Sladký nástup s hořkým koncem. Co se stalo s Henrichem Mchitarjanem v Manchesteru United?

Některé sny se sice vyplní, ale někdy bohužel netrvají tak dlouho, jak bychom si sami přáli. Podobný příběh má za sebou arménský fotbalový reprezentant Henrich Mchitarjan (přezdívaný též jako „Miki“), pro kterého bylo dětským snem hrát za Manchester United. Tato kapitola teď ovšem končí.

Ještě než se Henrich stihl připojit k týmu z červené části Manchesteru, byl zvolený nejlepším hráčem sezony německé Bundesligy. To se stalo v sezoně 2015-16, kde v hlasování překonal taková esa, jako je Robert Lewandowski, Thomas Muller či jeho bývalý spoluhráč Pierre-Emerick Aubameyang. Vždy snil nejen o velkých věcech, ale také ho vedla veliká láska k fotbalu, kterou v něm zachoval jeho nezapomenutelný otec. Veškerou svou motivaci opíral o vzpomínku na něj, díky níž si mohl budovat sen, za nímž si šel.

2. července 2016 Borussia oznámila, že uzavřela dohodu s Manchesterem United ohledně přestupu svého nejlepšího hráče z minulé sezony. Odhadovaná částka 26,3 milionu liber Rudým ďáblům vykouzlila arménského čaroděje, jenž o svých kvalitách dával vědět hned během přípravy. Vše se vyvíjelo až nečekaně dobře, než začala aktivní sezona, kde drobné zranění a náhlý pokles formy Mchitarjanovi zajistilo pouze místo na lavičce.

První velký zlom, který připomínal úpadky jeho současné formy, přišel 10. srpna 2016, když Rudí ďáblové přivítali na svém hřišti Manchester City. Tehdy se jednalo o první vzájemné střetnutí dvou trenérských gigantů v prestižní Premier League (Josého Mourinha a Pepa Guardioly), kde Miki figuroval v základní sestavě. To utkání Citizens i díky dvěma gólům v první půli ovládli 2:1, čehož byl arménský fotbalista přímým účastníkem. Jeho přínos na hřišti byl z hlediska statistik naprosto nulový, a proto jej také portugalský manažer v poločase střídal.

Jelikož se jednalo o první známky nekompaktnosti výkonů, měli s ním všichni pochopení. Mourinho v tisku prohlásil, že ani hráči takových kvalit si při přestupu do Premier League na novou míru obtížnosti nezvyknou hned a samozřejmě měl také pravdu. Mchitarjan po tomto výpadku sice nefiguroval v základní nominaci svého týmu hned v několika zápasech, pak ale když dostal příležitost, o to lépe se jí chopil. Průlomový bod znamenal zápas z 11. prosince s Tottenhamem, jenž United díky trefě Mchitarjana zvládli 1:0.

Období od 6. listopadu až do 9. března bylo pro Rudé ďábly velice plodné. Během této části prohráli jediné utkání, a to ještě v semifinále Carabao Cupu s Hullem City (1:2), kde si do odvety vezli slibný výsledek 2:0. Bylo to právě v tomto období, kdy se Mikimu podařil škorpionův kop, jenž byl později zvolen trefou měsíce a také byl adeptem na jeden ze zásahů sezony.

Henrichovi už v té době byla lehce vyčítána tzv. herní absence ve větších zápasech, v nichž se opět začala objevovat jeho kolísavá forma. Manchester United se nacházel v těžké situaci, kde měl buďto možnost vsadit všechno na jednu kartu a bojovat o místenku v Lize mistrů skrze vítězství v Evropské lize, nebo se pokusit zabojovat jak o čtvrté místo v programově náročné Premier League, tak i o vítězství v EL. Vzhledem k velkému množství zraněných hráčů byla odpověď celkem jasná.

Henrich Mchitarjan byl ještě chvíli před finále Evropské ligy nasazen do duelu s Tottenhamem i Arsenalem, ovšem ani v jednom případě neodehrál celých 90 minut. Svoji střeleckou formu našel až v posledním střetnutí evropské soutěže, kde velmi důležitým gólem korunoval výsledek na celkových 2:0. Výhra v této soutěži znamenala kompletně nový impuls nejen pro Mchitarjana, ale také pro celý tým.

Když se dostáváme k samotnému začátku aktuálního ročníku Premier League, možná ani sami hráči netušili, že se pro ně bude vyvíjet až takhle dobře. Od zápasu s West Hamem, což byl první soupeř Manchester United v začínající sezoně, si Miki připsal gól nebo asistenci v téměř každém po sobě jdoucím utkání. Nutno podotknout, že se opět tento údaj opíral o dříve zmíněný fakt, podle něhož měl arménský fotbalista dobrou formu zejména proti slabším týmům. A jediný těžší soupeř, s kterým se United v úvodních duelech potýkali, byl Everton, jenž jak se později ukázalo, nezažíval sezonu podle svých očekávání.

Dobrý příklad tomu byl zápas s Liverpoolem na Anfieldu, kde Rudí ďáblové sice remizovali 0:0, ale Miki se jen těžko dostával do tempa své obvyklé hry. I z tohoto důvodu manažer José Mourinho sáhl již v 63. minutě ke střídání a Arménce nahradil záložníkem Lingardem.

Přibližně v této době přicházelo nové překvapení. Lingard si začal brousit zuby na Mikiho pozici, o čemž začaly svědčit i jeho výkony na hřišti. Definitivní tečku tomu nasadil zápas s Chelsea, jenž Blues vyhráli poměrem 1:0, ale schválně zkuste hádat, na koho se svalila všechna kritika? Mchitarjan byl v pozápasovém rozhovoru pro televizní stanici Sky Sports titulován jako neviditelný hráč zápasu, díky čemuž se Manchester musel cítit, jako by hrál o deseti. I tento zápas měl podobný průběh jako v předešlém znění s Liverpoolem. Mourinho vycítil jistou slabinu na hřišti a chvíli po poločase Mikiho stáhnul.

Po tomto duelu již portugalský stratég vycítil, že je potřeba udělat změnu. Stejně jako v úvodní fázi minulého ročníku nechal Mchitarjana alespoň 2 kola odpočinout a šanci mu dal až při domácím utkání s Brightonem (1:0), kam se v jednasedmdesáté minutě dostal jako náhradník. S čím však nikdo asi nepočítal, bylo zachování jeho špatné formy ze zápasu s Chelsea. Veškerý fotbalový potenciál najednou z hráče zmizel, základní věci, ani přihrávky na krátké vzdálenosti, mu nevycházely, což mělo za vliv jeho další pobyt teď už nejen na lavičce, ale i kompletně z výběru pro další zápasy.

Vzhledem k tomu, že se Mourinho se svým hráčem potkával každý den na tréninku, tušil tak, čím si jeho svěřenec asi prochází. O sedm utkání později mu dal další příležitost, tentokrát ovšem ve čtvrtfinále Carabao Cupu, kde se Rudí ďáblové střetli venku s Bristolem. Jelikož se to stalo poměrně nedávno, možná ten zápas máte ještě v živé paměti. Miki do zápasu naskočil v 69. minutě, kdy střídal Zlatana Ibrahimoviče, a ve zbytku utkání bohužel nic velkého nepředvedl. Bristol City tak zázračně v třetí minutě nastavení zdolal United 2:1, což je vystřelilo do semifinále, kde jim los přidělil Manchester City.

Toto utkání tak trochu prolomilo sérii poměrně dobrých výsledků Rudých ďáblů a kupodivu to dozajista ještě neuzavřelo dvířka Henrichu Mchitarjanovi, který se ve třech po sobě jdoucích utkáních dostal na hřiště jako střídající hráč a ve třetím zápase dokonce jako člen základní sestavy (83. minuta ↑, 46. minuta ↑ a 65. minuta ↓). Všechny tři duely Manchester remizoval, avšak zatímco ty první dva duely nevypadaly z hlediska předvedené hry nejhůř, ten třetí se Southamptonem (0:0) doslova otřásl všemi příznivci arménského fotbalisty.

Ještě jeden pokus ukázat něco ze své sbírky kdysi dobré formy dostal Mchitarjan v domácím zápase FA Cupu proti Derby County, kde jako člen základní sestavy nastoupil k utkání od první minuty. Jakmile byl stav utkání po poločase stále 0:0 a předváděné hře na hřišti jako by jeden článek chyběl, šel Miki ihned po poločase dolů a náhle vývoj zápasu nabral jiného tempa. Manchester to utkání nakonec zvládl 2:0 a vybojoval si vstupenku do osmifinále.

Nyní jsou Mchitarjanovy dny v klubu podle všeho už sečteny. Sladká cesta nabrala poněkud hořkého konce, jehož si byl záložník sám předem vědom. Na začátku února v přímém rozhovoru stihl přiznat, že jeho sen o Manchesteru United může být rychle u konce, pokud dovolí své formě ještě trochu klesnout. Ať už s přibývajícím tlakem na jeho osobu ze strany médií, spoluhráčů nebo trenéra, Miki se se situací nepopral, jak by potřeboval, a zdali mu nové angažmá (pravděpodobně v Arsenalu) přinese opět herní klid, to ukáže jen čas.