudí Igor Gulajev, Ladislav Talpa, Zdeněk Lukes, Karel Vidlák a Ladislav Míka a delegáti Otakar Draštík s Adolfem Růžičkou. Ti všichni – kromě Horníka – již byli odsouzeni trestním příkazem, ale podali si odpor.


Všichni do jednoho popřeli jakoukoli vinu a odmítli, že by si nechali úplatek slíbit, natož aby ho snad dokonce přijali. „Nebral jsem to vůbec vážně,“ tvrdil například Talpa, jemuž měl Horník nabízet úplatek před zápasy Žižkov – Slavia a Teplice – Žižkov. „Já jsem to ani nevnímal,“ komentoval odposlech Vidlák a tvrdil, že teprve při jeho přečtení si uvědomil, že slíbených „sto pade“ znamená 150 000 korun.

„Já nevím, co je to padesátník“

Nejvíc úsměvů vyvolaly momenty, kdy obžalovaní s nechápavým výrazem ve tváři ujišťovali, že neměli tušení, co se skrývá pod výrazy, v nichž byly zašifrovány konkrétní částky. „Já nevím, co je to padesátník,“ pravil například Talpa. „Ani jsem se nezajímal, co to je,“ dodal. „Nelze dovodit, co je třicetník. Takové větě nerozumím,“ dušoval se Míka, který nevypovídal, ale předal soudkyni písemné prohlášení. Tón ostatně udal už nejistý Gulajev, jenž dostal otázku, za co považuje „třicet kilo jablek“. „Za nic. Já jsem nad tím nepřemýšlel,“ uvedl Gulajev. „To je hrozná představa, že bych někomu pomohl a ještě za to dostal zaplaceno,“ zděsil se.

Pokud si někteří sudí na jednotlivé hovory vzpomněli, tvrdili, že případnou nabídku úplatku nezaslechli. „Měl jsem porouchaný mobilní telefon, vypadávaly z něho části hovorů,“ přišel s pozoruhodným vysvětlením Lukes, proslulý tím, že Horníka požádal o klubovou vlaječku. „Já je sbírám,“ připomněl u soudu. Delegát Draštík, zase tvrdil, že Horníka poslouchal nesoustředěně. „Byly Televizní noviny, rušil mě,“ řekl.

Vidlák: Horník nás přitlačil ke zdi

Sudí i delegáti se shodli na tom, že když se jim ve sluchátku ozvalo jméno Horník, nemohli hovor jen tak odmítnout. Podle svých slov se báli, že by jim mohl uškodit. „Věděl jsem, že s ním musím vycházet,“ prohlásil Vidlák. Proto od Horníka také, stejně jako jiní sudí, přijal na fax písemné instrukce neboli „bláboly“. „Byl to psychologický nátlak, aby nás přitlačil ke zdi,“ líčil Vidlák. Zvláštní název pro Horníkovy instrukce, ať už v telefonické, nebo písemné formě, měl Lukes. „Pan Horník tuhle službu občas poskytoval,“ pronesl.

Nejodvážnější byl někdejší brněnský delegát Adolf Růžička, který Horníka obvinil z toho, že na něj činil nátlak už v době, kdy působil jako rozhodčí. Když prý nevyhověl, měl to tvrdě pocítit. „Po utkání Opava – Žižkov mi byla zastavena činnost, po zápase Žižkov Teplice jsem byl vyřazen z listiny rozhodčích,“ zavzpomínal. Z toho vyvodil, že neměl nejmenší důvod vycházet Horníkovi vstříc. „Je to člověk, který je pro svůj klub ochoten udělat cokoli a překračuje přitom hranice,“ dodal na Horníkovu adresu.

Právě zásluhou Růžičky se u soudu může objevit svazový předseda Pavel Mokrý. Prohlásil totiž o něm, že mu jako tehdejší šéf delegátů volal s tím, že ho chce nominovat na utkání Ostrava – Žižkov, které pískal Michal Beneš. „Je tam Beneš, mám strach, že se domluví,“ měl říct Mokrý. „Na tebe se můžu spolehnout.“

O tom, zda vyzve Mokrého jako svědka, teprve soudkyně Polanecká rozhodne. Drobná blondýnka, která musela citovat z odposlechů věty typu „Ty vole, to je v prdeli“, tak učiní i v případě dalších požadavků obhájců. Ti si vyžádali puštění odposlechů, dále hodlají rozšířit důkazní materiál o obrazové záznamy některých utkání, a dokonce padl i návrh na sestavení odborné komise, která by posoudila, zda rozhodčí ovlivnili inkriminované zápasy, nebo ne.

[ 16.1.2006 - Štěpán Filípek/HATTRICK. Foto: MARSfoto ]