Zahrát si za Brno? Hezká představa. Spartu jsem hodil za hlavu, tvrdí Holek

Zahrát si za Brno? Hezká představa. Spartu jsem hodil za hlavu, tvrdí Holek
ROZHOVOR

Dva dny před startem letní přípravy dostal zprávu o tom, že s ním na Letné již nepočítají. Po šesti letech v pražské Spartě, během nichž vyhrál tři trofeje a zahrál si i Evropskou ligu, mu to bylo oznámeno po telefonu. Rozhodl se tak vyřešit svůj zdravotní problém s třísly operací, pak se během září upsal Dukle. Na Julisce toho doposud příliš neodehrál, přesto si žlutý dres ihned oblíbil. Řeč je pochopitelně o 31letém stoperovi Mariu Holkovi, který v exkluzivním rozhovoru pro HATTRICK.cz a eFotbal.cz mluvil o konci ve Spartě, o svých začátcích v Brně a ukrajinském Dněpru i o současné situaci v Dukle Praha.

Jak se v kabině díváte na současnou ligovou tabulku? Jste spokojeni s desátou příčkou?

Před začátkem sezony prošla Dukla řadou změn. Nikdy to není jednoduché, než si vše sedne. Samozřejmě během zimní přestávky se snažíme dobře potrénovat a zapracovat na některých věcech, aby na jaře byl herní projev lepší a posunuli jsme se v ligové tabulce výše.

Posbírali jste devatenáct bodů, celkem jste vyhráli pět zápasů z šestnácti. Je tohle reálný odraz vaší hry, nebo měla na podzim Dukla i na víc?

Domnívám se, že tohle mužstvo má určitě na lepší umístění, než na jakém se nyní nachází. Především ze zápasů na půdě soupeřů bychom měli určitě uhrát lepší výsledky a posbírat více bodů.

S jakým cílem vstoupí Dukla do jarní části sezony? Máte stanovenou nějakou bodovou hranici, které chcete dosáhnout?

V první řadě bychom chtěli zlepšit herní projev a sbírat body, abychom se nemuseli ohlížet na tabulku a týmy pod námi.

Vy sám jste na podzim odehrál čtyři zápasy. Třikrát jste neprohráli, v tom posledním jste ale museli překousnout pětibrankový debakl od Slavie. Na tenhle zápas asi nemáte nejlepší vzpomínky, že?

Na zápas v Edenu určitě nevzpomínám rád. Bylo to špatné, a to jak výsledkově, tak i herně.

Pak následovalo zranění, kvůli němuž jste už další zápas na svůj účet nepřidal. O co přesně šlo?

Měl jsem problém s achilovkou, ale teď už je vše v pořádku.

Jak se vám na Julisce, kam jste přišel zhruba v polovině září, zatím líbí? Co říkáte na diváckou podporu?

Na Julisce jsem zatím spokojený. V klubu panuje taková rodinná atmosféra a hlavně v kabině je dobrá parta, takže v tomto směru je to super. Je škoda, že na stadion nechodí více diváků. Většinou je to taková komorní kulisa, ale díky i za těch pár věrných fanoušků, kteří nás chodí pravidelně podporovat. Přál bych si tu hrát takový fotbal, abychom jich na Julisku přilákali více.

Jak se s odstupem času díváte na svůj odchod ze Sparty? Bylo to podle vás nefér? Trenér Andrea Stramaccioni vás v podstatě vyřadil z kádru ještě před letní přípravou.

Abych řekl pravdu, tak už nad tím vůbec nepřemýšlím. Zřejmě to nebylo ani rozhodnutí trenéra, ale vedení, a já to respektuji. Tak to ve fotbale prostě chodí.

Váš agent o konci ve Spartě prohlásil, že to bylo hodně nedůstojné. Jakým způsobem vám vedení klubu oznámilo, že s vámi již nepočítá?

Co je důstojné nebo nedůstojné, to je otázka. Pravda je taková, že bych si představoval obecně formu komunikace a sdělení, ať už je pozitivní či negativní, na mnohem vyšší úrovni hodné právě Sparty. Dva dny před začátkem letní přípravy mi volal Tomáš Požár, že se mnou Sparta nepočítá. To mi přišlo trochu zvláštní, že vám po téměř šesti letech v klubu přes telefon oznámí konec. Od té doby jsem se s nikým z vedení nesetkal. To byla jediná věc, co mě trochu mrzela, ale na Spartě to tak asi bohužel chodí.

O svém nepokračování ve Spartě jste věděl už koncem června, do Dukly jste ale přišel kvůli operaci třísel v půlce září. Projevila o vás zájem už dříve, nebo se vše seběhlo až na poslední chvíli?

Měl jsem problémy s třísly, které jsem potřeboval vyřešit. Ve hře bylo více variant, ale musel jsem na operaci, a tak jsem byl nakonec rád, že byla možnost jít právě do Dukly. Vzala mě, i když jsem nebyl úplně stoprocentně zdravotně v pořádku, čehož si vážím.

A operace třísel byla úspěšná? Jste rád, že jste se pro ni rozhodl?

Operace proběhla dobře, nyní je vše v pořádku. Poslední dva měsíce ve Spartě jsem hrál s prášky proti bolesti a dost jsem se trápil, tak jsem si řekl, že se to musí vyřešit a šel na operaci.

Na Letné jste vyhrál titul, domácí pohár i superpohár… Máte tak na Spartu převážně jen ty nejlepší vzpomínky?

Na Spartu mám určitě převážně pozitivní vzpomínky.

Který okamžik v rudém dresu si připomenete nejraději? Jsou to právě již zmiňované trofeje, nebo třeba dvojzápas Evropské ligy proti londýnské Chelsea?

Těch zážitků bylo hodně. Ať už vítězství v lize, v poháru a v superpoháru, tak i spousta zápasů Evropské ligy. Kromě Chelsea to byla i Neapol, Inter Milán, Lazio, Lyon, Bilbao a další zajímaví soupeři. Vždy bylo vyprodáno a hrálo se ve skvělé atmosféře, takže na tyhle okamžiky vzpomínám nejraději.

Máte už plány pro příští sezonu? Je pravděpodobné, že vás diváci uvidí znovu v dresu pražské Dukly, nebo spíše vyhlížíte návrat do Sparty?

V létě mi končí smlouva se Spartou, tudíž budu volný hráč a uvidím, jaká bude situace. Na Dukle jsem však momentálně spokojený.

Čtyři roky jste strávil v ukrajinském Dněpru, tohle angažmá hodnotíte pozitivně?

Tohle působení na Ukrajině nepochybně hodnotím pozitivně. Ve dvaceti letech to pro mě byla škola ve všech směrech. Takže na to vzpomínám rád.

Kdyby ještě přišla nějaká zajímavá nabídka ze zahraničí, ať už z Ukrajiny či odjinud, kývnul byste na ni?

Nabídky mohou být různé. Já už na rozhodování nejsem sám, mám rodinu, děti, a kdyby nějaká nabídka přišla a byla by zajímavá, tak proč ne. Ale určitě by musela být pro i rodina. Nyní se však soustředím jen na Duklu, nic jiného neřeším.

A co třeba návrat do Brna, kde jste fotbalově vyrůstal a rovněž debutoval v lize? Ten byste přivítal?

Brno mě fotbalově vychovalo, zažil jsem tam start do ligového fotbalu, vzpomínky na Brno mám tudíž krásné. Navíc mám v Brně rodinu, spoustu kamarádů a známých. Samozřejmě za tu dobu se toho v brněnském fotbale hodně změnilo. V podstatě až na pár lidí, co jsou nějak s klubem pořád spojeni, tam nikoho osobně neznám. Ale zahrát si ještě za Brno, to je určitě hezká představa.

Na svém kontě máte i několik startů za mládežnické výběry, stejně tak jste odehrál pár zápasů za reprezentační A-tým. Pamatujete si ještě na svou premiéru v seniorském nároďáku nebo na svůj jediný gól v barvách lvíčat?

Těch startů za A-tým moc nebylo, takže na debut si vzpomínám dobře. Bylo to na Kypru proti Řecku. A na gól v jednadvacítce si taktéž pamatuji, protože je to podobné jako s těmi starty za áčko. (úsměv) Bylo to v Portugalsku, tehdy nás trénoval Jiří Kotrba.

Zpět ale do současnosti. Po půl roce jste se měl vrátit zpět do Sparty, místo toho jste ale prodloužil o další půlrok své hostování v pražské Dukle. Nečekal jste, že si vás Stramaccioni v lednu stáhne zpátky?

Žádnou informaci o tom, že bych se měl vrátit v zimě do Sparty, jsem neměl a ani jsem s tím nekalkuloval. Řekl jsem si, že bych chtěl do konce sezony pokračovat v Dukle a teprve v létě se uvidí, co bude dál.

Někde jsem se dočetl, že jste v žácích hrával ještě coby útočník, pak jste se přesunul do zálohy. Čím to, že teď, v jednatřiceti letech, je z vás stoper ligové úrovně?

Jak se říká – ‚nemáš fleka, hraješ beka‘. (smích) Nevím, nikdy jsem nad tím nepřemýšlel. Znám spoustu hráčů, co se takto postupně dostali do obrany. Teď už jen zbývá posunout se do brány. (úsměv)

Nezvykle v záloze jste nastoupil i teď v zimní přípravě proti německému Norimberku (1:2). Jak hodnotíte tenhle duel a jak vám osobně se hrálo?

Pro nás to byla dobrá příprava a test. Norimberk má kvalitní mužstvo, což v zápase dokazoval. Utkání trochu ovlivnily povětrnostní podmínky, z čehož plynulo, že Norimberk byl herně lepší v první půli utkání a po změně stran zase my. Mně osobně se hrálo také lépe druhou půli než tu první, kdy jsme hráli proti větru a slunci. I přesto to bylo kvalitní utkání, kterému by slušela remíza.

V předchozím zápase jste změřili síly s RB Lipskem, který hraje Bundesligu! Po prohře 0:2 vás tamní média hodně chválila, měli jste z toho i vy dobrý pocit?

Z toho zápasu můžeme mít dobrý pocit, i když jsme prohráli. Pro Lipsko to byla generálka na Bundesligu, kdežto my jsme měli v nohách teprve dva tréninkové dny po delší pauze. Sami jsme byli v očekávání, jak zápas bude probíhat. Myslím si, že jsme tam měli dobré momenty a kombinace, že jsme pouze nebránili a snažili se hrát fotbal.

O víkendu proti Chotěbuzi (0:2) jste ale vůbec nenastoupil. Proč?

Hrál jsem minulou středu celý zápas s Norimberkem a trenér chtěl sestavu proti Chotěbuzi protočit. Tak jsem měl místo zápasu trénink.

Velice se líbilo vaše gesto, kdy jste prémie a bonusy od vedení klubu věnoval mládeži, kde jsou nepochybně peníze dost potřeba, a to nejen v Dukle. Co vás k tomu vedlo?

Vedl mě k tomu vnitřní pocit vrátit klubu nějakým způsobem to, že mě vlastně přijal, i když jsem nebyl po operaci plně fit a v kondici. Pomohl mi s návratem na hřiště. A věřím, že právě mládeži může pomoct jakákoliv podpora v rozvoji. Když si vzpomenu na svoje začátky, tak jsme byli rádi za to, že jsme občas trénovali a hráli na trávě… Teď je samozřejmě jiná doba, ale myslím, že když ve fotbale do něčeho investovat, tak určitě do mládeže.

Obránci FK Dukla Praha (na hostování z AC Sparta Praha) Mariu Holkovi děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů ve fotbalovém i osobním životě.

-Jan Hloch-