Jak se pečuje o fanoušky? Toustovačem nebo Fifou 2018

Jak se pečuje o fanoušky? Toustovačem nebo Fifou 2018

Doby, kdy fotbalovým fanouškům stačila ke spokojenosti kombinace pivo + párek a výhra jejich oblíbeného týmu, jsou nenávratně pryč. V roce 2018 už špatně opečená klobása nebo dres nepadnoucí velikosti nestačí a vedení fotbalových klubů se musí – a to v podstatě na jakékoliv úrovni – zaobírat otázkou, jak své (ne)úspěchy a svůj příběh co nejlépe prodávat.




Překotný rozvoj moderních technologií (od interaktivních světelných tabulí po twitterové účty) je pro mnohdy konzervativní fotbalové sekretariáty velkou neznámou, s kterou si nevědí rady. Na Západě, jak už to tak bývá, dávno pochopili důležitost sociálních sítí či personalizované reklamy a velkokluby jako Real Madrid, Barcelona nebo Manchester United si bez těchto „výdobytků“ svůj každodenní provoz nedokáží představit. Nicméně se nemusíme uchylovat k příkladům z jiných fotbalových „galaxií“: mnozí čtenáři jistě znají příběh rakouského Salcburku, německého Lipska a jejich sponzora Redbullu, který – jakkoliv snad kontroverzně – vybudoval „brand“ svých klubů takřka z ničeho.

A jak je tomu v tuzemsku?

Pochopitelně musíme přemýšlet v úplně jiných dimenzích. Přesto vidíme organizace, které svou propagaci vzaly za správný konec a daří se jim: hokejová Kometa dokázala aktivizovat mnoho jihomoravských fanoušků a ve fotbale se totéž daří trojlístku Plzeň, Slavia a Sparta.

A právě Tomáš Křivda a Kamil Veselý, lidé, kteří mají ve Spartě na starosti marketing, se pro magazín Marketing a média rozhovořili o svých zkušenostech a o tom, co je jejich hlavním cílem.

Vidíme tři základní oblasti fanouškovského zážitku. Spodní patro tvoří zápas, což je náš základní produkt. Nadstavbou jsou informace, které fanoušek chce, de facto jeho sžití s klubem. A na vrcholu je hrdost a to, že klub ctí stejné hodnoty jako fanoušek.

Co se ale za sžití s klubem skrývá konkrétně? Marketéři pokračují: Před padesáti lety se roznesly plakáty, odehrál se zápas a tím práce pro klub skončila. Ale dnes jsme víc než klub. Děláme proto celou řadu charitativních a komunitních aktivit. Vnímáme, že jsou součástí komunity Prahy 7.

Vedle budování komunitního povědomí se ale samozřejmě rozšiřují i tradiční „disciplíny“: občerstvení nebo fanouškovský sortiment. Přestože – v porovnání s hokejem – fotbal stále navštěvuje mnohem více mužů než žen, i s těmi nabídka počítá: mohou si tak například místo mastné klobásy objednat vegetariánské a veganské jídlo. A bobtná i sortiment – vedle obligátních dresů a šál si fanoušci mohou koupit i toaster, který na topinku vypálí nápis ACS.

A v neposlední řadě se počítá i s mladými lidmi, pro které je počítač (a hry) nedílnou součástí života. Loni na jaře se z EA Sports ozvali, že by Spartu zase rádi měli ve hře. Sparta se do hry vrátila po šesti letech. Je to pro nás velká pocta, říká Křivda s Veselým. A když jde o marketing, i spory s úhlavním nepřítelem jdou stranou: přání všech v české lize ale je, aby Sparta nebyla samotná. Je lepší, když si dva kamarádi zahrají duel Sparta-Slavia, než když jeden hraje za Spartu a druhý za Real Madrid.

Přestože je z výše uvedeného vidět, že české fotbalové kluby na své fanoušky myslí, je stále co dohánět. Slavia se nyní rozhodla jít cestou otevření vlastního muzea a vřazení značky Slavia do celospolečenského kontextu (viz nedávná oslava 125. výročí založení za účasti mnoha politiků a celebrit). I národní tým „má své dny“, kdy se při reprezentačních srazech hráči podepisují příznivcům a navštěvují charitativní akce. Zůstává ovšem otázkou, jestli při nedobré pověsti, kterou v současnosti tuzemský fotbal má, mají i ti nejlepší marketéři vůbec šanci pošramocenou pověst zachránit ….