Dát vítězný gól Anglii? Byla to třešnička na dortu, říká talent, který sní o lize v Plzni

ROZHOVOR

Málokomu se poštěstí svým gólem rozhodnout o výhře nad Anglií. Lukáši Pfeiferovi se to povedlo. Začátkem října se jedinou trefou postaral o triumf reprezentace do 19 let v přípravném utkání nad stejně starým výběrem Albionu. „Jsem rád, že jsem si mohl proti takovému soupeři vůbec zahrát,“ přiznává v rozhovoru pro eFotbal.cz osmnáctiletý záložník, který v letošní sezoně hostuje z Plzně v třetiligových Domažlicích. Jednou se ale chce do ligového kádru Viktorie vrátit. Debut po boku hvězd Davida Limberského či Daniela Koláře si už odbyl během letní přípravy.

Dát vítězný gól Anglii? Byla to třešnička na dortu, říká talent, který sní o lize v Plzni

Popište, jaké to je postarat se o skalp anglické reprezentace? Jen tak někomu se nepoštěstí...

Pro nás je to obrovský úspěch, protože Anglie je v téhle věkové kategorii mistrem Evropy, které se konalo letos v létě v Gruzii. Jsem moc rád, že jsem si proti takovému soupeři mohl vůbec zahrát a to, že jsme nakonec vyhráli a já vstřelil jedinou branku, byla jen taková třešnička na dortu.

Jak velká je ve vašem ročníku konkurence? A je pro vás obtížné probojovat se do mládežnické reprezentace z ČFL, třetí nejvyšší soutěže?

Myslím, že ročník 1999 je velmi silný, takže prosadit se do reprezentace není vůbec jednoduché. Většina kluků jsou oporami svých týmů a někteří hrají i první nebo druhou ligu. ČFL možná není tolik sledovaná reprezentačními trenéry, protože moc mladých hráčů tuto soutěž nehraje. Na druhou stranu je pro mě lepší, že můžu hrát dospělý fotbal, protože skok z dorostu je znatelný.

Prošel jste i mládežnickými výběry do 17 a 18 let. Jsou pro vás starty za národní tým dosavadním vrcholem v kariéře?

Pro mě je to velká čest a za každý odehraný zápas jsem velmi rád. V našem ročníku je i výborná parta a během roku jsme odehráli hodně těžkých zápasů v zahraničí. Zatím je to vrchol mé kariéry a doufám, že budu i nadále moci reprezentovat.

S výběrem do osmnácti let jste se loni dostal i do Dubaje. Jak vás tamní prostředí uchvátilo?

Strávili jsme tam týden. Absolvovali jsme soustředění a odehráli tam také dva zápasy s domácím výběrem. Byl to velký nezvyk, protože klimatické podmínky jsou tam velmi odlišné. Celkově jsem si to tam užil a hlavně návštěva centra města byl velký zážitek, ale dlouhodobě žít bych tam asi nedokázal.

Během letošní letní přípravy jste si odbyl premiéru v dresu plzeňského „áčka“ v přípravě s Rokycany. Dokonce jste gólem pomohl k vysoké výhře. Jaké to bylo hrát po boku největších hvězd Viktorie jako je Dan Kolář či David Limberský?

Šlo o jeden z mých největších zážitků. Poprvé jsem si mohl zahrát s hráči, kterým jsem ještě před půl rokem jen podával míče. Na jedné lajně jsem hrál právě s Limbou a Dan Kolář mi zase přihrával na můj premiérový gól. Vyhráli jsme vysokým rozdílem, a i když soupeř byl z nižší soutěže, byl jsem rád, že premiéra byla úspěšná.

Domažlický postrach inspirací i pro ligové kluby. Je lepší, když zápas skončí 3:3 než 0:0, říká kapitán

Věřil jste po vydařené premiéře, že by se vaše jméno mohlo objevit na seznamu hráčů, kteří pojedou na soustředění do Rakouska?

S tím jsem nepočítal. Ještě před odjezdem na soustředění jsem odehrál další tři zápasy, ale v Rakousku už hráli jen stabilní hráči sestavy. Kluci nastoupili třeba proti anglickému Watfordu, tým už se připravoval na kvalifikaci Ligy mistrů.

Budete se mnou souhlasit, když řeknu, že jedním z vašich cílů je se jednou do Plzně vrátit a hrát v dresu Viktorie první ligu a evropské poháry?

Určitě. Je to jeden z mých cílů. Moc dobře ale vím, že Viktorka má velmi silný kádr.

V létě jste se rozhodl zamířit na hostování do třetiligových Domažlic. Proč jste se rozhodl právě pro tuto variantu? Asi jste měl i jiné možnosti...

S reprezentací jsme se na začátku srpna vrátili z turnaje v Japonsku a já nevěděl, kde budu v podzimní části sezony hrát. Možností jsme měl více. Ve hře bylo i setrvání ve Viktorce s tím, že bych nastupoval za juniorku. Nakonec se rozhodoval mezi Příbramí a Domažlicemi. Zvolil jsem Domažlice, protože jsem věřil, že mám větší šanci pravidelně nastupovat.

Jak jste v Domažlicích zatím spokojený?

Jsem zde velmi spokojený. Náš tým má na ČFL velmi kvalitní kádr a daří se nám. V poháru jsme přešli přes Duklu a teď nás čeká Mladá Boleslav. V lize jsme zatím druzí a hlavně doma hrajeme velmi kvalitní fotbal. Myslím, že vůbec nejdůležitější je skvělá parta, která v Domažlicích momentálně je.

Říkáte, že Domažlice hrají kvalitní fotbal. Bylo by dobré uvést, že hrají hlavně ofenzivní fotbal. Ve třinácti zápasech jste se spoluhráči nastříleli už 34 gólů, nejvíc z celé soutěže. A hlavně doma máte průměr přes 3,7 gólu na utkání. Vyhovuje vám a vašem hernímu stylu, že po vás trenér vyžaduje ofenzivní fotbal?

Mě i celému týmu vyhovuje, že kouč Vaigl po nás chce, abychom hráli dopředu a vnutili náš herní styl i soupeři. Doufám, že se nám bude i nadále dařit.

Angažmá v lize? Měl jsem si jich víc vážit, přiznává Čtvrtníček. Vyšehradu chce vystřílet postup