Reálné parkety českých klubů leží níže a poháry to dokázaly. EL je maximem

Hon ještě neskončil, ale zajíci se už počítat dají, alespoň ti čeští fotbaloví a pohároví. Rok se sešel s rokem a naše malá země ve středu Evropy má v základních skupinách opět tři účastníky. Letos je ovšem pohled na tuto početně stejnou účast poněkud odlišný, než loni.

Tehdy jsem napsal, že postup Sparty, Plzně a Liberce do základních skupin je maximem možného. Bylo to v kontextu celých letních událostí, kdy Sparta doklopýtala do základní skupiny přes bezejmenný dánský celek, Plzeň přes Karabach (ten je teď poprvé v historii v základní skupině Ligy mistrů) a Liberec se čtyřmi vítězstvími jako outsider. Víc se dělat fakt nedalo. Maximum možného!

A letos? Zlín se prodral do Evropské ligy z poklidu nudného Poháru FAČR, nemusel absolvovat drsná předkola. Mladou Boleslav uklidili z cesty Albánci a to Středočechy tak vzalo, že v lize jsou skoro poslední. Plzeň dostala výprask doma s Bukureští a nebýt ve čtvrtek večer vynikajícího gólmana, zbyly by jim na Kypru oči pro pláč. Otevřete archivní láhev hruškovice na oslavu jejich postupu. Pokud ovšem je co slavit. Jo, miliony do pokladny, to leda…

A teď ten silnější kalibr. Celé léto česká fotbalová veřejnost s otevřenou pusou sledovala dostihy obou pražských „S“.Kdo koupí víc hráčů více zvučných a méně vysloužilých jmen. Celé léto žila česká veřejnost v umělé bublině, nafouknuté do rozměrů minimálně základních skupin evropských pohárů.

A všichni jsme to pánům Křetínským a Tvrdíkům žrali. Jak Jankové, Ben Chaimové, Altintopové, Dannyové a další všem ukáží, jak to v Česku válíme. Už abychom si rezervovali lístky na minimálně čtvrtfinále…Evropské ligy, pochopitelně.

Podlehli jsme tomuto bludu, výsledky na to poukazují. Sparta se ani v předkole neohřála a vyfičela jak rozpuštěná stracciatela z kornoutku u zmrzlináře na Letné. Sice se slavným, ale pořád jen průměrným Bělehradem. A teď si na Letné drbou hlavy, kam s drahými a nadpočetnými posilami, když jim zbyla jen česká liga a pohár. To bude pěkně drahej špás!

Slavia snila o Lize mistrů. Hezká vize, přáli bychom jí tuto soutěž. Pro budoucí dobro českého fotbalu, i třeba v podání Sparty či Plzně. Jenže realita je jiná a není daleko od sparťanské. Pod pláštíkem posil nuda. Jako v Brně. Nulová produktivita, když Slavia nedá gól ani Bohemce, ani Baníku, ani Kypřanům. Dovedete si ji představit v Lize mistrů? Jo, snad pro potěchu českých fandů, že by v Edenu hrál třeba Real. V reálné formě obou celků by si ze Slavie udělal trhací kalendář. Milosrdná pětka, mohly by pak znít titulky novin. To stejné platí pro Bayern, Barcelonu, Neymar SG či Manchestery. Jinými slovy, Slavia, která se mimochodem před třemi lety zachraňovala v nejvyšší české soutěži, na Ligu mistrů prostě zatím nemá. Ať ukáže svůj tříletý progres o patro níž, to je její současná parketa.

Žili jsme celé léto v bludu, jak český fotbal vzkvétá, jak mu investice boháčů zvednou sebevědomí, prestiž a jméno. Zatím to jaksi nevychází. Vrátili jsme se do reality. Ale buďme rádi i za ni. Tři mužstva v základních skupinách Evropské ligy, kdo to ve srovnatelných zemích má? Jen by to možná příště chtělo více předstartovní pokory.

Pět důvodů, proč Slavia s Apoelem neuspěla