Co mě mrzí nejvíce? Že jsem v Baníku nedostal příležitost, přiznává žižkovský Dressler

ROZHOVOR

Před třemi lety bojoval Patrik Dressler o postup nejvyšší soutěže, tehdy pod trenérem Trpišovským a s dluhy nakonec Viktoria Žižkov skončila na čtvrtém místě. Avšak pak nastal její pád a následný restart. Sedmadvacetiletý obránce poté zkoušel štěstí v nejvyšší soutěži, leč nedokázal si vydobýt stálé místo. "Ze začátku jsem v Teplicích od pana Vavrušky dostal příležitost, ale pak mě přibrzdilo zranění kolena. Ve Vlašimi jsem se dostal do herní pohody a odešel do Karviné. Po prvním zápase jsem si však opět přivodil zranění kolena, ze kterého jsem se dostával tři měsíce a ke konci soutěže už jen naskakoval," popisuje v rozhovoru pro efotbal.cz nelehký fotbalový život Patrik Dressler, nová posila pražské Viktorky Žižkov.

Co mě mrzí nejvíce? Že jsem v Baníku nedostal příležitost, přiznává žižkovský Dressler

Když se vrátíme do vašeho posledního působení na Viktorce, tak tehdy se vám dařilo, skončili jste tehdy čtvrtí a pravidelně jste hrával. Jak na tu dobu vzpomínáte?
Na tohle fotbalové období vzpomínám velice rád. Měli jsme skvělou partu a pod trenérem Trpišovským jsme hráli výborný fotbal. Já osobně mu musím poděkovat za šanci a důvěru. Tehdy nás ohromně mrzelo, že jsme nepostoupili, bylo to hodně vyrovnané až do konce soutěže. Většina kluků po té sezoně však odešla do první ligy, takže to určitě k něčemu bylo.

Následovala angažmá v Teplicích, Vlašimi a Karviné. Proč se vám pak nepodařilo nikde trvale usadit?
Angažmá v Teplicích přišlo hned po Žižkově, zázemím se to nedalo vůbec srovnávat a já sem věděl, že tohle je ten velký fotbal, o kterém jsem od malička snil. Ze začátku jsem od pana Vavrušky dostal příležitost, ale pak mě přibrzdilo zranění kolena. V zimě jsem odešel na hostování do Vlašimi, které pro mě znamenalo dostat se zpět do herní pohody. Na působení v Karviné jsem se hrozně těšil, bylo to kousek od mé rodné Ostravy, takže jsem byl rád, že rodina a kamarádi mě zase mohou vidět na hřišti. Po prvním zápase jsem si opět přivodil zranění kolena, ze kterého jsem se dostával tři měsíce a ke konci soutěže už jen naskakoval. To bylo asi i důvodem, proč Karviná neuplatnila opci, a tak jsem musel zpět do Teplic.

OPAVSKÝ STŘÍŽ: ZÁKLADNÍ SESTAVA? DĚLÁM MAXIMUM, PAK JE TO NA TRENÉROVI

Je nějaký moment v kariéře, který byste chtěl vrátit?
Moment v kariéře, který bych chtěl vrátit nebo který mě spíš mrzí, je ten, že jsem nedostal příležitost v áčku Baníku Ostrava a musel jsem ve svém mladém věku jít hostovat do MSFL.

Jak zvládáte všechna ta stěhování z města do města co půl roku?
Od doby, co jsem začal působit na Žižkově, bydlím v Praze. Nechtěl jsem se pak nikam stěhovat, a proto jsem raději zvolil dojíždění. Ať už to bylo do Teplic nebo do Vlašimi, akorát při působení v Karviné jsem byl opět na čtyři měsíce doma v Ostravě, ale tohle stěhování nebylo nijak výrazné.

Nyní jste se vrátil zpět do Viktorky, je to takový pokus o restart?
Neberu to jako pokus o restart, přišel sem Žižkovu pomoct v boji o záchranu. A já věřím, že se nám to všem podaří a že i příští rok bude Viktorka hrát Fortuna národní ligu.

Restart však zažil celý klub, jak jste jeho krizi a obnovu sledoval?
S některými kluky jsem byl pořád v kontaktu a tehdy říkali, že se to zvedlo. Spadli do třetí ligy, kterou se jim podařilo vyhrát, a osobně jsem rád, že jsou zpět ve FNL.

PAŠEK SE POUČIL: JEDNÁNÍ VÍTKOVIC BYLO RYCHLÉ, UŽ JSEM DÁLE NEŠPEKULOVAL

Kádr se znovu budoval, znáte tam ještě vůbec někoho?
V týmu zůstali Míra Podrazský a Josef Bazal.

Žižkovu se celkem podařil vstup, ale pak krize vyústila v konec trenéra Vavrušky, přišel Bohuslav Pilný, ale ani jemu se závěr podzimu nevydařil. Sledoval jste Viktorku? V čem byl největší problém?
Musím se přiznat, že loni jsem Viktorku moc nesledoval. Tehdy by mě nenapadlo, že bych se ještě někdy na Žižkov vrátil. Někdy to tak prostě je, máte fazonu jako blázen, a z ničeho nic přijde krize, ze které se nemůžete vyhrabat, ať se snažíte sebevíc. A to je to kouzlo fotbalu.

Na čem se snaží celý tým v zimní přestávce nejvíce pracovat?
V zimní přestávce se soustředíme zejména na kondici. Ale není to tak, že bychom běhali denně ovály, vše děláme na hřišti ať už s balonem nebo bez.

Proti Jihlavě jste nehrál, čím to? Cítíte se fyzicky připraven?
S Jihlavou jsem nenastoupil, protože jsem si v utkáni se Slavii podvrtl kotník, takže jsem dostal týdenní volno, abych se dal do kupy. Kromě toho týdne jsem zatím odtrénoval vše a cítím se dobře.

Patrik Dressler s Nikol Švantnerovou

Frýdek, Ústí i Vítkovice dosti posilují, nemáte z toho trošku strach?
Abych řekl pravdu, tak ani nevím, kdo tam přišel, jelikož my se díváme jen na sebe. Nesmíme hledět na ostatní kolem, ale pracovat na sobě. Věřím, že nám to přinese ovoce.

Do Viktorky jste přišel na hostování s opcí, jak vidíte svou další fotbalovou budoucnost?
V létě se chci rozhodně vrátit zpět do ligy, moje ambice jsou vyšší než druhá nejvyšší liga. Ač to možná vyzní blbě, tak doufám, že na Žižkově nezůstanu.

Ženy vás znají asi hlavně z bulváru, kde se psalo o vašem vztahu s Nikol Švantnerovou. Jaké to je chodit s modelkou? Nevadí vám ten zájem médií?
Je pravda, že čas od času se společně někde objevíme v médiích, já Nikol rád doprovázím a tímto ji podporuji, ale nijak zvlášť si tyto akce neužívám. Jsem radši, když náš volný čas strávíme někde na výletě. Určitě jsem však rád, že je tak úspěšná a že má práci jakou má, protože i díky tomu je pánem svého času, a tak máme i my víc času na sebe.

LONI O ZÁCHRANU, LETOS O POSTUP. JE TO PŘÍJEMNÁ ZMĚNA, ŘÍKÁ TŘINECKÝ JUŘENA