Šural mě trefil. Gól to byl krásný, ale platit asi nemusel, říká Granečný

Platí za jeden z největších talentů současného Baníku, v lize letos naskočil už do deseti zápasů a připsal si dvě asistence, na premiérový gól však stále čeká. Na Spartě zahrál ve středu skvělý zápas a v lecčems předčil i nejdražší posilu v historii české ligy Tala Ben-Chaima. „Jsem rád, že jsem se s někým takovým mohl poměřit,“ říká. Gól, který mu z hlavy odpálil Šural, se mu moc líbil, ale myslí si, že se mohl pískat faul.

Jaký to je pocit vyřadit Spartu, která ještě v létě vypadala, že téměř nebude mít konkurenci?

Pocit je to úžasný. Hlavně pro mě, protože to byl můj první zápas proti Spartě. Před zápasem jsme si říkali, že by bylo super, kdyby se nám to povedlo, a ono to vyšlo, takže jsme byli vážně šťastní.

Nebylo to žádné náhodné vítězství, se Spartou jste hráli rovnocennou partii, čím to, že v lize se vám tolik nedaří?

V lize se nám nedaří hlavně po výsledkové stránce, ať už to byly zápasy, kdy jsme brzy dostali gól, nebo zápasy, kdy jsme si nepohlídali vedení a nakonec přišli o body. Ale výkony většinou nebyly nějak špatné.

Obrali jste druhý i třetí tým tabulky, z poháru vyřadili Spartu, nemáte problém s koncentrací na zápasy proti slabším týmům?

Myslím, že na vyhrocenější zápasy s týmy z vrchu tabulky se opravdu nachystáme lépe než na ostatní. Nevím čím to je, ale měli bychom na tom rozhodně zapracovat. V lize moc slabých soupeřů není. Všechny týmy jsou kvalitní, a také nám to dokázaly.

Co vám schází k lepšímu postavení v tabulce? Myslíte, že se Baník postupně zvedá?

Baník se celkově zvedá od té doby, co to vzal do rukou majitel pan Brabec. Vkládá do toho neskutečnou energii a finance, za což jsme mu moc vděční. Myslím si, že kdybychom dotáhli pár domácích zápasů do vítězného konce, tak se vůbec nemusíme bavit o tom, kde teď v tabulce jsme.

Nebude teď těžší zkoncentrovat se na nedělní, v uvozovkách, odvetu na Spartě, která bude mít jistě větší motivaci?

Bude to hodně těžké, ale jsme ve výhodě. Víme, že Sparta nám to bude chtít vrátit, ale musíme rychle zregenerovat a připravit se na to utkáni úplně stejně, ne-li lépe, jak na to pohárové, abychom dokázali, že to nebyla jen náhoda.

Včera jste sváděl souboje s nejdražším hráčem v historii české ligy, byl Ben Chaim v něčem výjimečný?

Tal Ben-Chaim je určitě skvělý hráč, a dokazoval to i včera na hřišti. Byl hodně nebezpečný a s míčem si opravdu rozuměl. Já jsem samozřejmě rád, že jsem se mohl poměřit s někým takovým, jako je on.

Při gólu na 2:2 to vypadalo, že vás Šural nůžkami kopl do hlavy, bylo to tak? Uznal byste jeho gól?

Míč se po centru odrazil k Šuralovi a já jsem asi nejrychleji zareagoval, přeběhl k němu a vyskočil. Míč jsem měl daleko, ale trochu jsem ho lízl, pak jsem ucítil ránu a lehl. Když jsem slyšel fanoušky křičet gól, doufal jsem, že je to vtip. Šural mě trefil do obličeje, takže jsem doufal, že gól nebude platit, ale bohužel platil. Gól to byl krásný, ale myslím, že se klidně mohl pískat faul.

Na penaltu jste si pak nevěřil?

Já na penalty moc nejsem, od žákovského věku jsem jich pár kopal a snad vždycky mi jí brankář chytil. Kdybych měl včera jít kopat, tak určitě až po našem brankáři.

Patříte k nejmladším hráčům ligy, přitom jste včera byl jednou z těch výraznějších postav zápasu, cítíte ještě nějakou mladickou nervozitu?

Nervozitu cítím vždy, přecijen ještě nejsem tak ostřílený jako ostatní, ale většinou to ze mě spadne hned, jak rozhodčí pískne do píšťalky. Pak už na to ani nemyslím. Kdybych nebyl nervózní, tak by asi bylo něco špatně.

V čem byl největší rozdíl po přechodu z juniorského do dospělého fotbalu a na co bylo nejtěžší si zvyknout?

Největší rozdíl byl asi v rychlosti a hlavně soubojovosti. Tohle se hodně liší od dorosteneckého fotbalu, kde máte na všechno čas. Chvilku mi trvalo si zvyknout na to tempo na trénincích áčka a hlavně v zápasech, ale po nějakém tom týdnu jsem se do toho dostal a pak už to bylo jen lepší a lepší.

Odchovanci Baníku brzy naskakují do ligy, ať jsou to dnes třeba Šašinkové nebo dříve Stronati, Baránek, Frydrych, Holzer a další, kteří z Ostravy brzy zamířili do větších klubů. V čem je podle vás to kouzlo ostravské mládeže?

Dobře se tu s ní pracuje. Třeba trenér Zdeněk Grygar dostal ocenění za nejlepšího trenéra mládeže v Česku, Pan Brabec zase nedávno otevřel střední školu pro baníkovce, takže je vidět, kde jsou ty priority, a asi to vypovídá o cíly, že Baník chce do budoucna stavět na mladých odchovancích, jako jsem třeba já nebo právě bratři Šašinkové.

A jaké jsou vaše nejbližší cíle?

Doufám, že se jednou podívám do zahraničí a samozřejmě bych chtěl, aby to bylo co nejdřív. Teď ale hraju v Baníku, za což jsem neskutečně rád, a chci se soustředit hlavně na ligu. Myslím, že když budu v zápasech a na tréninku jezdit na maximum, tak by nějaká zahraniční nabídka přijít mohla.

Máte nějakou vysněnou ligu?

Anglickou a španělskou.