V Česku chybí vícegenerační komunikace, kdy se mladší učí od starších a naopak
Ladislav Valášek (63) působil jako vrcholový manažer v Plzni, ve Zlíně a naposledy v Bohemians nebo jako člen disciplinární komise a předseda trenérské technické komise na ČMFS. Dvacet let byl předsedou či členem dozorčí rady Nadace fotbalových internacionálů a od roku 2000 je voleným viceprezidentem Unie českých fotbalových trenérů a členem redakční rady odborného časopisu „Fotbal a trénink.“ V rozhovoru pro Efotbal.cz se podělil o nově nabyté poznatky z mezinárodního sympozia v Bělehradě.
V říjnu jste se s Vernerem Ličkou účastnil tradičního a prestižního mezinárodního sympozia AEFCA v Bělehradě, kterého se účastní trenéři a experti především ze zemí UEFA, ale také z dalších kontinentů. Co bylo na programu a co vás nejvíce zaujalo?
Program sympozií AEFCA má velkou tradici, letos to bylo už 38. sympozium. Vždy se jednak představí fotbal a trenérská profese v pořadatelské zemi, jednak se prezentují témata, která jsou aktuální a přínosná z teoretického i praktického hlediska. I proto jsou v programu nejen přednášky, prezentace a panelové diskuse, ale i ukázky z trenérské praxe, tedy reálné provedení tréninkových jednotek a praktických cvičení. Program sympózia má svou přidanou hodnotu nejen místem konání a skladbou programu, ale především vysokou úrovní přednášejících, zkušených a úspěšných trenérů a dalších expertů z prvoligových klubů nebo národních mužstev.
Co na sympoziu ukázala srbská strana nejen jako organizátor, ale především jako prezentátor?
Že Srbové jsou otevřený a pohostinný národ, to se ukázalo i na sympoziu. Že je srbský fotbal navzdory různým těžkostem důležitou a přínosnou součástí celosvětové „fotbalové rodiny.“ Nejen svým postupem na MS 2018 v Rusku, ale také dalšími příklady ukázali, že srbští hráči a trenéři se mají čím pochlubit a čím obohatit účastníky sympozia.
Například?
Kromě sdílení poznatků z jejich přípravy na velmi chtěný postup na MS, šlo také o hlubší a širší poznatky z přípravy na konkrétní soupeře kvalifikačních utkáních. Například, jak je důležité mít správný výběr hráčů a členů realizačního týmu. Jak zvládnout všechna utkání, i ta, kde jste jasným favoritem nebo naopak ta, ve kterých se vám zase tolik nevěří. Jak je důležité se zvednout po určité chybě či po celém nevydařeném utkání. Jak nepodlehnout nepřiměřeným tlakům medií, agentů či veřejnosti a dál tvrdě a s profesní a lidskou pokorou pracovat. A pracovat především v týmové spolupráci, bez té se moderní fotbal nemůže obejít, zvláště když realizační tymy jsou dnes široké a když se stále více a více využívají moderní technologie.
Takové otázky a principy jsou potřebné v Česku, o tom není pochyb. Proč se je nedařilo více využít v neúspěšné kvalifikaci českého národního mužstva na MS 2018 v Rusku?
Nechci si hrát na chytrého, po válce je každý generál. Navíc dnes mám jen vnější pohled, jako ho má většina našich fanoušků, expertů a novinářů.
Ovšem žádnou odbornou komplexní analýzu nemůžete udělat dobře jen vnitřními či jen vnějšími pohledy. Ty interní a externí pohledy nejde navzájem nahrazovat. Ty se vzájemně doplňují a obohacují. I proto se dříve v době úspěchů československého nebo českého národního mužstva daleko více využívaly expertní rozbory, na kterých se podíleli jak interní, tak externí experti. A to nejen s víceoborovým, ale více generačním přístupem. Poučení z některých chyb, omylů či nedostatků, které svým způsobem provázejí i úspěšnou cestu, je vždy v bytostním zájmu profesionální zodpovědnosti všech, kdo řídí a ovlivňují český vrcholový fotbal.
Je škoda, že takové expertní analýzy pro vedení FAČR se dnes už tolik nevyužívají, nebo o tom aspoň nejsou známé žádné informace. Je ovšem v zájmu celého našeho fotbalu, aby došlo k většímu zapojení expertů a k širšímu přenosu získaných zkušeností do celého fotbalového hnutí. Tyto poznatky a zkušenosti si nemůže „privatizovat“ jedna nebo druhé skupina.
Vraťme se ještě k tomu sympoziu. Co dalšího srbská strana ukázala nebo zdůraznila?
Srbové zdůraznili a ukázali, jak důležité je vzdělávání trenérů. I ti nejúspěšnější trenéři se chtějí celý život učit. To nádherně ukázali na prezentaci mimořádně úspěšného trenéra Bora Milutinoviče, který jako jediný trenér na světě dokázal postoupit na mistrovství světa s pěti velmi rozdílnými národními týmy – s Mexikem, Kostarikou, USA, Nigérií a Čínou. Jeho vystoupení bylo opravdu odborným i emocionálním zážitkem, protože Bora ve své prezentaci nejen ukázal velké fotbalové znalosti a zkušenosti, ale také znalost cizích jazyků a mimořádnou schopnost vystihnout specifika a překážky, které je nutno překonat k dosažení úspěchu na té nejvyšší mezinárodní úrovni. Trenéřina není o tom, někam přijít a přizpůsobovat vše sobě a svým poznatkům, je o tom, pochopit místní mentalitu a té přizpůsobit vaše poznatky.
Na co kladou největší důraz současné akademie mládeže, o kterých byla v Bělehradě také řeč? Zvláště u špičkových klubů a největších asociací jde o obrovské investice…
Ty investice v posledních letech jsou obrovské. Právě proto se nyní klade ještě větší důraz na efektivnost a celkový smysl práce s talentovanou mládeží. Špičkové vybavení a práce špičkových trenérů a dalších odborníků v akademiích je standardem, stejně jako stále větší zapojení moderních technologií nejen v rámci tréninkového a soutěžního procesu, ale také ve skautingu, a především v péči o zdraví a zdravý způsob života.
To vše ve spojení se školním vzděláním, s důrazem na fair-play a celkový charakter všech hráčů, trenérů a dalších pracovníků v mládežnických akademiích. Převládá názor, že opravdu akademie nejsou, a nemohou být, jen moderní „továrny na dojení velkých peněz“ z kapes majitelů klubů či z veřejných rozpočtů apod.
Prostřednictvím mládežnických akademií se tak realizují hodnoty, které z fotbalu udělaly nejpopulárnější sport – nejen soutěživost a výkonnost tzv. za každou cenu, ale také celková integrita a vzájemný respekt k rozdílům a specifikům. Nejen drama a atraktivnost hry, ale také transparentnost a konkurenceschopnost dle mezinárodně uznávaných standardů a kritérií.
Patrná byla především demonstrace celkového kontextu. Onoho velkého úsilí, jak pečovat nejen o současné špičkové hráče, ale také jak si vážit předchozích generací úspěšných hráčů a trenérů, což v Česku trochu chybí, a především jak nezapomínat na mládež, na trenéry mládeže a vytvoření co nejlepších podmínek. To není jen otázka peněz, i když peníze hrají velmi důležitou roli. To je i otázka vášně, charakteru a zodpovědnosti lidí, kteří v akademiích působí, kteří akademie ovlivňují a hodnotí.
V srbském pojetí jde u akademií nejen o kvalitu péče o talentovanou mládež na hřišti, ale také mimo hřiště, ve spolupráci se školami a rodiči. Ostatně to bylo zdůrazněno i v prezentaci B. Stöbera z Německého fotbalového svazu, který na bělehradském sympóziu představil jejich systém práce s fotbalovými akademiemi, kde zásadní je komplexnost a kvalita všech procesů, tedy i význam všestranné přípravy a výchovy talentovaných hráčů, včetně spolupráce se školami a rodiči.
Mají tyto poznatky ze špičkových pracovišť v zahraniční nějaký společný jmenovatel aplikovatelný i v českém fotbalovém prostředí?
To zcela určitě! V každém vystoupení byl zřetelný důraz na to, co akutně potřebuje také náš fotbal: Jde o maximalizaci důrazu na týmovou spolupráci v procesu střídání generací, kdy se jedna generace může, a chce učit, od druhé. Jde o vícegenerační a víceoborovou komunikaci a kooperaci, o prolínání výsledků vědy, nejlepší praxe a moderních technologií. Jde o společné a zodpovědné šíření nejen odborných poznatků a zkušeností, ale také šíření pozitivní energie ve vzájemných vztazích k překonávání překážek a limitů, k poučení se z chyb vlastních i cizích, k omezení negativních jevů a excesů na hřišti i mimo hřiště.
Ve světě vrcholového fotbalu jde sice neúprosný sportovní, finanční a marketingový boj, kde v cestě za úspěchem však velkou roli hraje také specializované teoreticko-praktické vzdělávání, celoživotní učení, profesní a profesionální sdílení poznatků a zkušeností nejen v národním, ale mezinárodním prostředí.
Re: V Česku chybí vícegenerační komunikace, kdy se mladší učí od starších a naopak
Piotricz - Karviná (host) / před 6 lety 19.11.2017 02:25
Poznatky takového Milutinoviče by se měli dostat do povědomí i těch posledních trenérů na dědinách.Ovšem náš tedy Berbrův svaz to neřeší.Fotbalové akademie jsou p oro kluky vojenským drilem ,kde Vám každou minutu s vašeho dne určuje učitel,vychovatel potažmo trenér.Do akademie se nedostávají jen ti nejlepší,ale synové pracháčů tedy sponzorů,rovněž různých funkcionářů a kamarádíčků.Na jejich úkor se tam nedostávají opravdové talenty s chudších poměrů.Toto pl,atí i v hokeji proto jsme s fotbalem a hokejem tam ,kde jsme.Generace Barošů,Nedvědů neprošli žádnými Akademiemi a přesto válcovali svět.Dnes má žáček organismus napojený na třech počítačích dělají mu dávkování stravy,rozbor stolice a když má udělat kotrmelec,tak to musí prvně půl roku trénovat.To je ta tolik vzívaná kreativita a obratnost.Známí trenér mi vyprávěl,jak na společném soustředění 14 -15 letých fotnbalistů na Valašsku dokázali s 30 synků vylézt na strom 4 .Lidský organismus má své limity a doba vybírání hráčů tzv.rychlostních typů se jednou zastaví.Tím se zastavý i tato šílená metoda výroby robotů kteří se pohybují již od velmi útlého mládí v předem určených čtvercích nebo trojúhelnících.Fandím práci se zdravím dětí na vědecké bázy,ale nedělejme se sportovců roboty a používejme zdraví selský rozum.
Re: V Česku chybí vícegenerační komunikace, kdy se mladší učí od starších a naopak
jozef (host) / před 6 lety 19.11.2017 11:51
Veľmi správne to popisuje Pán doc. Luděk Bukač , vo svojej knihe "Trénink herní přirozenosti".To platí takmer pre všetky športy.