Nabírání pořadatelů? Musím je osobně znát nebo se musí zaručit někdo, koho osobně znám

Nabírání pořadatelů? Musím je osobně znát nebo se musí zaručit někdo, koho osobně znám

Fanoušek, kterého v Hradci zbil pořadatel v tolik oblíbené oranžové vestě, není prvním a nejspíš ani posledním z dlouhého zástupu obětí šikany a pořadateli vyprovokovaných konfliktů na stadionech. Recept na to, jak by se tomu do budoucna možná dalo předejít, nastínil v praxi na svém facebookovém profilu Svatoslav Baťa, kontaktní osoba pro fanoušky Bohemians 1905, před sobotním zápasem se Slavií, který loni z bezpečnostního hlediska vyvolal značné kontroverze.

Na fotbalových stadionech máme možnost vídat dva hlavní typy pořadatelů. Jedněm je přes pětapadesát a s heslem „každá stovka dobrá“ si o víkendu chodí na fotbal, který mají povětšinou rádi, jen přivydělat. Druhým je přes dvacet, mají vyholené hlavy, na profilové fotce leží v posilovně na benchi a ze zadní kapsy kalhot jim trčí kožená rukavice. Na fotbal chodí v první řadě zužitkovat hodiny dřiny v posilovně, vydělat si na kreatin a ve svítivé vestě, která do světa křičí „jsem něco víc, mě budete poslouchat“, trochu pohladit ego. A taky „někomu nakopat prdel“, jak jsem skutečně několikrát před zápasem z úst pořadatelů slyšel. Jen tak, ze sportu, bezdůvodně. Protože mám vestu a můžu, ne?

A pak jsou samozřejmě další. Studenti, kteří přes týden nemohou na brigádu, nekonfliktní lidé ve středním věku, kterým zaměstnání příliš nevynáší, a třeba i ženy, kterým zase moc nevěřím, že chodí na stadiony srovnat pár běsnících ultras. Jenže tito všichni jsou v minoritě. I já jsem byl dvakrát týpkem ve vestě, už to bude osm let a peníze mi ještě nepřišly, což ostatně také něco vypovídá o sekuriťácké kultuře.

Zažil jsem desítky konfliktů pořadatelské služby s fanoušky, u kterých jsem byl od začátku a které neměly nejmenší důvod k započetí. Vyprovokované bitky, nadávky a vyvádění ze stadionu, nebo třeba když jeden ze svalovců sprostě nadával a vrazil do staršího pána jen proto, že si chtěl koupit lístek. Pokladny otvíraly v půl a bylo dvacet devět, takže jasné porušení návštěvního řádu stadionu.

Jasně, i fanoušci umí být zvířata a tehdy nám jsou pořadatelé dobří, ale všeho s mírou. A teď zpět do Hradce, klub prý lituje toho, že pořadatel „zranil“ fanouška a ve spolupráci s Policí ČR a pořadatelskou službou vyhodnotí a učiní patřičné závěry. Krom toho, že jediným přijatelným závěrem je trestní stíhání, by to u „patřičných závěrů“ nemělo skončit. A to je to, co psal již zmíněný klokan Baťa, a co mě přimělo k napsání tohoto článku.

Bohemka se v sobotu utká doma se Slavií, což by i na bezpečnostně lépe řešeném stadionu mohl být problém, natož pak v Ďolíčku. Proto Družstvo fanoušků Bohemians „hledá nějakých dvanáct brigádníků“, kteří pomohou s organizací na stadionu.

Musí se tedy jednat o zodpovědné lidi, kteří budou spolehlivě plnit zadaný úkol. Když toho brigádníka nebudu znát osobně, musí se za něj zaručit někdo, koho osobně znám,“ píše Baťa ve snaze vyhnout se nabrání právě takových typů, které jsem popsal výše a které většinou nikdo nezná.

Ona by každá pozice, která dává jejímu vykonavateli moc nad zdravím a bezpečím dalších lidí, měla vyžadovat větší způsobilost než převážení vozíku v Bille. A když to nejsou psychotesty, tak alespoň zaručení někým, koho „osobně znám“. A když v sobotu tahle dvanáctičlenná skupinka nezmlátí žádné slávisty, může se příště tenhle princip uplatnit třeba na celé pořadatelské službě a časem třeba i na všech stadionech.

Stramaccioniho ostuda! Vést 1:0 a hrát proti devíti, to by zvládl i Pepa Hnátek