Pašek se poučil: Jednání Vítkovic bylo rychlé, už jsem dále nešpekuloval

ROZHOVOR

Každý, kdo sleduje fotbal a jméno Davida Paška zná, si jej spojuje především se Zbrojovkou Brno. A není divu. Dnes již osmadvacetiletý záložník prošel brněnskou mládeží a v A týmu byl dlouhých devět let. Před rokem se však v jihomoravské metropoli stal nepotřebným, a tak vzal za vděk nabídce kyperského nováčka. "Nic mě v Brně nedrželo, a tak jsem odešel. Všechno bylo jiné, ale díky Michalu Ordošovi, který již v klubu půl roku působil, to bylo o něco snazší," vrací se v rozhovoru o dvanáct měsíců zpět David Pašek.

Pašek se poučil: Jednání Vítkovic bylo rychlé, už jsem dále nešpekuloval

V Brně jste v celku pravidelně hrával několik sezón, avšak na podzim 2016 jste už ze sestavy takřka vypadl. Proč se vaše pozice tak zhoršila?
Je to jednoduché. Přišel nový trenér, který se rozhodl hrát trošku jiným stylem a přivést si na to jiné hráče. Nemyslím si, že má kvalita šla v té době nějak dolů, ale trenér na to určitě mohl mít jiný názor.

Fotbalově jste tam vyrůstal, chtěl byste se tam ještě někdy vrátit nebo je to už uzavřená kapitola?
Není to úplně uzavřená kapitola. Jednou bych se chtěl vrátit, ale vše záleží na tom, jak se mi bude dařit a jak na tom fotbalově budu.

Brno však dlouhodobě bojuje o záchranu, v čem je podle vás hlavní problém?
Ono nebojuje úplně o záchranu, poslední sezónu, co jsem tam byl, tak jsme s panem Kotalem skončili i šestí. Pak ale přišla výměna trenéra, po které hodně hráčů odešlo a hodně zase přišlo. Poslední sezóna pak nedopadla úplně dobře. Předtím to tak zlé nebylo, skončili jsme i šestí a devátí.

Sáhl po vás tehdy nováček kyperské nejvyšší soutěže Karmiotissa, překvapil vás jejich opakovaný zájem?
Zástupci jejich klubu mě oslovili už v době, kdy se v Brně měnil trenér a mě končila smlouva. Přemýšlel jsem, zda to vzít, ale nakonec jsem ještě o rok prodloužil na jihu Moravy. V zimě jsem se však dozvěděl, že se mnou v Brně už nepočítají. Nic mě tam nedrželo, a tak jsem odešel.

Výsledkově se ale nedařilo a tým sestoupil. Jaký to pro vás byl celkově byl půlrok?
Bylo to něco nového. Do té doby jsem nepoznal nic jiného než hrát v Brně. Všechno bylo jiné, ale díky Michalu Ordošovi, který již v klubu půl roku působil, to bylo o něco snazší. Ze začátku se vyvíjelo vše v pohodě, chytil jsem se a v prvních dvou zápasech hned skóroval. Pak jsme potřebovali z šesti kol udělat tři body, ale bohužel jsme to nezvládli.

Odnesl jste si z toho něco?
Určitě ano. Poznal jsem zase nové kluky a fotbal tam byl ze začátku trošku jiný, ale když jsem se rozkoukal, tak to bylo zase v pohodě. Režim byl podobný jako v Česku.

VOREL: PROČ NĚKDE PRAVIDELNĚ NECHYTÁM? JSEM HRÁČEM SPARTY A MUSÍM RESPEKTOVAT JEJÍ ROZHODNUTÍ

Dostalo se i na válení se na pláži?
Přijel jsem tam v lednu, takže hned ne, ale potom později v květnu se už dalo. Bylo příjemné, že po tréninku člověk mohl rovnou k moři.

Bylo těžké si po návratu zpět najít nový klub?
Mohl jsem zůstat i na Kypru. Přijel jsem totiž zpět a hned po týdnu přišla nabídka hrát za jiný tamní tým. To jsem však odmítl, protože už mám dítě a chci být s rodinou, přičemž ty podmínky nebyly takové, aby to stálo za to. Chtěl jsem tak pokračovat v Česku. Měl jsem nějaké nabídky ze druhé ligy, ale ty jsem hned na začátku odmítl. Teď už vím, že to byla chyba. Pak se bohužel nic dalšího nenaskytlo.

Šel jste do Líšně, kde jste s kopanou začínal. Jste tedy takový sdrcař?
Určitě. Hraje mi tam i syn. Když už bylo po přestupovém období, tak jsem chtěl někde hrát, než se zase naskytne šance porvat se o angažmá jinde. Chtěl jsem pomoci Líšni a Líšeň pomohla zase mně.

Na podzim jste nastřílel dvanáct branek, spravil jste si chuť?
To ano, akorát se člověk musel smířit s tím, že to nebyla profesionální soutěž. Díky tomu jsem získal trošku manko na fyzické kondici, které teď musím dohánět.

Jste druhý nejlepší střelec MSFL, což jistě přitáhlo zájem jiných klubů. Bylo z čeho vybírat?
Bylo. Měl jsem další dvě nabídky ze druhé ligy. S Vítkovicemi jsme se ale rychle domluvili, a tak jsem už pak nějak nešpekuloval nad dalšími možnostmi. Opět se mi ozvali také z Kypru, ale to už jsem nechtěl.

Ulovil vás tedy 14. celek FNL. Sehrál v tom nějakou roli i trenér Grmela, kterého znáte z Brna?
Možná trochu ano, ale bylo to skutečně hlavně o tom rychlém jednání ze strany Vítkovic. Další nabídky jsem už pak ani neřešil.

S jakým cílem do Ostravy přicházíte?
Chtěl bych týmu co nejrychleji pomoci do klidnějších vod tabulky Fortuna národní ligy, přeci jen nás od sestupu dělí jen jeden bod. Doufám, že nějaké ty góly připravím nebo sám dám.

Trenéři se snaží udělat pestrou přípravu a zařadili tam také CrossFit, jak vám toto cvičení vyhovuje?
Je to zajímavé. Určitě je to dobré cvičení, které je hodně na nohy a člověka dost unaví.

SPARŤANSKÝ TALENT HLOŽEK: ZÁJEM JUVENTUSU? JSEM PŘESVĚDČEN, ŽE BYCH SE DOKÁZAL PROSADIT

V prvním utkání jste porazili juniorku Baníku, jak jste se byl se svým výkonem spokojen?
Byl to takový typický první zápas po delší době. Každý jsme hráli jeden poločas, po tom prvním jsme vedli 3:0 a taky to tak dopadlo. Výsledkově dobré, herně to byl první zápas, kdy jde hlavně o to, aby si člověk zaběhal a nabral trošku kyslík. Víme, kde byly nějaké chyby, ale máme dost času to doladit.

Ve Vítkovicích jste podepsal víceletou smlouvu, chtěl byste se tam usadit nebo ještě chcete pokukovat po možnosti zahrát si ligu?
Samozřejmě to beru tak, že bych se ještě chtěl ve svých osmadvaceti ještě nějak fotbalově posunout. Uvidíme, jak se podaří sezóna.

A co cizina, lákala by vás ještě?
Nebráním se tomu, ale jde o to, jaká to bude soutěž a za jakých podmínek. Mohl jsem jít dvakrát na Kypr, ale to už vím, že i z finančního hlediska není ideální. Ne, že bychom nic nedostávali, ale docházelo k dluhům. Jsem teď už takový opatrnější.

Řada kluků z jižní Moravy si odchází slušně vydělat do nižších rakouských soutěží. Nepřemýšlel jste nad tím?
Měl jsem teď možnost jít asi do pěti rakouských klubů, ale to jsem reálně nezvažoval. Přeci jen si myslím, že na Rakousko je ještě v uvozovkách čas.

Pořád tedy převládá touha něco fotbalově dokázat nad penězi?
Asi ano. Profesionální fotbal mě stále láká více než hrát nějakou čtvrtou či pátou ligu v Rakousku a jezdit tam párkrát do týdne.