Ve třetí švýcarské jsou podmínky jako v první české, říká nejlepší střelec ČFL

Ve třetí švýcarské jsou podmínky jako v první české, říká nejlepší střelec ČFL
ROZHOVOR

V první lize debutoval v devatenácti letech proti pražské Spartě, kde nastoupil na poslední půlhodinku, ale od té doby už nepřidal ani jedinou minutku. V pětadvaceti má za sebou Jan Hodas spoustu druholigových angažmá, zkoušel štěstí také ve Švýcarsku a teď je nejlepším střelcem ČFL, kde si se svým týmem z pražských Holešovic brousí zuby na postup.

„Začínal jsem v Hradci Králové, kde jsme měli ročník 1992 vážně silný. Hráli jsme nejvyšší dorostenecké soutěže a jednou jsme dokonce získali titul, což bylo v konkurenci Sparty a Slavie hodně překvapivé. Potom mě přeřadili do áčka, kde jsem si zahrál jen poslední zápas sezony na Spartě v útoku s Vaškem Pilařem a ještě proti Tomáši Řepkovi.

Pro další sezonu jsem sice zůstal v kádru, ale hrál jsem na farmě třetí ligu v Hlavici, která dneska už snad ani neexistuje. Z Hradce odešel trenér, který mě tam chtěl, a samozřejmě jsem asi v té době a v tom věku nebyl úplně konkurenceschopný člen prvoligového týmu, takže bylo asi pro všechny lepší, když jsem mohl pravidelně nastupovat někde ve druhé lize. Prošel jsem tedy Střížkovem, Čáslaví, Pardubicemi, a pak přišel Vltavín…“

Do Vltavína jste přišel v zimní pauze a ve druhé lize stihl jedenáct zápasů. Vzpomínáte si, jak se to celé seběhlo a jaké to bylo hrát profesionální soutěž v klubu bez slavnější historie a fanoušků, o kterém málokdo ví, kde vlastně leží?

Vzpomínám si, že mi tenkrát volal ředitel Hradce, že pro mě má druhou ligu v Praze, kde hledají útočníka. Vltavín byl tehdy poslední s devíti body, ale já jsem si chtěl hlavně zahrát tu druhou ligu, takže jsem přijel na přátelák, dal jsem gól a byla na mě penalta, tak si mě tady nechali… Je pravda, že se tady ten fotbal dělá hodně rodinně, ale právě o to je to lepší v tom, že jsou tu jen lidi, kteří to dělají opravdu srdcem a záleží jim na tom. Navíc je tu skvělá parta, která vás okamžitě chytne, ne jako v jiných klubech, kde se hráči po trénincích rozjedou domů, a právě takovéhle věci vám to vynahradí.

Jaké je vlastně složení týmu? Hrají tu převážně kluci z Prahy nebo je tu víc takových jako vy?

Myslím, že vesměs i jako já, různě z celé republiky. Náš kapitán je z Opavy, také si prošel první a druhou ligou, jsou tu třeba kluci z Jablonce, Liberce a Boleslavi, ale pak také z Viktorky Žižkov nebo ze Sparty.

Tecl na staronovém postu opět září. A má o 100 procent vyšší úspěšnost než Doležal

Musel jste k fotbalu vždy pracovat nebo jste s druholigovým platem dokázal vyžít? A jak jste na tom teď?

S druholigovým platem jsem ještě vyžít dokázal a tady ve Vltavíně jsem vlastně v té první třetiligové sezoně dostal ještě docela druholigové podmínky, takže jsem si nic hledat nemusel, ale pak už ano. Dva roky jsem dělal obchodního zástupce pro jednu firmu s vlasovou kosmetikou, ale teď přes léto jsem zase nic moc nedělal, spíše takové nárazové brigády s kamarádem, když něco potřeboval, ale na zimu se asi zase po něčem podívám.

Dá se třetí liga v pohodě zvládat s plným pracovním úvazkem?

Pro mě to právě bylo hodně náročné, protože jsem dostal na starost celou pražskou, libereckou a královehradeckou klientelu, a to mi pak moc času nezbývalo, proto jsem se tam také rozhodl skončit a příště už si budu hledat něco, co se dá s fotbalem lépe skloubit.

A máte ještě v hlavě to, že třeba přijde nabídka z první ligy a nebudete muset pracovat vůbec? Je vám teprve pětadvacet…

Koukám spíš postupně. Na tu úplně nejvyšší zatím ještě moc ne, ale po té druhé tak nějak pokukuji. Myslím, že na ni mám, a teď v létě jsem dokonce měl nějaké nabídky, třeba z Olympie, ale nakonec jsme se nějak nedohodli.

Proč?

Já jsem se trošku bál toho, že to není úplně stabilní klub a nikdo neví, kde bude třeba za rok, ale také jsem tady teď spokojený a máme s klukama nějaké ambice.

Fotbal vás evidentně stále baví, přesto se zeptám. Neuvažoval jste někdy o konci?

Ten zlom, kdy jsem šel z profesionálního fotbalu do amatérského, byl vážně hodně těžký. Od malička jsem žil jen fotbalem a tím, že budu hrát první, takže mám jen maturitu z průmyslovky, která mě moc nezajímala, a když jsem se pak setkal s realitou, že ten fotbal není všechno, tak to nebylo moc příjemné. Na druhou stranu je lepší, když to člověk zjistí v pětadvaceti než v pětatřiceti. Měl jsem období, kdy se mi moc nedařilo, trápil jsem se a fotbal jsem bral jen jako brigádu, kde si vydělám nějakou tisícovku, ale úplně končit jsem asi nikdy nechtěl.

Podniká a hraje ČFL. Návrat do ligy? Láká mě meta 200 zápasů, ale už to moc nevidím, tuší Volešák

Hráči z třetí ligy nebo z divizí často zkouší štěstí ve čtvrtých pátých německých či rakouských ligách, kde si mohou přijít klidně na nadprůměrný český plat, o tom jste nikdy neuvažoval?

Uvažoval. Před dvěma lety jsem byl dokonce na testech ve třetí švýcarské, ale na druhém tréninku jsem si tam zlomil záprstní kůstku a na dva měsíce jsem dostal sádru, takže z toho sešlo. Tam by se mi líbilo. Podmínky tam jsou jako u nás v první lize v těch nejlepších klubech a i město bylo krásné

A hráči?

Všichni tam na tom byli technicky o dva stupně výš než u nás ve třetí lize, ale ten fotbal připomínal spíše juniorskou ligu. Hodně o té technice a rychlosti, ale absolutně nesoubojový.

Plánujete to zkusit znovu?

Kamarád, co tam hraje, mě tam pořád láká. Hrál v Česku asi devět let druhou ligu a prý si nic nenašetřil. Říkal, že kdyby těch devět let strávil tam, tak už má na dva baráky. Ale mě by asi nebavilo dojíždět jen na víkendy. Když už, tak bych se tam chtěl úplně přestěhovat a najít si tam práci, což prý ostatně majitelé těch klubů hráčům dost často zajišťují. Takže to rozhodnutí je o to těžší, ale teď jsem tady a chci se soustředit na tuhle sezonu.

Máte pocit, že se angažmá v profesionálním fotbale spíše přibližujete, nebo je s každou sezonou dál a dál?

Když se podíváme po těch jednotlivých krocích, které jsem ušel, tak to spíš vypadá, že jdu dolů , ale na druhou stranu jsem se usadil v týmu, který hraje vážně pěkný fotbal na špici tabulky, což je podle mě možná lepší, než hrát o záchranu ve druhé lize. Jsem tady teď vážně spokojený.

Střelecky se vám tu hodně daří. V šesti zápasech jste dal pět gólů, loni devět, předloni patnáct…

Tak daří… Teď s Chrudimí jsem gól dát nedokázal. Já doufám, že na mně je ještě vidět, že jsem nějaké tři roky hrál druhou ligu, a když dobře trénuju, tak bych v té třetí správně měl góly dávat.

V čem je největší rozdíl mezi druhou a třetí ligou?

Druhá liga je mnohem agresivnější a více svázaná taktikou. Ve třetí lize má spoustu týmů mladé kluky, kteří jsou sice fotbaloví, ale takticky nevyspělí, což se na té hře projevuje. Když dá ve druhé lize nějaký tým gól, tak už si to pak většinou dokáže pohlídat, ale tady ty zápasy kolikrát končí třeba 7:0 nebo 5:4, což se vám ve druhé lize nestane. Ale že by byl nějaký větší rozdíl třeba rychlosti, to si úplně nemyslím.

V srpnu jste dokonce měli možnost změřit síly s prvoligovými Teplicemi a nakonec z toho byla prohra jen 2:3, jaké to bylo?

Samozřejmě tam bylo vidět, že ti hráči jsou někde jinde, měli spoustu šancí, ale viděli jsme, že se s nimi dá hrát. Posledních třicet pětatřicet minut si dokonce troufnu říct, že jsme je i přehrávali a v poslední minutě jsme klidně mohli vyrovnat. Samozřejmě vím, že z jejich strany není úplně jednoduché nahecovat se na třetiligový tým a také že za stavu 3:0 podvědomě polevili, ale přesto, hrát vyrovnanou partii s hráči jako Fillo nebo Vaněček, je motivující.

Reprezentační vůdce Darida: Pár hezkých branek jsem už dal

Co vás kromě toho teď nejvíce motivuje? Dáváte si nějaké cíle, kde chcete být třeba za tři roky?

Já tomu naopak dávám spíše volný průběh. Dříve jsem na to hodně tlačil, znal jsem jen fotbal, fotbal, fotbal a nad ničím jiným ani nepřemýšlel, ale když jsem pak začal pracovat a více se uvolnil, tak to najedno šlo lépe a člověku se začalo víc dařit, takže se snažím nesvazovat nějakými cíli. Samozřejmě bych si chtěl zahrát tu druhou, případně první ligu, klidně i na Slovensku nebo třeba v Polsku, i takhle se dá někam jít, ale nechci na to tlačit. Chci dávat góly a pomoci klubu k postupu do druhé ligy, protože máme přislíbeno, že pokud si ji vyhrajeme, tak si ji i zahrajeme.

Přislíbeno… takže tlak na postup tu není?

Není, ale prý pokud budeme po podzimu stále na špici tabulky, tak se prý začnou shánět sponzoři, aby se tu ta druhá liga dala hrát. Už několikrát nám byla nabízena, ale je to tu nastavené tak, že pokud si ji sami nevykopeme, tak tam nemáme co dělat.